Občanská etika: Den pana ministra Kalouska

Naši vládní činitelé prožívají horké chvíle a na stránkách internetu se objevují opravdu velmi hrubé nadávky, které by si nikdo nedal líbit. Ráda bych všem připoměla, že jsou to nejen vysocí státní úředníci, ale také občané naší republiky a požívají stejných práv i povinností jako každý jiný občan, výjimku tvoří imunita, ale pokud se ocitnou v soukromí, pak jsou občany. Tudíž se mohou bránit stejně, jako by se bránil každý jiný a myslím si, že taková žaloba na ochranu osobnosti nebo trestní oznámení by jistě nebyly nikomu příjemné. Co je to za nový folklór v naší zemi, že se tak neurvale začínají někteří lidé k vládním činitelům chovat. Aniž bych se jich chtěla zastávat, protože také nešetřím kritikou, některé věci se mi nelíbí, například, že neumějí komunikovat s občany, přesto si myslím, že v rámci určité společenské úrovně bychom si mohli všichni odpustit hrubé chování, pokusy o napadání a anonymní spílání. Pokud někdo něco má proti někomu, ať se mu představí svým pravým jménem a řekne mu do očí, co si o něm myslí ... http://zpravy.idnes.cz/kalousek-nafackoval-na-namesti-mladikovi-ktery-mu-nadaval-p3m-/domaci.aspx?c=A110921_180917_domaci_kot

Špatný příklad dávají samy vysoce postavené osobnosti, které často ztrácejí majestát a sebeúctu. A lidé to sledují. Je to tak nakažlivé, že musí štandopede opakovat každou sprosťárnu, která vyletí z úst páně poslancových nebo napodobovat jejich chování? Každěmu občanovi se to nelíbí a odpuzuje ho to od politického dění. Oni si sami neuvědomují, jaké prostředí si sami vybudovali mezi sebou a nelze ho skrýt a ani utajit. Jistě, že lidé se nemají na ulici napadat a fackovat. Avšak, podle té zprávy, kterou jsem vložila do perexu se zdá, že pan ministr Kalousek se bránil proti hrubému napadení. Je to něco nebývalého a jistě si ten útočník uvědomoval, že nemusí zůstat jen u pohlavků. Za prvé: pan ministr je starší pán a jistě není žádný rváč a mohl to pošťuchování odnést zraněním, což by hodně zdramatizovalo na první pohled nevinnou situaci. Ale z druhé strany: proč by si dal líbit, stejně jako každý běžný občan, aby mu někdo nadával do obličeje anebo se choval útočným způsobem? A tak do naší společnosti se začíná vkrádat čím dál více agrese. Chceme se dostat na úroveň lúzy anebo si uvědomíme, že to tak prostě nelze dál dělat? Ale práce, s kterou spojuje každého vysoce postaveného státního předníka  je věc jedna a jeho soukromí, kdy se pohybuje mimo kancelář, je věc druhá. Myslím, že by se měl k tomu vyjádřit sám, než se rozvíří zase debata o tom, kdo je v právu, když se takový incident stane a ke škodě celé společnosti se veřejné napadení stane jakousi ještě únosnou normou, což by byla katastrofa. Uvědomuje si to někdo vůbec, než začne někdo spojovat útok s nesouhlasem jeho úředních postupů při reformních krocích?  Je v tom velký rozdíl a každý, kdo o tom bude chtít přemýšlet, tak ho pochopí.

http://www.youtube.com/watch?v=RNw4ojCFYqk&feature=related

O tempora, o mores!

Mluvíme o dvou rovinách pohledu - morálního pohledu  a právního pohledu. Z obou hledisek je jistě jasné, že  se lidé mají k sobě chovat slušně a odpovědně a že nemají nikoho ohrožovat svým chováním, byť pohnutky má jakékoliv.  Vládní činitele nechrání žádný zvláštní zákon, který by sankcionoval útočníka přísným postihem, ale chrání je zákony, stejně jako každého občana, před útoky, pomluvami, urážkami a hrubým napadáním. Ale zajisté, že požívají stejných práv co do ochrany své osobnosti a jsou znevýhodněni tím, že je lidé považují za své "zaměstnance", které platí ze svých daní a bohužel, svým chováním, které přerůstá rámec slušnosti a únosnosti zřejmě podnítí snahu vládních činitelů, aby se dali ochránit paragrafem, který bude zařazen do skutkových podstat trestního zákona nebo zákona o přestupcích. Není to dlouho, kdy byl napaden pan Sobotka na veřejném mítinku. Útočník byl potrestán. Ale jak je vidno, nezabralo to a došlo k drobným i vážnějším atakům, které však situaci neřeší, spíš zhoršují.

http://www.youtube.com/watch?v=nfwoXN5PhEs&feature=related

Asi by bylo záhodno začít debatovat o tom, jak se k sobě navzájem chováme a kdy už podobné chování přesahuje hranice únosnosti a společenské mínění by se mělo postavit na obranu slušnosti i při vypjatých situacích, ať jde o běžného občana nebo vládního činitele. Jinak se z toho marasmu nikdy nedostaneme a úroveň bude klesat níž a níž.