Novela: Novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

Dne 30. 9.2011 vejde v účinnost novela, zákon č. 220/2011 Sb., který mení zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Tabulka http://www.sbirka.cz/2011/11-220.pdf Následující článek je pouze informací o několika významných změnách. O podrobnostech a pro vysvětlení se obracejte na ministerstvo práce a sociálních věcí.

Nejdůležitější úpravy

Zákon o důchodovém pojištění na rozdíl od dřívější statické právní úpravy zavedl právní úpravu dynamickou, která reaguje na obecný mzdový vývoj a řada prvků konstrukce výpočtu důchodu se v závislosti na tomto vývoji každoročně mění. Jedním ze stěžejních prvků konstrukce výpočtu důchodu jsou redukční hranice. V zákoně o důchodovém pojištění (§ 15) bylo stanoveno, že výpočtovým základem je osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje částku 5 000 Kč. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 5 000 Kč, stanoví se výpočtový základ tak, že částka 5 000 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 5 000 Kč do 10 000 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 10 000 Kč se počítá 10 %. Žádnou maximální hranici pro výpočtový základ zákon o důchodovém pojištění nestanoví.

... Redukční hranice

Redukční hranice byly, podobně jako základní výměra, nastaveny tak, aby pokud možno nedošlo k výrazným výkyvům v úrovni nově přiznávaných důchodů v porovnání s důchody přiznanými dříve. Výše redukčních hranic byla do roku 2009 pravidelně upravována tak, aby odpovídajícím způsobem reagovala na vývoj nominálních mezd a zároveň nezpůsobovala neodůvodněné meziroční rozdíly ve výši důchodů. Ke stanovení částek redukčních hranic je zmocněna zákonem o důchodovém pojištění vláda. Toto zmocnění provádí svým nařízením. Nové řešení, oproti původnímu zákonu, provedené novelizací zakotvuje pravidla pro stanovení výše redukčních hranic tak, aby došlo k požadovanému posílení zásluhovosti v důchodovém systému. Toto posílení zásluhovosti spočívá ve zvýšení základu, z něhož se důchody vypočítávají. Druhá redukční hranice ve výši 400 % průměrné mzdy navazuje na výši maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který od roku 2012 má být v kalendářním roce ve výši 48násobku průměrné mzdy (v měsíčním vyjádření tedy ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy). Změna zákona je syntézou různých zvažovaných přístupů k řešení. Každý z přístupů uvažoval extrémní změnu právě jednoho ze základních parametrů. Výsledný dopad jednotlivých přístupů je v průměru velmi podobný, nicméně jejich kombinací lze dosáhnout jemnějšího rozložení vlivu jednotlivých parametrů v krajních decilech. Navíc v případě zohlednění většího počtu parametrů dochází k rozložení rizik a tím  k posílení stability systému. Realizuje se  přímá vazba výše redukčních hranic na průměrnou mzdu, která se definuje pomocí veličin, které jsou již v zákoně o důchodovém pojištění definovány.

... Postupný přechod k cílovému stavu

Mění se, a to jak z hlediska nákladovosti, tak i hlediska administrativní náročnosti, postupný přechod od současného stavu ke stavu cílovému. Tento postupný přechod bude probíhat v období let 2011, 2012, 2013 a 2014. Rozhodné období se postupně prodlužuje tak, že bude začínat kalendářním rokem, v němž pojištěnec dosáhl 19 let věku; v řadě případů tak rozhodné období zahrne i dobu soustavné přípravy na budoucí povolání formou studia, kdy zpravidla pojištěnci nedosahují žádných příjmů, a došlo by tak k rozmělnění osobního vyměřovacího základu. K zamezení tohoto negativního dopadu při výpočtu starobního důchodu se navrhuje považovat dobu soustavné přípravy na budoucí povolání obecně za vyloučenou dobu, a to v rozsahu, v jakém se již dnes tato doba považuje za vyloučenou dobu pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu při výpočtu invalidního důchodu.

.... Vyměřovací základ

Dosud výši všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu vyhlašovala vláda nařízením. Vzhledem k tomu, že se hodnoty těchto veličin odvozují od statisticky zjištěných údajů, není třeba, aby je stanovovala vláda nařízením. Mění se přitom určité upřesnění postupu při zjišťování hodnot těchto veličin, a to v zájmu zachování srovnatelných řad; jde o to, aby jen změny v metodice zjišťování výše mezd za příslušná období neměly podstatný vliv na výši těchto hodnot. Vzhledem k tomu, že uvedené veličiny představují pevnou základnu, od níž se odvíjejí další parametry, a že mají zásadní vliv jak v důchodovém pojištění (na výpočet důchodů, na účast osob samostatně výdělečně činných a některých dalších skupin osob na důchodovém pojištění a na valorizaci důchodů), tak i v jiných oblastech (v nemocenském pojištění, v pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a v pojistném na zdravotní pojištění), je třeba, aby byly nadále stanovovány formou obecně závazného právního předpisu; Mění se, aby tímto předpisem byla vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí. To platí obdobně pro stanovení výše redukčních hranic a základní výměry důchodu, neboť i tyto výše se stanoveným postupem odvozují, byť zprostředkovaně, z výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu.

..... Prodloužení rozhodného období

Současná právní úprava, podle níž se postupně prodlužuje rozhodné období pro stanovení osobního vyměřovacího základu, je v souladu s obecným trendem odklonu od principu stanovení výše důchodu na základě “posledních” příjmů (princip platný před rokem 1996, kdy se vycházelo z příjmů dosažených v desetiletém rozhodném období, přičemž se ještě v rámci tohoto období prováděl výběr pěti výdělkově nejlepších kalendářních roků, z nichž se pak vypočítával měsíční průměr; k indexaci příjmů dosažených v rozhodném období přitom nedocházelo) k zohlednění celoživotních příjmů. Cílového stavu podle současné právní úpravy, tj. třicetiletého rozhodného období, bude dosaženo v případě důchodů přiznávaných po roce 2015. Tato právní úprava však stále stojí “na půli cesty” z hlediska uplatnění principu zohlednění celoživotních příjmů v důchodových nárocích, neboť systematicky vylučuje zahrnutí příjmů dosahovaných na počátku pracovní kariéry, což je pro určité skupiny pojištěnců nevýhodné, a stále významným způsobem upřednostňuje pojištěnce s “kariérním” růstem příjmů, kteří dosahují nejvyšších výdělků na konci pracovní kariéry. Realizací dojde k postupnému zohlednění celoživotních příjmů, z nichž se též odvádí pojistné na důchodové, což zároveň umožní lépe nastavit a využít příjmovou solidaritu mezi vysokopříjmovými a nízkopříjmovými pojištěnci. Ostatní principy současné právní úpravy stanovení rozhodného období se nemění.

.... Prodlužování období odchodu do důchodu

Podle dosud platné právní úpravy se období odchodu do předčasného starobního důchodu bude postupně prodlužovat až na 5 let před dosažením důchodového věku, a to již po roce 2013 u mužů. Současná konstrukce předčasného starobního důchodu by při dalším zvyšování důchodového věku nad 65 let vedla k dalšímu prodlužování období odchodu do předčasného starobního důchodu, neboť umožňuje odejít do předčasného starobního důchodu při dosažení 60 let, je-li důchodový věk vyšší než 63 let. Mění se úprava podmínek pro odchod do předčasného starobního důchodu tak, aby byla zachována možnost odejít do tohoto důchodu nejvýše pět roků před dosažením důchodového věku. V ČR se postupně zvyšuje průměrný věk a zvyšuje se i střední délka života při dosažení důchodového věku. Podle aktuální demografické prognózy se tato střední délka života za současného nastavení zvyšování důchodového věku zvýší mezi roky 2009 (kdy byl důchodový věk 62 let pro muže narozené v roce 1947) a 2090 (kdy bude důchodový věk 65 let pro muže narozené v roce 2025) o téměř 7 let. Tato skutečnost spolu s celkovým demografickým vývojem projevujícím se stárnutím populace, tj. rostoucím podílem starších osob na počtu všech obyvatel, ovlivňuje stabilitu financování základního důchodového pojištění, neboť se snižuje podíl osob platících pojistné k počtu osob pobírajících důchod ze základního důchodového pojištění.

.... Prodlužování rozhodného  období

Rozhodné období se postupně prodlužuje tak, že bude začínat kalendářním rokem, v němž pojištěnec dosáhl 19 let věku; v řadě případů tak rozhodné období zahrne i dobu soustavné přípravy na budoucí povolání formou studia, kdy zpravidla pojištěnci nedosahují žádných příjmů, a došlo by tak k rozmělnění osobního vyměřovacího základu. K zamezení tohoto negativního dopadu při výpočtu starobního důchodu se navrhuje považovat dobu soustavné přípravy na budoucí povolání obecně za vyloučenou dobu, a to v rozsahu, v jakém se již dnes tato doba považuje za vyloučenou dobu pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu při výpočtu invalidního důchodu.

Zohlednění celoživotních příjmů

Realizací změny zákona dojde k postupnému zohlednění celoživotních příjmů, z nichž se též odvádí pojistné na důchodové, což zároveň umožní lépe nastavit a využít příjmovou solidaritu mezi vysokopříjmovými a nízkopříjmovými pojištěnci. Ostatní principy současné právní úpravy stanovení rozhodného období se nemění.

Období odchodu do předčasného důchodu

Podle dosud platné právní úpravy se období odchodu do předčasného starobního důchodu bude postupně prodlužovat až na 5 let před dosažením důchodového věku, a to již po roce 2013 u mužů. Současná konstrukce předčasného starobního důchodu by při dalším zvyšování důchodového věku nad 65 let vedla k dalšímu prodlužování období odchodu do předčasného starobního důchodu, neboť umožňuje odejít do předčasného starobního důchodu při dosažení 60 let, je-li důchodový věk vyšší než 63 let. Mění se úprava podmínek pro odchod do předčasného starobního důchodu tak, aby byla zachována možnost odejít do tohoto důchodu nejvýše pět roků před dosažením důchodového věku.

Zvyšování důchodového věku

V ČR se postupně zvyšuje průměrný věk a zvyšuje se i střední délka života při dosažení důchodového věku. Podle aktuální demografické prognózy se tato střední délka života za současného nastavení zvyšování důchodového věku zvýší mezi roky 2009 (kdy byl důchodový věk 62 let pro muže narozené v roce 1947) a 2090 (kdy bude důchodový věk 65 let pro muže narozené v roce 2025) o téměř 7 let. Tato skutečnost spolu s celkovým demografickým vývojem projevujícím se stárnutím populace, tj. rostoucím podílem starších osob na počtu všech obyvatel, ovlivňuje stabilitu financování základního důchodového pojištění, neboť se snižuje podíl osob platících pojistné k počtu osob pobírajících důchod ze základního důchodového pojištění.

Odkaz na stránky Ministerstva práce a sociálních věcí

http://www.mpsv.cz/cs/