Domácí porody: Krok zpátky nebo moderní způsob rození dětí?

Dříve bylo běžné, že se domácí porody odehrávaly v domácím prostředí a že k porodům chodily porodní báby, v těžších případech pak přicházel k porodu lékař. Také bylo běžné, že ženy i děti umíraly a tragické, když zemřelá matka zanechávala muži ještě kupu dětí, o které se musel postarat. V 19. století, v celé Evropě, ženy usilovaly o odbornou péči při těhotenství a při porodu. A pro tento požadavek se budovaly specializované kliniky, aby vyhověly ženám, které nechtěly rodit doma, anebo byl jejich stav vážný a bylo třeba odborné lékařské pomoci. Tento článek hovoří o privátních porodních asistentkách.

Sleduji vývoj jedné kauzy, konkrétně porodní asistentky, která vedla domácí porod, ten se nezdařil a nyní bude probíhat soud. Byla ji navržená velká pokuta, která je pro ni likvidační a proti tomu se bude nyní bránit.

Svoboda rozhodnutí

Jistě, že každá žena se může svobodně rozhodnout, zda chce rodit v příslušném zdravotnickém zařízení, které je vybavené všemi prostředky k tomu, aby provedlo v kritických momentech všechny kroky k záchraně rodičky i dítěte. Samozřejmě, podívejme se na problém střízlivým okem, že ani v tak vybavené specializované klinice se nezabrání úmrtí nebo poškození rodičky či dítěte. Ale nevyjde to nastejno. Mnoho lidí si myslí, a já s nimi, že domácí asistovaný porod je velkým rizikem a nechápu ženy, které se k tomu odhodlají, ať mají důvody jaké chtějí, třeba i to, že je to něco zvláštního, že rodí v domácím prostředí, které znají, že je laskavé, že dítě přijde na svět mezi svými blízkými a jiní tvrdí, že porod je přirozená věc, která by se neměla zase tak dramatizovat, protože těhotenství a porod není nemoc, ale běžná fyziologická záležitost, která holt nemusí dopadnout, ale to je jen osud. Nic víc! To také nelze popírat, pokud to vidíme jen z pohledu samotného procesu, nikoliv z ohledu dalších dní po porodu, kdy se může situace zhoršit. Porodní asistentka je sice specializovaná k této činnosti, ale do jaké míry a až do jakého období po porodu nese odpovědnost za stav dítěte a matky, které se nemusí vyvíjet příznivě? Lékaři se samozřejmě brání, že za domácí porody nenesou odpovědnost, s domácími porody nesouhlasí a pokud některá z asistentek ohlásí, že nastaly u porodu komplikace, určitě celí žhaví přijedou situaci řešit. Protože pokud pacientku převezmou, pak s ní přebírají i odpovědnost za její stav, který se zhoršil cizím zaviněním, jiným zdravotníkem. Z právního hlediska je to pro ně zapeklitá záležitost.

Zkoušelo se všechno…

Ženám se vycházelo všemožně vstříc. Poučené zahraniční praxí se zúčastňovaly kurzů, které je učily, jak si porod usnadnit, dále si vybíraly i prostředí, v kterém chtěly rodit, aby se podobalo jejich domácnosti, dokonce se i praktikovaly způsoby porodů, které známe i z historie a prosadila se přítomnost otců, což mnozí neviděli pro muže zrovna jako ideální situaci. Ženy se bojí rizika, bojí se průběhu, bojí se o dítě, potřebují být v této pro ně tak mimořádné situaci v blízkosti někoho milovaného, aby je držel za ruku, ale pak jde život dál. Ukázalo se, a znám to bezprostředního okolí, že muži byli přítomností u porodu traumatizováni a museli velmi brzy opustit sál, což přítomné zdravotníky zlobilo, protože se museli přednostně starat o rodičku. Ale i tehdy mohlo dojít k riziku, kterému nemohl přítomný otec zabránit. Málokterý to líčí jako úžasný zážitek. Své pocity si nechávají u sebe ...

Postavení privátních porodních asistentek

Podle nových právních předpisů mohou porodní asistentky v ČR - podobně jako v ostatních zemích EU - pracovat samostatně, tj. bez odborného dohledu a bez indikace lékaře v případě fyziologického těhotenství, porodu a šestinedělí. Po vstupu ČR do EU mohou české porodní asistentky pracovat za srovnatelných podmínek v libovolném z členských států. Stejně tak mohou porodní asistentky ze zemí EU pracovat u nás.

Podle aktualizované mezinárodní definice je „Porodní asistentka osoba, která byla řádně přijata do oficiálního vzdělávacího programu pro porodní asistentky uznávaného v dané zemi, která tento vzdělávací program úspěšně ukončila a získala tak požadovanou kvalifikaci a registraci pro výkon povolání porodní asistentky.“

„Porodní asistentka je uznávána jako plně zodpovědný zdravotnický pracovník, který pracuje jako partner ženy, poskytuje jí potřebnou podporu, péči a radu během těhotenství, porodu a v době poporodní, vede porod na svou vlastní zodpovědnost, poskytuje péči novorozencům a dětem v kojeneckém věku. Tato péče zahrnuje preventivní opatření, podporu normálního porodu, zjišťování komplikací u matky nebo dítěte, zprostředkování přístupu k lékařské péči nebo jiné vhodné pomoci a provedení nezbytných opatření při mimořádné naléhavé situaci“.

„Porodní asistentka má důležitou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdělávání nejen žen, ale i v rámci jejich rodin a celých komunit. Tato práce by měla zahrnovat předporodní přípravu a přípravu k rodičovství a může být rozšířena i do oblasti zdraví žen, sexuálního nebo reproduktivního zdraví a péči o dítě.“

„Porodní asistentka může vykonávat svou profesi v jakémkoli prostředí, včetně domácího prostředí, ambulantních zdravotnických zařízení, nemocnic, klinik, nebo zdravotnických středisek.“

Kdo nese odpovědnost při domácím porodu?

Za prvé, podle mého názoru, pokud se žena rozhodne rodit doma a je poučena o rizicích, které mohou nastat, pak ona. Protože má na výběr a může si vybrat i optimálnější a bezpečnější řešení. Za druhé privátní porodní asistentka, která porod vede, je vyškolená, samostatná a musí umět rozeznávat veškerá rizika, která mohou vést nejen k poškození dítěte, ale také k zhoršenému stavu matky. Nedávno se však stalo, že jedna známá, ve věku 36 let, rodila po sobě třetí dítě, už tehdy byla v těhotenství varována, že může dojít ke komplikacím, rodila v nemocnici a bohužel si personál nevšiml, že došlo k silnému poporodnímu krvácení a málem zemřela. Možná, že kdyby rodila doma, by to dopadlo hůř nebo líp, Bůh ví. Ale pokud by se to stalo při domácím porodu, stav rodičky či dítěte se zhoršil, privátní asistentka to nemohla zvládnout prostředky, které má k dispozici, pak nezbude, než zavolat rychlou pomoc. Pokud se zjistí, že chyba byla na její straně, lékaři za ni odpovědnost nepřevezmou, neboť je v tomto oboru samostatná podnikající osoba. Pokud nastane úmrtí dítěte nebo matky, pak bude zřejmě žalována pozůstalými rodinnými příslušníky a zdravotnické zařízení dá od ní ruce pryč. To ji totiž k porodu nevyslalo, byla to smlouva mezi rodičkou a jí samou, jako privátní porodní asistentkou. Je otázka, zda je pojištěná, protože každá chyba, která povede k smrti rodičky i dítěte přijde draho. Možná, že by bylo dobré vytvořit smluvní vztah mezi rodičkou a asistentkou, která v rozmezí a rámci svých možností a zkušeností i znalostí dovede těhotnou k porodu a bude provádět i poporodní péči pro ni i pro dítě s tím, že si je rodička a budoucí matka vědoma všech rizik, které mohou nastat a dobrovolně na ně přistoupit, aby celou odpovědnost nenesla jen privátní porodní asistentka.

Na závěr

Já chápu, že ženy, které se tomuto oboru chtějí věnovat, to vidí jako profesní uplatnění, jistě, že některé pracují v nemocnici s lékaři, těm tolik rizika nehrozí, jako privátním asistentkám, do jejich podnikatelské praxe se žádný lékař dvakrát nepohrne, protože je to sevřeno ještě dalšími pravidly a mohl by být obviněn se zasahováním do podnikatelského výkonu apod.  Lékaři nemíní udělat konsensus, protože ví, že každý porod je svým způsobem riziko, zvláště pokud jsou prvorodičky již starší a jejich zdravotní stav se může těhotenstvím zhoršit atd. atd. A tak se zdá, že se situace, která by mohla být vstřícná k domácím porodům,  zatím  nezmění. Je to všechno mezi nebem a zemí, leč, když existuje již dlouhými lety vyzkoušená klinická péče, kde mohou asistentky asistovat při porodu a dál působit ve spolupráci s lékaři, proč se pouštět do rizika, které čas překonal a které i ženy odmítly, když bojovaly o odbornou péči v těhotenství, při porodu a v šestinedělí?