- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Amíci mají poučku, že každý člověk je užitečný, když se dá na správné místo. Obávám se, že tohle se nám stále příliš nedaří.
V privátní firmě není důležité stáří, ale rozhodují schopnosti a to jsem poznal na vlastní kůži, jak doma, tak venku v Evropě a za mořem. Veřejná sféra asi funguje v této oblasti asi trochu jinak...
Poznala jsem, že ve veřejné sféře se upřednostňují mladí, věkově perspektivní lidé i s tím rizikem, že neuspějí, protože nemají zkušenosti, i když mají dobré vzdělání atd. Důraz se klade na schopnost pracovat s technologiemi a je pochybnost, že starší lidé na to už nestačí, dále, že jsou schopni se učit jazyky, což starší generace tu schopnost už nemá. Nejsem zrovna přívržencem generační výměny, jak se o to pokoušeli v Evropě, ale zdá se, díky platům ve veřejné sféře to mladé zase tak netáhne. A pak jde o zvyklosti, které si privátní sféra udržuje, což je zřejmě překážka pro mladé, podle mého pozorování. Děkuji za příspěvek.
konkurence na pracovním trhu existuje, takže panuje i mezi generacemi. Nebýt starých, mají se mladí lépe a naopak, s tím nelze nic dělat.
Je to tak zařízeno. Podivně zařízeno. Ten zápas není fér. Mělo by to být vyrovnané s tím, že obě strany mají nějaká pravidla, která udržují řád.
Autorko, k tomu, že dobří řemeslníci budou vždy potřební...to no. Ale většina vyučených lidí nedělá řemeslo celý život. Buď je to nebaví, nebo v tom nejsou dobří. A hlavně řemeslo časem nemusí vykonávat ze zdr. důvodů. Viz zedníci. A bez maturity nemáte šanci si najít lepší místo. tak je třeba uvažovat. Dnes maturitu musí mít např. inspektor autoškoly. Přece mladý maturant nemůže být lepším řidičem, než třeba o mnoho let starší s prací. Nebo maturitu požadují na smutečního řečníka úplně zbytečně. FOrmální vzdělání se u nás na mnoha profesích stále přeceňuje. Papír má přednost přes znalostma.
Většina vázaných živností má podmínky, jednou z nich je maturita. A máte pravdu, že se v mnoha profesích přeceňuje formální vzdělání. S tím souhlasím, je je to, dané zákonem i u vysokoškolsky vzdělaných inženýrů, pracujících v nějakém oboru. Jsou to tzv. autorizace, které jsou vyžadované u uchazečů o veřejné zakázky kromě jiných dokladů, požadovaných na základě evropských směrnic. I inženýr, který má autorizaci a všechny ty doklady, co se po něm chtějí a to stojí hodně peněz, nemusí být na trhu úspěšný. U volných živností se takové věci nepožadují. takže živnostenský list může získat i kartářka a bůh ví jaké jiné profese. Myslím, že tyhle věci by se mohly opravdu upřesnit a zvážit nutnost toho kterého požadavku. Děkuji.
Skutečně zabírají starší lidé v důchodovém věku mladším pracovní místa? Zkopírovala jsem otázku z Vašeho blogu.
Ono jde o to, jaká místa zabírají? Zpravidla zabírají místečka, kde se nepředřou, zodpovědnost malá nebo nulová. Zejména zabírají místečka vedoucích oddělení na úřadech, magistrátech, ba i jako ředitelé školských zařízení.... Proč má dělat ředitele 65. člověk? Ať jde učit. Nejsem proti, aby důchodci nepracovali, pokud chtějí nebo musí, ale neměli by přesluhovat. Nepobírat důchod současně s platem na místě, kde byli třeba 20 let. Máš nárok na důchod? Jdi do důchodu a nech se zaměstnat třeba jako uklízečka, pomocná síla, poštačka. Btw. jsem též v důchodu, nepracuji.
Děkuji za příspěvek, paní Kloučková. Já mám tu zkušenost, z ministerstva, že tam pracovali lidé přes důchod, protože mladí se do státní správy nehrnou. Na jednom ředitelství, které nebudu jmenovat poslali lidi, kteří měli nárok na důchod do důchodu a ejhle, na inzerát, že hledají zaměstnance se jim žádný mlaďoch nehlásil, tak zase prosili ty odejité, aby se tam vrátili - úplná fraška. Je to o tom, že jsou podle mne ty pracovní procesy vedeny tak, jak v minulosti a to zase umí ti starší. Ředitelé školských zařízení by měli mít přiměřený věk. ale sehnat někoho, kdo by to chtěla dělat z mladých, to je asi docela těžké, když nemají zkušenost. Co se týká dalších úřadů - ně každý zvládne přijímací podmínky podle služebního zákona. Já si myslím, že nejsou dobře nastaveny podmínky na trhu a ani to, kdo kde nesmí přesluhovat v nějaké pozici. Třeba u doktorů i u soudců. každý by měl být připraven, že půjde do důchodu, tak by min. 10 let před tím se mohl na tu situaci připravovat a přemýšlet o tom, co by mohl dělat dál, když to potřebuje.
Příběh 1. "Moje děti přišly do věku, kdy se musí rozhodovat o tom, co budou v životě dělat. Takže jsme je začali usilovně přesvědčovat, že jít na universitu je ztráta času a pro další uplatnění v životě, jestli nechtějí dělat lékaře nebo konstruktéry, popřípadě některý z vědeckých oborů, naprosto zbytečná záležitost. A tak společně analyzujeme se synem, který není studijní typ, jaké řemeslo bude dělat a s dcerou, kterou bohudíky opustila představa studovat humanitní obory na MU, zase probíráme škálu oborů, po kterých bude zaručeně poptávka na pracovním trhu v období nástupu digitalizace a robotizace výrobních procesů"
Tak tohle mi řekl syn kamaráda s dětmi syn 15 a dcera 17 let. Velmi rozumné!
Příběh 2. Personální ředitel strojírenského podniku zadal kriteria pro příjem nových zaměstnanců do nástrojárny: Věk min. 40 let, prokazatelnou praxi v oboru a ověřenou schopnost samostatného řešení výrobních úkolů. Těm nabídnout 50tis.Kč. měs.
Mladí mohou vyhrát boj o pracovní místa jen tehdy, když dokáží, že mají stejné vlastnosti pracovat zodpovědně, kreativně, kvalitně a s potřebnou mírou loajality jak k zaměstnavateli, tak i k odběrateli, jako mají starší. Jinak: Jsou pracovní pozice, zejména ve výrobní sféře a službách, kde zkušenost a odpovědnost za kvalitu odvedené práce, má přednost před věkem.
Osobně jsem přesvědčen, že první, kdo dostane "padáka" v nastupující krizi a propouštění, nebude loajální starší odborník, ale mladý "pták" který žije v přesvědčení, že není problém měnit každé dva roky zaměstnavatele..
Ano, pane Ráž, přesně tak to je. Dřív se lidé nejdřív vyučili a pak šli do škol a toho se drželi všichni lidé, i Habsburci. Já Vašemu synu fandím i dceři, protože řemeslo má stále zlaté dno a já jsem proto, aby konečně ty naše vlády pochopily, že mají dát řemeslům šanci a udělat pořádné učňovské školy, aby kluci a holky měli do budoucna dobré vyhlídky. To, co bude převažovat a ponese také zisk do rodiny. Studiem humanitních oborů rozhodně se člověk život nemůže, kromě práva a to není taky jisté a je to úmorné studium. Záleží na tom, jaké má člověk a k čemu nadání - já osobně obdivuji obory, které vyhovují současné potřebě a jsou skutečně dobře placeny. A hlavně, když to ty lidi, co se na ně připravují, baví.