- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Skákal jsem ze FŠEHO a taky padákem. Jako mladý blb jsem se učil zabít člověka jen tělem, bez zbraní.
Po nezaslouženém povýšení na podpurčíka jsem velel četě vojáků "třetího" roku služby, Cikáni, Romové, Maďaři, Vychodňary,... nasluhovali od půl roku víc. Šel jsem z vinárny okolo půlnoci podnapilý (střízlivý člověk vojnu nemůže přežít) do kasáren. Bez varování mi někdo dal ránu do obličeje. Všechny další už jsem vykryl. Přemýšlel jsem si o chvatech, kterými bych ho mohl zabít. Místo agrese jsem se začal ptát. Byl to bývalý voják, který nasluhoval někde jinde vojnu, právě se opožděně vrátil domů a ve mě viděl lampasáka a chtěl mě pořádně zmlátit. Nešlo to.
Ta jedna rána byla na mém ksichtě vidět. Dozorčí slobodnik cikán se zeptal co se mi stalo. Se slovy "Nikto nam velitela mlátit nebude!" šel vzbudit trestné komando, zabránit mu nešlo, to je prý věc cti, které na černo opustilo kasárna, zmlátilo několik, patrně nevinných lidí, byl to strašný průšvih, který se nikdy nevyšetřil.
Tak to cítím já . Svůj názor nikomu nevnucuji, nevycházím z žádné ideologie, ale ze svého prostého úsudku. Každý si může svůj život a hodnoty uspořádat, jak chce a vždy to bude pro něho správně, pokud o tom bude přemýšlet co mu neškodí
S pokorou musí být zacházeno opatrně, je nutno rozumně ji dávkovat