Čtenářský deník - 7. Knihy s biblickou tématikou

Dějiny literatury, ať již v minulých dobách anebo v současné době skrývají ve svých útrobách mnoho krásných titulů, které obsahují buď přímo biblickou tématiku anebo počítají s tím, že je čtenář znalec a hravě odhalí, že v textu se o nějakém příběhu analogicky hovoří. Máme za sebou dlouhou absenci výuky náboženství a biblických dějin. Mnohým lidem vypadávají z tak krásných knih souvislosti anebo je paradoxně zase nevyhledávají, ačkoliv už nejsou na indexu. Je to škoda, protože znalosti tohoto druhu patří v Evropě k základním kulturním znalostem a tak se nemůžeme divit, že na pultech knihkupectví se objevují tituly, kterým nemusíme porozumět. Co s tím? Znalosti, které nebyly dříve a po dlouhou dobu vyžadovány, najednou čtenáře dobíhají. A rychlokurzy, na které jsme si zvykli v jiných oborech, v náboženské nauce a biblické dějepravě nikdo nepořádá a rozhodně pořádat ani nebude. A tak nás míjí hodně důležitý proud, v Evropě naprosto běžný, který je těžké jen tak bez námahy zachytit.

Knihy, které mají souvislost s biblickými příběhy

Vydejte se na cestu poznáním staroorientálních dějin, po stopách dávných civilizacích. Otevřte si Bibli a historický atlas, bez kterého byste byli na té daleké, svízelné a dobrodružné cestě ztraceni. A pak brzy objevíte, jaké skutečnosti dokázal příběh Bible do sebe nasát. Třeba se dozvíte, že Abrahám koupil od Chetitů místo pro Sářin hrob.  A někteří autoři z bible přímo čerpali. Tak,  když začnete pátrat, kdo byli Chetité, zjistíte spoustu zajímavostí z mimobiblických pramenů. Například Mika Waltari v románu Egypťan Sinuhet se o Chetitech vyjadřuje jako o velmi krutém národu, dále i v dalších jeho dílech se setkáte s biblickou tématikou, jako například je kniha "Jeho království". Můžete se vrátit i k románům, které neztratily na své hodnotě. jako je "Ben Húr", které líčí období Ježíšova ukřižování anebo i k Mannově románu "Josef a bratři jeho", který patří ke světové klasice či o "Válce židovské", trojdílnému románu od Liona Feuchtwangera či autora se zajímavým osudem, Josefa Flavia, jehož dílem jsou i velmi zajímavé "Židovské starožitnosti."

Ale také jsou knihy, které biblické texty vysvětlují

K tomu, abyste biblickým textům porozuměli, nemusíte navštěvovat chrámy a bohoslužby, ale vydat se na cestu za poznáním a pochopením tak starých dějin pomocí  literatury, která vás povede cestou k porozumění, pochopení i doplnění vědomostí. A věřte, že nebudete litovat, protože se z ničeho nic na vás vyhrne z regálů spousta titulů, že si nebudete stačit vybírat a číst. Knihy píší znalci z různých oborů i umělci, kteří se na biblické texty a biblickou tématiku specializují.

Například:

Odkazy

Výkladové poznámky k jednotlivým biblickým textům

http://asre.sweb.cz/bib-vyk.htm

Zamlčená pravda o biblickém exodu

http://www.pknihy.cz/knihy/001927/Tutanchamon-Zamlcena-pravda-o-biblickem-exodu.html

Z přehledu si můžete vybrat i něco k judaismu

http://cs.wikipedia.org/wiki/Midra%C5%A1

Pokud vás zajímají texty ke kritice Bible

http://myty.info/view.php?cisloclanku=2002090004

Ale je také mnoho mimobiblických pramenů k rozuzlení biblických příběhů

On je to velký rozdíl chápat například dobu bronzovou v evropských dějinách a ve východních dějinách. A samozřejmě, že každý může k biblickým textům přistupovat z historického pohledu kriticky. Zkoumat pravděpodobnost nebo nepravděpodobnost příběhů, zkoumat i zeměpisnou polohu - třeba průchod Sinajským poloostrovem a pobyt na něm, pak si dávat také pozor na literaturu, jako je Kniha letopisů králů izraelských ^{1Kr 14,19} a na části starých kronik ^{Gn 14} , pak zase zkoumat staré egyptské dějiny, které souvisely s obdobím, které sledujete. To je hodně velký problém. Můžete také zkoumat mimobiblické hmotné prameny, a to zase otevíráte archeologické knihy a časopisy.

..... a najednou ...

... zjistíte, s velkým překvapením, že to nejsou žádné orientální pohádky a ledajaké sebrané mýty, ale že jde o spolehlivé dějepisné údaje. Zvláště v knihách Samuelových a Královských, které patří k deuteronoministickému dílu, právě tak, jako v kronikářském dějepisném díle, k němuž patří kromě obou knih Letopisů také kniha Ezdrášova a Nehemjášova. I kniha Ester uvádí mnohé údaje o Perské říši, které by se jinak nezachovaly v žádném mimobiblickém pramenu. Důkazem toho budiž to, že známý historik Eduard Meyer, který zemřel v roce 1930, používal knihy Ester jako pramene k líčení dějin perské říše. A kniha Soudců vypráví o městě Šekemu, o němž bychom nic nevěděli, kdyby o něm nepřinesla zprávu. Jeho existence se následně potvrdila při archeologických vykopávkách, když bylo nalezeno na místě spáleniště a historicky bylo možné jeho existenci datovat okolo roku 1200 př. Kr.

Proč i knihy z oboru archeologie?

Protože ona může potvrdit pravdivost biblických vyprávění. Pokud jde lidem o vědecké, historickokritické chápání biblických textů, pak je nutná palestinská archeologie a také archeologie sousedních staroorientálních území. A čím širšího záběru se člověk odváží, tím lépe vystoupí nejen sám příběh, ale také její jedinečnost.

A tak můžete vejít do časů, bez obav a zábran, abyste, až jednou třeba pojedete na poznávací zájezd do míst, kde se biblické dějiny odehrávaly, si své zážitky nejen krásně prožili, ale také se jimi dali posunout k další motivaci ke čtení krásných a zajímavých knih, které se dávných příběhů dotýkají.

© Maura, 01/2011