Jeruzalém: Chrám jako zdroj pýchy a bezpečí

Přeskočme líčení pohnutých dějin Izraele a Judei, nesmírného sociálního útlaku a sociální propasti mezi chudými a bohatými. Zájemci se jistě již začetli do dostupné literatury, která líčí tyto dějinné události. Pro účely mého vyprávění (narativu), které sleduje Ježíšovo poslání na pozadí prostředí, v kterém působil se musím zmínit o významu Chrámu, který předznamenal i směřování jeho učení i osud a o významu prorockého působení jeho předchůdců, kteří vystupovali jako proroci. Někteří autoři je považují za politickou opozici současných králů a příliš se nemýlí. Toto je prosté  vyprávění o událostech, které předcházely Ježíšovu vystoupení. Ale samozřejmě, milí čtenáři, že vaše komentáře budou cenným doplněním článku a za ně Vám předem, úpřimně děkuji a to i jménem případných jiných čtenářů.

Chrám jako náboženský symbol - axiální údobí

Když Abraham hostil svého Boha v Mamré, bylo už naznačeno, že Posvátno je nutno hledat nejen v chrámech a na svatých místech, ale i v lidech. V celém civilizovaném světě se začala rozvíjet nová náboženství. Všechna však dospěla k názoru, že skutečná víra se vyznačuje prakticky projevovanou láskou k bližnímu. Hebrejští proroci šli v tomto ohledu ochotně vstříc době a zdůrazňovali zásadní význam sociální spravedlnosti. Je zajímavé, že žádný z proroků nebyl oddán jeruzalémskému svatostánku víc, než Izaiáš. Axiální období v podstatě znamená odsunutí mýtu a nahrazení racionalitou.

V roce úmrtí krále Uziáše, tedy v roce 740 př. n.l. byl Izaiáš povolán k prorockému poslání. Jak k tomu došlo: Izaiáš 1) byl chrámový kněz z rodu Davidova, A jednoho dne se nacházel v héchalu. Díval se, jak oblaka kadidla naplňují sál, a tu náhle, skrze obraz Chrámu spatřil hrůznou skutečnost - Archa, obklopená serafíny zmizela jeho zrakům a na jejím místě se zjevil JVHV, sedící na nebeském trůně. To se ovšem vypráví a já to uvádím pro představu milého čtenáře, jakou Chrám hrál roli v Izaiášově vizi.

Hora Sion je střed země

Sionský kult 2) hrál velkou roli, neboť oslavoval univerzální království JVHV a Izaiáš hleděl vstříc dni, kdy všichni národové budou proudit k hoře chrámu JVHV a budou se navzájem povzbuzovat k aliji do Jeruzaléma. Předpověděl návrat do božské zahrady Eden, kde bude vše živé žít v harmonii. Posvátná hora v Jeruzalémě bude svědkem vytvoření nového světového pořádku, obnovení oné ztracené jednoty, po níž touží celé lidstvo.

Očekávání Mesiáše

Izaiášova vize nového Jeruzaléma nebyla nikdy zapomenuta ... Jeho naděje, že přiijde Mesiáš, pomazaný král, a zahájí dobu míru, položila základy k mesianistickému očekávání, které inspirovalo vyznavače všech tří monosteistických náboženských systémů. A tak, Židé, křesťané a muslimové budou napříště spatřovat v Jeruzalému dějiště konečného Božského zásahu do lidských dějin.

Izaiášovo proroctví, jehož středem je Chrám, začíná nicméně věštbou, která zdánlivě odsuzuje sionský kult:

"Nač jsou mi vaše nekonečné oběti,

říká JVHV,

Oběti beranů se mi hnusí,

i tučná telata ...

Kdo se vás prosil,

abyste hlučeli v mých nádvořích?

Po roce 722 př. Kr., jemuž předcházely významné historické události, byl jeruzalémský Chrám jedinou větší svatyní, která se mohla stát ústředním svatostánkem a reformátoři se museli s tímto faktem smířit.

Babylónské zajetí

V biblickém podání je věrně zachyceno, co všechno předcházelo době, než král Nabuchodonozor dorazil do země. Do čela odporu proti němu se postavil Jeremiáš a nebál se ani smrti, když procházel ulicemi a varoval lid před hrozící katastrofou. A když se lid shromáždil a provolával heslo:" Toto je chrám JVHV", jako zaříkávadlo, prohlásil, že si ze Sionu učinili modlu a že nebezpečí bude odvráceno, pokud se oni odvrátí od cizích bohů a budou dodržovat zákony lásky k bližnímu. Musí se k sobě navzájem chovat slušně a přestat vykořisťovat cizince, sirotky a vdovy. Ale babylonská armáda oblehla Jeruzalém, který v roce 597 př. n.l. padl. Nabuchodonozor se spokojil s vyplněním Chrámu a deportací nejvyšší vrstvy judského obyvatelstva do Babylonu. Jeremiáš mezi deportovanými nebyl. Síly chaosu trimfovaly. Na archu si nikdo ani nevzpomněl a Jeruzalém se skutečně obrátil v poušť ...

Vysvětlivky k textu

1) Isaiah je prorok, který působil  od  740-681 př. Kr.  Jméno Isaiah znamená “Pán ukládá” v hebrejském jazyce. Isaiah je také název knihy v Bibli, která popisuje dějiny v jeho době.  Ježíš se narodil o stovky let později (asi 4 př. Kr), ale Isaiah předpovídal v této knize jeho narození a pak smrt.

2) viz text http://www.teologicketexty.cz/casopis/2009-3/Cesty-Sionu.html