Paní Diartová, veďte dialog, prosím

Dala jsem si vaši adresu do přehledu čtených článků a čtu Vás pravidelně. I komentáře, které Vám  posílají čtenáři. Nehodnotím Vaše názory a ani jejich, jen je snímám jako obraz o tom, jak lidé obecně o otázkách arabské kultury smýšlí. Myslím, že posuzovat Araby očima Evropana, křesťana nebo ateisty je víc než odvážné a dokonce bych i mohla tvrdit, že neschůdné a zbytečné. Podle mého názoru jsou to naprosto oddělené světy, každý s jiným posláním a každý s jinou duší. Nejblíže k Arabům stojí Židé, protože ať spolu zápasí nebo nezápasí a sdílejí zemi, kulturu i životní režim, urazili spolu velkou část své historické cesty. Je to velmi starý svět, který  má kontinuitu ve starých kulturách, zatímco Evropané ve své civilizaci mají jiné úkoly, jiné problémy, jiné sociálně-kulturní potřeby a osvědčený způsob života i filozofické závěry ... http://www.youtube.com/watch?v=isUceC4T0AU&feature=related

Arabové jsou v jiné situaci

Když jsem mohla pozorovat rodinný život Arabů, přemýšlela jsem o postavení žen a mužů.  Má svá, podle mého názoru nezměnitelná pravidla. Arabské ženy se neemancipují, ale tím, že, pokud jsou muslimky, musí respektovat Korán. To je bezesporu jasné. A proto vědí, co mají dělat v různých životních situacích a kdy se na ně vztahuje ochrana rodiny nebo manžela v nebezpečí. Takový mají život, jak se píše v Koránu. A pokud někdo nedodržuje to, co mu Korán předepisuje, je potrestán. Protože trest ho má přivést zase na tu správnou cestu, kterou vyznávají. To, že podrobují lidi tělesným trestům, je další otázka. V naší judeo-křesťanské tradici byly také používány, ale vzdali jsme se toho. Specifické podmínky Arabů nahrávají také specifickým způsobům jejich chování. Nám se zdají nevypočitatelní, protože jim nerozumíme. Jejich morální kodex, který vychází z Koránu, je odlišný od našeho, který zase vychází z křesťanských tradic. Ale zatímco oni ho musí bezvýhradně přijímat, se vším všudy, protože to je základ jejich poslušnosti a poslušnost se vynucuje pod hrozbou trestu, my jsme si vyvinuli postupem doby, filozofie a doktríny, které zrelativizovaly mravní kodex, jimž naši předkové, jako křesťané, byli také tak vázáni a trestáni za neposlušnost. Podle mého názoru, milá paní Diartová, nelze absolutně srovnávat kdo je z těchto dvou odlišných civilizacích mravnějších, kdo se zachová lépe v některé situaci, statečněji a charakterněji. Protože každý udělá to, v té určité situaci, co považuje, podle svých morálních hodnot, za nejlepší.

Arabové nás nemají moc rádi

Pokud se dívají na nás přes prizma svých zvyklostí a svých představ o cti, a ta jim leží hodně na srdci, nepovažují nás za lidi hodné, poslušné, ukázněné a neberou nás jako sobě rovné. Samozřejmě, protože oni neznají a neuznávají ve svém prostředí nic jiného, než to, co je tak silně zavazuje a činí je muslimy. Já osobně těžko mohu soudit takovou masu lidí, která se prezentuje jistou ideologií nám tak odtažitou a cizí, dokonce námi nenaplnitelnou. A těžko říci, jsme-li dál nebo blíž k pravdě, jsou-li oni dál nebo blíž pravdě, protože jak by měl ideálně vypadat svět, my nevíme. Oni mají svůj svět vložený v Koránu a pochybuji, že by pochopili plně, o čem my hovoříme a proč a kam směřujeme. Ale samozřejmě, že jsou mezi nimi vzdělanci, kteří to dokáží chápat, podle mého názoru stejně jako my, pokud se soustředíme na pozorování jejich způsobu života,  dokážeme chápat Korán. Ale silně pochybuji, že by mohlo dojít k nějakém splynutí nebo konsensu. Tento pokus byl naposledy učiněn panem Pierem z Abélardu někdy tuším ve 12. století, ale ztroskotal. To se dozvíte z literatury, já bych to asi nedokázala nyní dobře vysvětlit, je to složité a chce to výklad.

Arabská kultura

Já bych asi řekla, že si hluboce cením arabské poezie, hudby a umění vůbec. Také se mi velmi líbí kultura stolování, chování k hostům, provádění očisty těla (Arabové se polévají vodou, což je zdravější, než se do ní ponořovat) a soudím, že hodně zvyklostí převzali z ajurvédy, což se mi líbí a něco toho jsem si osvojila. Například si kupuji olivové mýdlo, používám olivový olej při výrobě domácí kosmetiky, ráda používám parfémy s citrusy a mošusu nebo i jiné, ale ne vždy. Jsou pro mnoho lidí obtěžující. Péče o tělo a o duši je v arabské kultuře normální zvyk a myslím si, že to byli právě oni, kteří vynalezli peeling. Ráda si poslechnu Om Kathoum, Abdula Halima Háfize, ale nevnucuji to svému okolí, protože je ta hudba rozčiluje. Pro svůj, řekla bych, hluboce intimní život, jsem přijala jejich zvyky, protože jsou moudré a vycházejí z hloubi zkušeností dávných generací. Ale neupřednostňuji u druhých. Ani jim neříkám, že by si do mýdlové pěny měli dávat olej, aby tak netrpěli suchostí pokožky apod. Myslím, že kdybych žila třeba v Thajsku, také bych si pro svůj život přijala nějaké způsoby, které se mi osvědčují. Ale kdybych je chtěla upřednostňovat, jistě bych pohořela. A proto respektuji plně prostředí v kterém žiji a to, co dělám ve svém volném čase, dělám pro sebe a nikoho k tomu nezvu.

Tisíc a jedna noc

Arabský svět má kouzlo jinakosti a také děsí svou jinakostí. Viděla jsem plno úžasných věcí, které mne vnitřně ohromily. Nádherné stavby. Nádherné koberce. Také poušť  a koně se stříbrnými ozdobami, o špercích a látkách ani nemluvím. A že miluji příběhy Tisíce a jedné noci, to už od dětství, tehdy myslím z Hrubínovy dětské knížky. Ale  četla jsem je a myslím, že jsem jim porozuměla na takové úrovni, jaké jsem schopná, nikoliv, jak jim porozumí Arab. Arabský svět v náš může vzbuzovat představy, na základě našeho způsobu poznání, ale je s naším světem neporovnatelný.Já si myslím, že Arabové ke všemu, co dělají, mají zvláštní důvody, které já nechápu a asi mnoho lidí se mnou, protože jsme nežili v jejich civilizaci. Vidíme ji jen povrchně. Svým pohledem, svými city, ať pozitivními nebo negativními. A proto tento svět bude pro mne vždy příběhem Tisíce a jedné noci, který si vždy ráda přiblížím, ale který mne nikdy k sobě nepřivine.

Milá paní Diartová, já si vážím obecně každého člověka, který o něco usiluje a vy se zabýváte arabskou kulturou a životem Arabů. Hovořila jste, že jste konvertita. Byla bych ráda, kdybychom spolu, pod tento článek zavedly dialog. Chtěla bych vám položit několik otázek a Vy samozřejmě můžete mně pokládat jakékoliv otázky, ovšem prosím, ne osobní. Budeme si povídat o Arabech, o islámu a třeba i o kultuře. Mohlo by to být pro mnoho lidí zajímavé, poučné a třeba se i zapojí. Pokud k tomu svolíte, poprosila bych milé diskutující, aby pokládali jen vážné otázky, neurážející a nesnižující jakoukoliv kulturu nebo národ.  Děkuji jim předem.

http://www.youtube.com/watch?v=oMpj23K3gso&feature=related