Nikodémovo evangelium: Josef z Arimatie

38-42 Josef z Arimatie (který byl Ježíšův učedník, ale tajný, kvůli strachu z židovských představených) pak požádal Piláta, aby mohl sejmout Ježíšovo tělo z kříže. Pilát svolil, a tak přišel a sňal Ježíšovo tělo. Přišel i Nikodém (který kdysi přišel za Ježíšem v noci) a přinesl směs myrhy a aloe, okolo sta liber. Vzali Ježíšovo tělo a podle židovského pohřebního zvyku je zavinuli do pláten s těmi vonnými mastmi. Poblíž místa jeho ukřižování byla zahrada a v té zahradě nový hrob, v němž ještě nebyl nikdo pochován. A protože byl židovský den příprav, pochovali Ježíše do toho hrobu, neboť byl blízko.

Jakýsi muž jménem Josef, který byl
členem rady, z města Arimatie, a rovněž očekával království Boží, přišel k Pilátovi a požádal ho o Ježíšovo tělo,
sňal je z kříže, zavinul je do čistého plátna a položil do hrobu vytesaného (ve skále), kde ještě nikdo nikdy nebyl
pochován.
12 1Když židé slyšeli, že Josef si vyžádal tělo Ježíšovo, hledali jeho i oněch dvanáct, kteří řekli, že Ježíš se
nenarodil ze smilstva, i Nikodéma a mnohé jiné, kteří přiběhli k Pilátovi a oznámili Ježíšovy dobré skutky. Zatím
co všichni zůstali skryti, ukázal se jim jen Nikodém, protože byl představeným Židů. A Nikodém jim řekl: “Jak
to, že jste přišli do synagogy?” Židé mu na to řekli: “Jak to, že ty jsi přišel do synagogy? Ty jsi přece jeho
důvěrník a ty se s ním budeš podílet na budoucím věku.” I řekl jim Nikodém: “Amen, amen.” Na to k nim
přistoupil i Josef a řekl jim: “Proč se na mne zlobíte, že jsem si vyžádal Ježíšovo tělo? Podívejte se, zavinul jsem
ho do čistého plátna, položil ho do svého hrobu a ke vchodu do jeskyně jsem přivalil kámen. Nejednali jste
správně vůči spravedlivému, protože jste jej bez milosti ukřižovali a dokonce jste ho i probodli kopím.”
Tu se Židé chopili Josefa a nařídili, aby byl zadržen až do prvního dne týdne, a řekli mu: “Věz, že doba
nedovoluje, abychom proti tobě něco udělali, protože už svítá sobota, ale věz, že nebudeš uznán za hodna hrobu,
ale předhodíme tvé tělo nebeskému ptactvu.” Tu jim Josef řekl: “To je řeč pyšného Goliáše, který tupil živého
Boha a svatého Davida. Pravil Bůh skrze proroka: Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán. A nyní ten, jehož
tělo není obřezáno, ale je obřezáno jeho srdce, vzal vodu, umyl si ruce před sluncem a řekl: Já nejsem vinen krví
tohoto spravedlivého; je to vaše věc. Vy jste Pilátovi odpověděli slovy: Krev jeho na nás a na naše děli, a já se
bojím, aby Boží hněv nepadl na vás a na vaše děti, jak jste řekli.”
Když Židé uslyšeli tato slova, rozhněvali se v duši, chopili se Josefa a zavřeli ho do domu, který neměl okna, a
strážci zůstali u dveří. Pak pevně zapečetili dveře tam, kde byl Josef zavřen.
2V sobotu představení synagogy, kněží a levité rozhodli aby se všichni sešli v synagoze v první den týdne. Hned
zrána se všechen zástup v synagoze radil, jakou smrtí mají Josefa usmrtit. Když zasedla rada, přikázali, aby byl
potupně předveden. Ale když otevřeli dveře, nenašli jej. Všechen lid byl zděšen a byli ohromeni, protože našli
pečetě zapečetěné a Kaifáš měl klíč. Pak už se neodvážili vztáhnout ruce na ty, kteří před Pilátem mluvili
v Ježíšův prospěch.
3Zatím co ještě seděli v synagoze a divili se kvůli Josefovi, přišli nějací muži ze stráže, které si Židé vyžádali od
Piláta, aby střežili Ježíšův hrob, aby snad nepřišli jeho učedníci a neukradli ho, a ti oznámili představeným
synagogy, kněžím i levitům, co se stalo: jak nastalo velké zemětřesení a “viděli jsme anděla, který sestoupil
z nebe, odvalil kámen z ústí jeskyně a usedl na něm. A zářil jako sníh a jako blesk. A my jsme se velmi polekali a
leželi jsme jako mrtví. A slyšeli jsme hlas anděla, jak mluví k ženám, které zůstaly u hrobu: Vy se nebojte. Vím,
že hledáte Ježíše, který byl ukřižován. Není zde, byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na místo, kde ležel Pán.
Jděte rychle povědět jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých a že je v Galileji.”
13 1Židé na to řekli: “Ke kterým ženám mluvil?” Strážci odpověděli: “Nevíme, které to byly.” Židé řekli: “Ve
kterou hodinu se to stalo?” A strážci řekli: “O půlnoci.” Židé řekli: “A proč jste ty ženy nezadrželi?” Strážci
řekli: “Protože jsme byli mrtví strachem a nedoufali jsme už, že spatříme denní světlo. A jak jsme je měli
zadržet?” Židé řekli: “Jako že Bůh žije, nevěříme vám.” Na to strážci řekli Židům: “Tolik znamení jste viděli u
tohoto člověka a neuvěřili jste, jak můžete věřit nám? Správně jste přísahali, jako že Bůh žije, vždyť i on žije.” A
strážci pokračovali: “My jsme slyšeli, že jste zavřeli člověka, který si vyžádal tělo Ježíšovo, že jste zapečetili
dveře a když jste je otevřeli, nenašli jste ho. Vydejte nám Josefa a my vám vydáme Ježíše.” Židé řekli: “Josef
odešel do svého města.” Strážci na to Židům řekli: “A Ježíš vstal z mrtvých, jak jsme to slyšeli od anděla, a je
v Galileji.”
2Když Židé vyslechli tato slova, velmi se polekali a řekli: “Jen aby nikdo tuto zprávu neslyšel, aby se pak
všichni nepřiklonili k Ježíšovi.” Židé se pak poradili, složili dostatek peněz a dali je vojákům s pokynem:
“Řekněte, že jeho učedníci přišli v noci a ukradli ho, když jste spali. A doslechne-li se to vladař, my to urovnáme
a postaráme se, abyste neměli těžkosti.” Oni si peníze vzali a udělali to tak, jak se jim řeklo.
14 1Jakýsi kněz Finees, učitel Adas a levita Angaios přišli z Galileje do Jeruzaléma a vyprávěli představeným
synagogy, kněžím a levitům: “Viděli jsme Ježíše s jeho učedníky, jak sedí na hoře zvané Mamilch a říká svým
učedníkům: “Jděte do celého světa a kažte všemu stvoření. Kdo uvěří, a přijme křest, bude spasen, kdo však
neuvěří, bude odsouzen. Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a
mluvit novými jazyky, budou brát hady do rukou a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou
vkládat ruce a uzdraví je.” Zatímco Ježíš ještě mluvil k svým učedníkům, viděli jsme, jak byl vzat vzhůru do
nebe.”
2Starší, kněží a levité řekli: “Vzdejte slávu Bohu Izraele, a vyznejte mu, jestli jste slyšeli a viděli to, co jste
vyprávěli.” Ti, kteří to vyprávěli, řekli: “Jako že žije Pán, Bůh, našich otců Abrahama, Izáka a Jákova, to jsme
slyšeli a viděli jsme ho, jak byl vzat vzhůru na nebe.” Starší, kněží a levité jim řekli: “Přišli jste kvůli tomu,
abyste nám přinesli tuto zprávu, nebo jste se přišli pomodlit k Bohu?” Oni řekli: “Pomodlit se k Bohu.” Starší,
velekněží a levité jim na to řekli: “Jestliže jste se přišli pomodlit k Bohu, k čemu byl ten žvást, který jste
vyžvanili před celým lidem?” Kněz Finees, učitel Adas a levita Angaios řekli představeným synagogy, kněžím a
levitům: “Jestliže tato slova, která jsme pronesli o tom, co jsme viděli, jsou hříchem, podívejte se, stojíme tu před
vámi, naložte s námi, jak se vám zdá být správné.” Oni vzali zákon a zavázali je přísahou, že už nikdy nebudou
nikomu sdělovat tuto zprávu. Dali jim pak jíst a pít a poslali je pryč z města, když jim předtím dali i peníze, a tři
muže jako doprovod, aby se vzdálili až do Galileje a oni odešli z města.
3Když oni muži odešli do Galileje, shromáždili se velekněží, představení synagog a starší v synagoze, zavřeli
bránu, začali velmi naříkat a říkali: “Proč se stalo toto znamení v Izraeli?” Annáš a Kaifáš řekli: “Proč hlučíte,
proč pláčete? Copak nevíte, že jeho učedníci dali strážcům hrobu dost peněz, (odnesli jeho tělo) a poučili je, aby
řekli, že sestoupil anděl a odvalil kámen od brány hrobu? Kněží a starší řekli: “Budiž, učedníci ukradli jeho tělo,
ale jak vstoupila do těla duše a jak to, že on pobývá v Galileji?” (Protože oni na to nemohli odpovědět, jen stěží
řekli: “Nesmíme věřit neobřezaným.”)
15 1Nikodém vstal a vystoupil před radou se slovy: “Správně mluvíte. Lide Páně, víte, že muži, kteří přišli
z Galileje, jsou bohabojní a zámožní, nenávidí chamtivost a jsou mírumilovní. I oni pod přísahou prohlásili:
“Viděli jsme Ježíše s jeho učedníky na hoře Mamlich, učil tam tomu, co jste od nich slyšeli, a viděli jsme, jak byl
vzat na nebe.” A nikdo se jich nezeptal, jakým způsobem (tam) byl vzat. Vždyť jak nás tomu učila kniha Svatého
písma, i Elijáš byl vzat na nebe, Elíša křičel silným hlasem, Elijáš hodil svůj plášť na Elíšu, Elíša hodil plášť na
Jordán, přešel ho a přišel do Jericha. Proročtí žáci mu vyšli vstříc a řekli: “Elíšo, kde je tvůj pán Elijáš?“ A on
jim řekl, že byl vzat na nebe. A oni řekli Elíšovi: “Neuchvátil ho nějaký duch a nemrštil jím na nějakou horu?
Nuže vezměme své žáky a hledejme ho.” Přemluvili Elíšu a on odešel s nimi. I hledali ho tři dny, a nenašli ho. I
poznali, že byl vzat (na nebe).
Nyní mě vyslechněte, pošleme na všechny hory Izraele a podívejme se, jestli nebyl Kristus pozdvižen duchem a
nebyl svržen na nějakou horu.” Ta řeč se všem zalíbila. Poslali na každou horu Izraele a hledali Ježíše a nenalezli
ho, ale našli Josefa v Arimatii a nikdo se neodvážil ho zadržet.
2I oznámili starším, kněžím a levitům: “Obešli jsme všechny hory Izraele a Ježíše jsme nenašli, ale Josefa jsme
našli v Arimatii.” Když slyšeli o Josefovi, zaradovali se a provolávali slávu Bohu Izraele. Poté se představení
synagogy, kněží a levité poradili, jakým způsobem se mají setkat s Josefem, vzali svitek papyru a napsali
Josefovi toto:
“Mír s tebou. Víme, že jsme se prohřešili vůči Bohu i vůči tobě a pomodlili jsme se k Bohu Izraele, abys uznal
za hodno vrátit se ke svým otcům a ke svým dětem, protože nás všechny zachvátil smutek. Když jsme otevřeli
dveře a nenašli jsme tě, poznali jsme, že jsme pojali proti tobě špatný úmysl, ale Hospodin se tě ujal a sám
Hospodin rozbil náš úmysl, který jsme pojali proti tobě, vážený otče Josefe.”
3Pak vybrali ze všeho Izraelského lidu sedm mužů nakloněných Josefovi, které uznával i sám Josef, a
představení synagogy, kněží a levité jim řekli: “Pohleďte, jestliže převezme náš dopis a přečte jej, vězte, že
přijde s vámi k nám. Jestliže jej ale nepřečte, vězte, že je na nás rozezlen, pak jej obejměte a v míru se vraťte
k nám.” Muži přišli k Josefovi, poklonili se mu a řekli mu: “Mír s tebou.” A on řekl: “Mír s vámi a s celým lidem
Izraele.” Oni mu pak odevzdali svitek s dopisem. Josef ho přijal a přečetl, políbil ho a velebil Boha slovy: “Buď
pochválen Pán Bůh, který osvobodil Izrael od toho, aby neprolil nevinnou krev, buď pochválen Pán za to, že
poslal svého anděla, a ten mě přijal pod svá křídla.” Pak jim nabídl pohoštění, oni tam jedli, pili a ulehli ke
spánku.
4Za rozbřesku se pomodlili, Josef osedlal svou oslici, vydal se na cestu s oněmi muži a přišli do svatého města
Jeruzaléma. Všechen lid vyšel vstříc Josefovi a volali: “Mír tvému příchodu.” On pak řekl všemu lidu: “Mír
s vámi,” a políbil ho všechen lid. Lid se pak s Josefem pomodlil a byli rozrušeni pohledem na něho. Nikodém jej
přijal do svého domu a uspořádal mu velkolepé přijetí, pozval Annáše a Kaifáše, starší, kněze a levity do svého
domu. Pak se radovali, jedli a pili s Josefem, zazpívali pochvalnou píseň a každý šel do svého domu. Josef zůstal
v Nikodémově domě.
5Nazítří v pátek zrána přišli předsedající synagogy, kněží a levité do Nikodémova domu, Nikodém jim vyšel
vstříc a řekl: “Mír s vámi.” A oni řekli: “Mír s tebou a s Josefem a s celým tvým domem i s celým domem
Ježíšovým.” Nikodém je uvedl do svého domu. I usedla celá rada a Josef se posadil mezi Annáše a Kaifáše.
Nikdo se neodvážil promluvit k němu slovo. A Josef řekl: “Proč jste mě zavolali?” Pokynuli Nikodémovi aby
promluvil k Josefovi. Nikodém otevřel ústa a řekl Josefovi: “Otče, víš, že vážení učitelé, kněží a levité, chtějí od
tebe slyšet tvůj výrok.” Na to Josef řekl: “Ptejte se.” Annáš a Kaifáš vzali Zákon a vzali Josefa pod přísahu
slovy: “Vzdej slávu Bohu Izraele a doznej se před ním. Tak jako Achar, když jej vzal pod přísahu prorok Jozue,
nepřísahal křivě, ale doznal mu všechno a nezatajil mu ani slovo. Ani ty nezataj před námi ani jedno slovo.” Na
to řekl Josef: “Nezatajím vám ani slovo.” Oni pak řekli: “Mrzelo nás velice, že sis vyžádal tělo Ježíšovo, zavinul
jsi ho do čistého plátna a uložil do hrobu. Proto jsme tě zavřeli do domu bez oken, dveře jsme zavřeli a zapečetili
a strážci hlídali místo, kde jsi byl zavřený. Když jsme dveře otevřeli v první den týdne, nenašli jsme tě a velmi
nás to mrzelo a celý lid Páně byl velmi ohromen až do včerejška. A nyní nám řekni ty, co se s tebou stalo.”
6Josef jim řekl: “Zavřeli jste mě v pátek o desáté hodině a zůstal jsem tam celou sobotu. O půlnoci, když jsem
stál a modlil se, dům, do něhož jste mě zavřeli, se zdvihl ve čtyřech rozích a spatřil jsem před svýma očima
jakoby světelný blesk. Dostal jsem strach a padl jsem na zem. Tu mne kdosi uchopil za ruku a vytáhl mne
z místa, kde jsem upadl, a snesla se na mne jakoby vlhkost vody od hlavy až k nohám a mé nozdry ovanula vůně
myrhy. Pak osušil mou tvář, políbil mne a řekl mi: “Neboj se Josefe, otevři oči a podívej se, kdo s tebou mluví.”
Když jsem zvedl zrak, uviděl jsem Ježíše. Přepadl mne strach, myslel jsem, že je to strašidlo a odříkával jsem
(desatero) přikázání. A on je odříkával se mnou. A jak dobře víte, strašidlo, když se s někým setká a uslyší
přikázání, se dá na útěk. Když jsem viděl, že je odříkává se mnou, oslovil jsem jej: “Rabbi Elijáši.” A on mi řekl:
“Nejsem Elijáš.” Já jsem mu řekl: “Kdo jsi, Pane?” A on řekl: “Já jsem Ježíš, jehož tělo sis vyžádal od Piláta,
oděl jsi mne do čistého plátna, na mou tvář jsi položil potní roušku, uložil jsi mne do svého nového hrobu a ke
dveřím jeskyně jsi přivalil velký kámen. Řekl jsem tomu, kdo ke mně mluvil: “Ukaž mi místo, kam jsem tě
uložil.” On mne odnesl a ukázal mi místo, kam jsem ho uložil, leželo tam plátno i potní rouška na jeho tvář i
poznal jsem, že je to Ježíš. Pak mne vzal za ruce a postavil mne do mého domu, ačkoli dveře byly zavřeny,
přivedl mne k mému loži a řekl mi: “Mír s tebou.” Políbil mne a řekl: “Čtyřicet dní nevycházej ze svého domu.
Podívej se, jdu ke svým bratřím do Galileje.”
16 1Když představení synagogy, kněží a levité uslyšeli od Josefa tato slova,

Josef z Arimatie a hledání Svatého grálu

V legendách ze 13. století se uvádí, že Josefa vyslal jako misionáře do Británie apoštol sv. Filip. Slavomír Ravik v knize O světcích a patronech píše:
„Podle pověsti prý Josef z Arimatie odvezl pohár do Anglie, kde byl uložen v křesťanském chrámu v Glastonbury. Existenci tohoto pokladu církev nikdy nepotvrdila ani nepopřela. Vzácná relikvie byla ovšem odedávna hledána, protože v sobě ukrývala zázračné dary: léčila choroby a přinášela nesmrtelnost. A to ovšem nedokáží žádné ,grály´, nejrůznější poháry nacházející se v různých evropských pokladnicích. Grál, jak se traduje, je chráněn mýtickým králem se skupinou rytířů svatého grálu na skrytém hrad Montsalvat (Mons salvationis), často ztotožňovaném s troskami francouzského hradu Montségur, v němž se prý ve 13. století konaly obřady, při nichž předmětem uctívání byl jakýsi svatý kalich. Přes deset tisíc křižáků proto obléhalo pevnost celý rok, než se podařilo posádku porazit. Velitel teprve na mučidlech přiznal, že strážci grálu ukryli pohár kdesi v tajných podzemních chodbách. Ovšem přiznání na mučidlech, jak je známo, má většinou pochybnou platnost – neboť bylo vynuceno bolestí.“
Artušovská legenda

O dalším osudu Josefa z Arimatie nám vyprávějí legendy a a apokryfní evangelia. Josef byl prý přítelem Ježíše i Piláta a podle apokryfního Nikodemova evangelia byl Josef po Ježíšově pohřbu uvězněn, ale zmrtvýchvstalý Kristus ho osvobodil. Nakonec byl vyslán v čele dvanácti misionářů do Británie. Měl jim být údajně darován ostrov, který byl později pojmenován Glastonbury. Zde prý postavil z proutí kostel zasvěcený Panně Marii, který podle legendy zasvětil sám Pán. Věřilo se, že tady byl pohřběn i Josef z Arimatie a proto král vydal příkaz, aby bylo zahájeno pátrání po ostatcích. Prý se to podařilo roku 1367. Ale klášter později mlčel, takže je pravděpodobné, že žádné ostatky ani památky v těchto místech nenašli. A právě hledání této svátosti se potom stalo součástí artušovké legendy, neboť v bájích o králi Artušovi byl pohát hledán družinou rytířů kulatého stolu. Ale tato legenda je všeobecně známa. Dokonce vyšla zpráva, že svatý grál byl nalezen. Šlo prý o pět centimetrů vysoký pohár ze zeleného onyxu, který počátkem letopočtu přivezli do Anglie Římané. Ale proč bych ho vozili tak daleko od centra své říše? Pravděpodobně šlo o další legendu, kterou vytvořila lidská fantazie. Ale ta inspirovala Richarda Wagnera k operám Parsifal a Lohengrin. Ale co se dělo s Josefem z Arimatie dále?

Josef z Arimatie v Bibli

Evangelium podle Matouše:

Když nastal večer, přišel jeden bohatý muž z Arimatie, jménem Josef, jeden z Ježíšových následovníků. Dal se ohlásit u Piláta a prosil, aby mu vydal Ježíšovo tělo. Pilát mu vyhověl. Josef zavinul Ježíšovo tělo do čistého plátna a uložil do hrobu, který si dal před nedávnem vytesat ve skále. Vchod do hrobky dal po pohřbu uzavřít těžkým balvanem. Pak odešel.

Evangelium podle Marka:

Josef z Arimatie, vážený člen velerady, který také vyhlížel Mesiášovu vládu, přišel odvážně k Pilátovi a žádal Ježíšovo tělo. Místodržitel se podivil, že by Ježíš tak brzy zemřel. Zavolal si velitele popravčí čety a zeptal se ho na to. Když mu to setník potvrdil, přikázal vydat Ježíšovo tělo Josefovi. Ten koupil plátno a když sňali Ježíšovo tělo z kříže, zavinul je a uložil do vlastní hrobky, vytesané ve skále. Před vchod přivalili kamennou desku.

Evangelium podle Lukáše:

Jeden z členů velerady, Josef z Arimatie, čestný a ušlechtilý člověk, nesouhlasil s postupem a rozsudkem ostatních. Patřil k těm, kdo uvěřili zvěsti o Božím království. Ten teď navštívil Piláta a vyžádal si tělo mrtvého Ježíše. Sňal je z kříže, zavinul do plátna uložil do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován.

Evangelium podle Jana:

Ježíšovo tělo si na Pilátovi vyžádal Josef z Arimatie. Byl to Ježíšův učedník, který se dosud bál k němu veřejně přiznat. Pilát souhlasil a Josef Ježíšovo tělo sňal z kříže. Pomáhal mu přitom Nikodém, který měl kdysi s Ježíšem noční rozhovor. Ten přinesl velké množství vonných látek. Ježíšovo tělo s těmito vonnými věcmi zavinuli do plátna, jak to Židé dělávají při pohřbívání. V zahradě nedaleko popraviště byla nová, dosud nepoužitá hrobka, vytesaná do skály. Tam Ježíše uložili, protože do začátku soboty nezbývalo mnoho času.

Úryvek z Nikodémova evangelia

Jakýsi muž jménem Josef, který byl členem rady, z města Arimatie, a rovněž očekával království Boží, přišel k Pilátovi a požádal ho o Ježíšovo tělo, sňal je z kříže, zavinul je do čistého plátna a položil do hrobu vytesaného (ve skále), kde ještě nikdo nikdy nebyl pochován.

12 1Když židé slyšeli, že Josef si vyžádal tělo Ježíšovo, hledali jeho i oněch dvanáct, kteří řekli, že Ježíš se nenarodil ze smilstva, i Nikodéma a mnohé jiné, kteří přiběhli k Pilátovi a oznámili Ježíšovy dobré skutky. Zatím co všichni zůstali skryti, ukázal se jim jen Nikodém, protože byl představeným Židů. A Nikodém jim řekl: “Jak to, že jste přišli do synagogy?” Židé mu na to řekli: “Jak to, že ty jsi přišel do synagogy? Ty jsi přece jeho důvěrník a ty se s ním budeš podílet na budoucím věku.” I řekl jim Nikodém: “Amen, amen.” Na to k nim přistoupil i Josef a řekl jim: “Proč se na mne zlobíte, že jsem si vyžádal Ježíšovo tělo? Podívejte se, zavinul jsem ho do čistého plátna, položil ho do svého hrobu a ke vchodu do jeskyně jsem přivalil kámen. Nejednali jste správně vůči spravedlivému, protože jste jej bez milosti ukřižovali a dokonce jste ho i probodli kopím.”

Tu se Židé chopili Josefa a nařídili, aby byl zadržen až do prvního dne týdne, a řekli mu: “Věz, že doba nedovoluje, abychom proti tobě něco udělali, protože už svítá sobota, ale věz, že nebudeš uznán za hodna hrobu, ale předhodíme tvé tělo nebeskému ptactvu.” Tu jim Josef řekl: “To je řeč pyšného Goliáše, který tupil živého Boha a svatého Davida. Pravil Bůh skrze proroka: Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán. A nyní ten, jehož tělo není obřezáno, ale je obřezáno jeho srdce, vzal vodu, umyl si ruce před sluncem a řekl: Já nejsem vinen krví tohoto spravedlivého; je to vaše věc. Vy jste Pilátovi odpověděli slovy: Krev jeho na nás a na naše děli, a já se bojím, aby Boží hněv nepadl na vás a na vaše děti, jak jste řekli.” Když Židé uslyšeli tato slova, rozhněvali se v duši, chopili se Josefa a zavřeli ho do domu, který neměl okna, a strážci zůstali u dveří. Pak pevně zapečetili dveře tam, kde byl Josef zavřen.

2V sobotu představení synagogy, kněží a levité rozhodli aby se všichni sešli v synagoze v první den týdne. Hned zrána se všechen zástup v synagoze radil, jakou smrtí mají Josefa usmrtit. Když zasedla rada, přikázali, aby byl potupně předveden. Ale když otevřeli dveře, nenašli jej. Všechen lid byl zděšen a byli ohromeni, protože našli pečetě zapečetěné a Kaifáš měl klíč. Pak už se neodvážili vztáhnout ruce na ty, kteří před Pilátem mluvili v Ježíšův prospěch.

3Zatím co ještě seděli v synagoze a divili se kvůli Josefovi, přišli nějací muži ze stráže, které si Židé vyžádali od Piláta, aby střežili Ježíšův hrob, aby snad nepřišli jeho učedníci a neukradli ho, a ti oznámili představeným synagogy, kněžím i levitům, co se stalo: jak nastalo velké zemětřesení a “viděli jsme anděla, který sestoupil z nebe, odvalil kámen z ústí jeskyně a usedl na něm. A zářil jako sníh a jako blesk. A my jsme se velmi polekali a leželi jsme jako mrtví. A slyšeli jsme hlas anděla, jak mluví k ženám, které zůstaly u hrobu: Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován. Není zde, byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na místo, kde ležel Pán. Jděte rychle povědět jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých a že je v Galileji.”

13 1Židé na to řekli: “Ke kterým ženám mluvil?” Strážci odpověděli: “Nevíme, které to byly.” Židé řekli: “Ve kterou hodinu se to stalo?” A strážci řekli: “O půlnoci.” Židé řekli: “A proč jste ty ženy nezadrželi?” Strážci řekli: “Protože jsme byli mrtví strachem a nedoufali jsme už, že spatříme denní světlo. A jak jsme je měli zadržet?” Židé řekli: “Jako že Bůh žije, nevěříme vám.” Na to strážci řekli Židům: “Tolik znamení jste viděli u tohoto člověka a neuvěřili jste, jak můžete věřit nám? Správně jste přísahali, jako že Bůh žije, vždyť i on žije.” A strážci pokračovali: “My jsme slyšeli, že jste zavřeli člověka, který si vyžádal tělo Ježíšovo, že jste zapečetilidveře a když jste je otevřeli, nenašli jste ho. Vydejte nám Josefa a my vám vydáme Ježíše.” Židé řekli: “Josef odešel do svého města.” Strážci na to Židům řekli: “A Ježíš vstal z mrtvých, jak jsme to slyšeli od anděla, a je v Galileji.”

2Když Židé vyslechli tato slova, velmi se polekali a řekli: “Jen aby nikdo tuto zprávu neslyšel, aby se pak všichni nepřiklonili k Ježíšovi.” Židé se pak poradili, složili dostatek peněz a dali je vojákům s pokynem:

“Řekněte, že jeho učedníci přišli v noci a ukradli ho, když jste spali. A doslechne-li se to vladař, my to urovnáme a postaráme se, abyste neměli těžkosti.” Oni si peníze vzali a udělali to tak, jak se jim řeklo.

14 1Jakýsi kněz Finees, učitel Adas a levita Angaios přišli z Galileje do Jeruzaléma a vyprávěli představeným synagogy, kněžím a levitům: “Viděli jsme Ježíše s jeho učedníky, jak sedí na hoře zvané Mamilch a říká svým učedníkům: “Jděte do celého světa a kažte všemu stvoření. Kdo uvěří, a přijme křest, bude spasen, kdo však neuvěří, bude odsouzen. Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky, budou brát hady do rukou a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vkládat ruce a uzdraví je.” Zatímco Ježíš ještě mluvil k svým učedníkům, viděli jsme, jak byl vzat vzhůru do nebe.”

2Starší, kněží a levité řekli: “Vzdejte slávu Bohu Izraele, a vyznejte mu, jestli jste slyšeli a viděli to, co jste vyprávěli.” Ti, kteří to vyprávěli, řekli: “Jako že žije Pán, Bůh, našich otců Abrahama, Izáka a Jákova, to jsme slyšeli a viděli jsme ho, jak byl vzat vzhůru na nebe.” Starší, kněží a levité jim řekli: “Přišli jste kvůli tomu, abyste nám přinesli tuto zprávu, nebo jste se přišli pomodlit k Bohu?” Oni řekli: “Pomodlit se k Bohu.” Starší, velekněží a levité jim na to řekli: “Jestliže jste se přišli pomodlit k Bohu, k čemu byl ten žvást, který jst vyžvanili před celým lidem?” Kněz Finees, učitel Adas a levita Angaios řekli představeným synagogy, kněžím a levitům: “Jestliže tato slova, která jsme pronesli o tom, co jsme viděli, jsou hříchem, podívejte se, stojíme tu před vámi, naložte s námi, jak se vám zdá být správné.” Oni vzali zákon a zavázali je přísahou, že už nikdy nebudou nikomu sdělovat tuto zprávu. Dali jim pak jíst a pít a poslali je pryč z města, když jim předtím dali i peníze, a tři muže jako doprovod, aby se vzdálili až do Galileje a oni odešli z města.

3Když oni muži odešli do Galileje, shromáždili se velekněží, představení synagog a starší v synagoze, zavřeli bránu, začali velmi naříkat a říkali: “Proč se stalo toto znamení v Izraeli?” Annáš a Kaifáš řekli: “Proč hlučíte, proč pláčete? Copak nevíte, že jeho učedníci dali strážcům hrobu dost peněz, (odnesli jeho tělo) a poučili je, aby řekli, že sestoupil anděl a odvalil kámen od brány hrobu? Kněží a starší řekli: “Budiž, učedníci ukradli jeho tělo, ale jak vstoupila do těla duše a jak to, že on pobývá v Galileji?” (Protože oni na to nemohli odpovědět, jen stěží řekli: “Nesmíme věřit neobřezaným.”)

15 1Nikodém vstal a vystoupil před radou se slovy: “Správně mluvíte. Lide Páně, víte, že muži, kteří přišli z Galileje, jsou bohabojní a zámožní, nenávidí chamtivost a jsou mírumilovní. I oni pod přísahou prohlásili:

“Viděli jsme Ježíše s jeho učedníky na hoře Mamlich, učil tam tomu, co jste od nich slyšeli, a viděli jsme, jak byl vzat na nebe.” A nikdo se jich nezeptal, jakým způsobem (tam) byl vzat. Vždyť jak nás tomu učila kniha Svatého písma, i Elijáš byl vzat na nebe, Elíša křičel silným hlasem, Elijáš hodil svůj plášť na Elíšu, Elíša hodil plášť na Jordán, přešel ho a přišel do Jericha. Proročtí žáci mu vyšli vstříc a řekli: “Elíšo, kde je tvůj pán Elijáš?“ A on jim řekl, že byl vzat na nebe. A oni řekli Elíšovi: “Neuchvátil ho nějaký duch a nemrštil jím na nějakou horu? Nuže vezměme své žáky a hledejme ho.” Přemluvili Elíšu a on odešel s nimi. I hledali ho tři dny, a nenašli ho. I poznali, že byl vzat (na nebe). Nyní mě vyslechněte, pošleme na všechny hory Izraele a podívejme se, jestli nebyl Kristus pozdvižen duchem a nebyl svržen na nějakou horu.” Ta řeč se všem zalíbila. Poslali na každou horu Izraele a hledali Ježíše a nenalezli ho, ale našli Josefa v Arimatii a nikdo se neodvážil ho zadržet.

2I oznámili starším, kněžím a levitům: “Obešli jsme všechny hory Izraele a Ježíše jsme nenašli, ale Josefa jsme našli v Arimatii.” Když slyšeli o Josefovi, zaradovali se a provolávali slávu Bohu Izraele. Poté se představení synagogy, kněží a levité poradili, jakým způsobem se mají setkat s Josefem, vzali svitek papyru a napsali Josefovi toto:

“Mír s tebou. Víme, že jsme se prohřešili vůči Bohu i vůči tobě a pomodlili jsme se k Bohu Izraele, abys uznal za hodno vrátit se ke svým otcům a ke svým dětem, protože nás všechny zachvátil smutek. Když jsme otevřeli dveře a nenašli jsme tě, poznali jsme, že jsme pojali proti tobě špatný úmysl, ale Hospodin se tě ujal a sám Hospodin rozbil náš úmysl, který jsme pojali proti tobě, vážený otče Josefe.”

3Pak vybrali ze všeho Izraelského lidu sedm mužů nakloněných Josefovi, které uznával i sám Josef, a představení synagogy, kněží a levité jim řekli: “Pohleďte, jestliže převezme náš dopis a přečte jej, vězte, že přijde s vámi k nám. Jestliže jej ale nepřečte, vězte, že je na nás rozezlen, pak jej obejměte a v míru se vraťte k nám.” Muži přišli k Josefovi, poklonili se mu a řekli mu: “Mír s tebou.” A on řekl: “Mír s vámi a s celým lidem Izraele.” Oni mu pak odevzdali svitek s dopisem. Josef ho přijal a přečetl, políbil ho a velebil Boha slovy: “Buď pochválen Pán Bůh, který osvobodil Izrael od toho, aby neprolil nevinnou krev, buď pochválen Pán za to, že poslal svého anděla, a ten mě přijal pod svá křídla.” Pak jim nabídl pohoštění, oni tam jedli, pili a ulehli ke spánku.

4Za rozbřesku se pomodlili, Josef osedlal svou oslici, vydal se na cestu s oněmi muži a přišli do svatého města Jeruzaléma. Všechen lid vyšel vstříc Josefovi a volali: “Mír tvému příchodu.” On pak řekl všemu lidu: “Mír s vámi,” a políbil ho všechen lid. Lid se pak s Josefem pomodlil a byli rozrušeni pohledem na něho. Nikodém jej přijal do svého domu a uspořádal mu velkolepé přijetí, pozval Annáše a Kaifáše, starší, kněze a levity do svého domu. Pak se radovali, jedli a pili s Josefem, zazpívali pochvalnou píseň a každý šel do svého domu. Josef zůstal v Nikodémově domě.

5Nazítří v pátek zrána přišli předsedající synagogy, kněží a levité do Nikodémova domu, Nikodém jim vyšel vstříc a řekl: “Mír s vámi.” A oni řekli: “Mír s tebou a s Josefem a s celým tvým domem i s celým domem Ježíšovým.” Nikodém je uvedl do svého domu. I usedla celá rada a Josef se posadil mezi Annáše a Kaifáše. Nikdo se neodvážil promluvit k němu slovo. A Josef řekl: “Proč jste mě zavolali?” Pokynuli Nikodémovi aby promluvil k Josefovi. Nikodém otevřel ústa a řekl Josefovi: “Otče, víš, že vážení učitelé, kněží a levité, chtějí od tebe slyšet tvůj výrok.” Na to Josef řekl: “Ptejte se.” Annáš a Kaifáš vzali Zákon a vzali Josefa pod přísahu slovy: “Vzdej slávu Bohu Izraele a doznej se před ním. Tak jako Achar, když jej vzal pod přísahu prorok Jozue, nepřísahal křivě, ale doznal mu všechno a nezatajil mu ani slovo. Ani ty nezataj před námi ani jedno slovo.” Na to řekl Josef: “Nezatajím vám ani slovo.” Oni pak řekli: “Mrzelo nás velice, že sis vyžádal tělo Ježíšovo, zavinul jsi ho do čistého plátna a uložil do hrobu. Proto jsme tě zavřeli do domu bez oken, dveře jsme zavřeli a zapečetili a strážci hlídali místo, kde jsi byl zavřený. Když jsme dveře otevřeli v první den týdne, nenašli jsme tě a velmi nás to mrzelo a celý lid Páně byl velmi ohromen až do včerejška. A nyní nám řekni ty, co se s tebou stalo.”

6Josef jim řekl: “Zavřeli jste mě v pátek o desáté hodině a zůstal jsem tam celou sobotu. O půlnoci, když jsem stál a modlil se, dům, do něhož jste mě zavřeli, se zdvihl ve čtyřech rozích a spatřil jsem před svýma očima jakoby světelný blesk. Dostal jsem strach a padl jsem na zem. Tu mne kdosi uchopil za ruku a vytáhl mne z místa, kde jsem upadl, a snesla se na mne jakoby vlhkost vody od hlavy až k nohám a mé nozdry ovanula vůně myrhy. Pak osušil mou tvář, políbil mne a řekl mi: “Neboj se Josefe, otevři oči a podívej se, kdo s tebou mluví.”

Když jsem zvedl zrak, uviděl jsem Ježíše. Přepadl mne strach, myslel jsem, že je to strašidlo a odříkával jsem (desatero) přikázání. A on je odříkával se mnou. A jak dobře víte, strašidlo, když se s někým setká a uslyší přikázání, se dá na útěk. Když jsem viděl, že je odříkává se mnou, oslovil jsem jej: “Rabbi Elijáši.” A on mi řekl:

“Nejsem Elijáš.” Já jsem mu řekl: “Kdo jsi, Pane?” A on řekl: “Já jsem Ježíš, jehož tělo sis vyžádal od Piláta, oděl jsi mne do čistého plátna, na mou tvář jsi položil potní roušku, uložil jsi mne do svého nového hrobu a ke dveřím jeskyně jsi přivalil velký kámen. Řekl jsem tomu, kdo ke mně mluvil: “Ukaž mi místo, kam jsem tě uložil.” On mne odnesl a ukázal mi místo, kam jsem ho uložil, leželo tam plátno i potní rouška na jeho tvář i poznal jsem, že je to Ježíš. Pak mne vzal za ruce a postavil mne do mého domu, ačkoli dveře byly zavřeny, přivedl mne k mému loži a řekl mi: “Mír s tebou.” Políbil mne a řekl: “Čtyřicet dní nevycházej ze svého domu. Podívej se, jdu ke svým bratřím do Galileje.”

Konec úryvku