Osobnosti.Stuartovci. Marie Stuartovna, královské dítě

Možná, že téma "Marie Stuartovna" hodně vypovídá o postavení královských princezen v době baroka. Takže se na to můžeme dívat ze dvou pohledů, jak si myslím. Princezna jako nástroj moci, jako téměř bezprávný člověk. A budeme-li přemýšlet jednak nad krutou politikou té doby a jednak nad postavením mužů a žen z řad vládnoucí aristokracie, bude nám mrazit v zádech ... a rozpomeňme se, že žijeme opravdu v osvícené době, neboť tyto události nebyly tak dávno, co se staly ... a mezi nimi a naší dobrou uběhl rozhodně pozoruhodný vývoj.

Když  zemřel Jakub V.,  jeho právě narozená dcera stala jeho dědičkou a královnou skotskou. A už se rozhodne Jindřich VIII., král anglický, ucházet se co nejrychleji-ji o tuto vzácnou nevěstu pro svého nezletilého syna a dědice Eduarda; s ještě nedospělým tělem, s ještě dřímající duši se nakládá jako se zbožím: ale politika nikdy nepočítá s city, počítá jen s korunami, zeměmi á dědickými právy. Jednotlivec pro ni neexistuje, nemá cenu v poměru k viditelným a věcným hodnotám světového zápolení. V tomto zvláštním případě je ovšem myšlenka Jindřicha VIII., zasnoubit skotskou dědičku trůnu s anglickým následníkem trůnu, rozumná a dokonce humánní. Neboť tato nepřetržitá válka mezi bratrskými zeměmi už dávno pozbyla smyslu.

Tudorovci a Stuartovci v období reformace

Národy Anglie a Skotska, usazené na témže ostrově, chráněné a ohrožené týmž mořem, příbuzné rasou a žijící podobných životních podmínkách, mají nepochybně jedinou úlohu: spojit se; příroda zde důmyslně projevila svou vůli. Jen žárlivost obou vládnoucích dynastii, Tudorovců a Stuartovců, stojí ještě v cestě tomuto konečnému cíli; jestliže se však nyní podaří změnit sňatkem rozpory těchto dvou rodů v přátelský svazek, mohou být společní potomci Stuartovců a Tudorovců zároveň králi anglickými, skotskými a irskými, spojená Velká Británie může tak vstoupit do významnějšího boje: do zápasu o světovou nadvládu. Ale takový už je osud: kdykoliv se v politice výjimečně objeví jasná a logická myšlenka, pokazí se tím, že je pošetile prováděna. Zpočátku se zdánlivě daří všechno skvěle. Lordi, jimž se rychle nastrkají do kapes peníze, radostně souhlasí se svatební smlouvou. Ale pouhý pergamen chytrému Jindřichu VIII. nestačí. Příliš často vyzkoušel pokrytectví a hrabivost těchto poctivců, než aby nevěděl, že tito nespolehliví muži se nikdy necítí vázáni smlouvou a že při vyšší nabídce budou ihned ochotni zašantročit svou malou královničku francouzskému následníku trůnu. Proto žádá na skotských vyjednávačích jako první podmínku, aby nezletilé dítě bylo ihned vydáno Anglii. Ale nedůvěřují-li Tudorovci Stuartovcům, pak jsou Stuartovci neméně nedůvěřiví vůči Tudorovcům, a zvláště matka Marie Stuartovny se brání této smlouvě. Pochází z rodu Guisů, je přísně katolicky vychována, nechce vydat své dítě kacířským bludům a ani jinak jí nedá velkou práci objevit ve smlouvě nebezpečnou nástrahu. Neboť v jednom jejím tajném odstavci se skotští_ zprostředkovatelé, podplacení Jindřichem VIII., zavázali;  v případě předčasné smrti dítěte vynasnaží, aby bez ohledu na to připadla,

"veškerá moc a všechen majetek království Jindřichu VIII."

A tento bod je povážlivý. Není totiž rozhodné vyloučeno, že by muž, který už dvěma svým ženám položil hlavu na špalek, mohl zařídit předčasnou a třeba ne docela přirozenou smrt dítěte, aby rychleji nastoupil tak důležité dědictví; proto královna jako starostlivá matka odmítne vydat svou dceru do Londýna. Tak se z námluv vyvine bezmála válka, Jindřich VIII. vyšle vojsko, aby se násilím zmocnil drahocenné zástavy, a jeho rozkaz armádě nám dává hrůzný obraz o nezastřené brutalitě onoho století.

Poznámky k dějinám období reformace v Anglii