Děti a mládež v době pandemie se mohou učit a přitom se bavit.

Každý den se objevují na internetu diskuse, články a informace, jak si COVID počíná v různých zemích a jak se vlády s občany dohadují o smyslu karatény a roušek a mezitím poskakují děti a mládež, kterým zavřeli školy. 

Je potěšující, že znalosti nemají hranice a vzdělání prostřednictvím technologií vysvětluje otázku termínem gamifikace, který znamená, že hra je nedílnou součástí života člověka a potřebné znalosti jsou jejím prostřednictvím snadněji získávány, než jiným způsobem. Cílem tvorby her je zlepšit způsob, jakým se studenti učí, zvyšuje zapojování studentů do vzdělávacího procesu prostřednictvím své parcipativní účasti. Hra je realizace učení a praxe je zřejmě vůdčí myšlenkou těchto záměrů.

Několikrát jsem se setkala s názory odborníků, mezi nimiž byli pedagogové a i psychologové, že používání elektronických technologií dětem škodí, že se stávají závislými na tabletech a mobilech a místo aby používaly knihy ke svému rozvoji, tak si hrají hry na tabletech a počítačích. Klíčové slovo je „Závislý“. Stejnou závislost si mohou lidé vypěstovat na knihách a těm se říkalo vždy knihomolové. Asi to bude tím, že dříve neměli jinou možnost, neboť takové zdroje zábavy a současně i chytrých nástrojů, jak nyní mají lidé v moderní době, nebyly. Byly jiné nástroje, které pro tu kterou historickou společnost byly podezřelé, nepřijatelné a jejich vynálezci a uživatelé byli pronásledováni a často i pohnáni k soudu a odsouzení k nevyššímu trestu. Ale tito lidé stáli na počátku pokroku do budoucnosti. Pascal, Isaac Newton, Galilei, Koperník a celá řada jiných učenců, předchůdců budoucího technologického rozvoje a učenosti v těchto oborech. 

S určitou nevraživostí se pohlíží na děti a mladou generaci, jak stále něco dělají na mobilech anebo tabletech a co vlastně s tím pořád mají? Proč si nečtou knihy?  Jejich velkým zastáncem her a přímluvcem, že hraní je prostředkem ke vzdělávání a že prostřednictvím hry se člověk zdokonaluje je Platon a možná i jiní učenci té doby. V antickém Řecku byla totiž hra, a možná nejen tam, ale i ve starém Egyptě komoditou z důvodu, že cvičí tělo, kultivuje ducha, učí děti respektovat pravidla a zákony hry, a tak se připravují k dospělosti Proč si děti hrají? Je to instinkt nebo vnitřní pokyn vyvolávající touhu po poznání? Používali k tomu své předstředky a možnosti. Samozřejmě, že nás udivuje, jak naše vnoučata v dětství šikovně manipulují se smartphonem, tabletem a počítačem šikovněji, než dospělí lidé. Jak je to možné? Starší lidem je s údivem pozorují, jak soustředěně pracují a nenechají se vyrušit. A jestli se snaží nás také naučit takovou hru, věnujme tomu zájem, protože potřebují ten náš souhlas, že je to prima a že se taky tak můžeme bavit (moje zkušenost s vnukem).

Děti dnes přijaly a začlenily technologické standardy do svého života a technologie utváří jejich každodenní život. Učení se v současnosti stalo multidimenzionální a tak je čas, aby se přešlo od tradičních k multidimenzionálním přístupům, které v době koronaviru přinášejí jednosměrný užitek. Moderní hry, jako jsou videohry, jsou integrovány do způsobu, jakým vzdělání funguje a mění výuku v atraktivní a kreativní prostředí pro děti bez času a hranic. A pro studenty: mnoho velmi zajímavých přednášek je nyní dosažitelných na youtube com. Za předpokladu, že posluchač ovládá angličtinu, italštinu, němčinu či jiné jazyky. Není snad doba koronaviru též dobou změny přístupu k samovzdělávání a čerpání nových znalostí z přednášek fundovaných profesorů a docentů z Yale či Oxfordu z pohodlí své pracovny nebo pokojíku?

Na závěr nelze jinak, než zvolat: Děti učte se, i když jsou uzavřené školy a bavte se hrou a nelelkujte, než se zase otevřou školy. Čas je vzácný, ale člověk může prožít spoustu dobrodružných výletů do světa vědění a velmi se obohatit i v této složité době. Přeji mnoho úspěchů a radosti. Dnes už nikomu nic nebrání, aby se zdokonaloval i navzdory, že starší generace nad tím počinem kroutí hlavou. Tak tomu bylo v minulosti a rozvoj věd a poznání to stejně nezastavilo. 

Zdroj. Giorgos Alexakis Učení řečtině v době pandemie. Efsyn. 12.04.2020.