Církev a stát: Právní poměry

Tento malý exkurz do Kodexu kanonického práva velmi stručně charakterizuje nejen právnické osoby (soukromé a veřejné), ale také organizaci církve ve věcech majetku. A nyní - s kým vlastně pan premiér smlouvy podepsal za vládu. Podle mého soudu s jednotlivými právnickými veřejnými osobami, tzn. kláštery, farnostmi, nadacemi, tedy těmi, kteří podle kanonického práva smí  nabývat majetek  a spravovat majetek. Dobře, další věc je ta, zda vláda je oprávněná, ze zákona, takové smlouvy uzavírat nebo je měly uzavírat jiné osoby, k tomu zákonem určené jako oprávněné.   

Církve jsou právnickými osobami, způsobilé nabývat práva

Vznik církve registrací z hlediska státního práva

Církve a náboženské společnosti v České republice mohou být registrovány podle speciálního zákona, čímž se stávají z hlediska státního práva právnickými osobami speciálního typu a mohou pak zřizovat a nechat si zaevidovat další právnické osoby podle téhož zákona. Případný vztah těchto vnitrostátních právnických osob k nadnárodní církvi nebo jiné organizaci musí být popsán v základním dokumentu, jehož zpracování je jednou z podmínek registrace. V případě církve římskokatolické je^[ převzata registrace z Rakousko-Uherska, zvláštní práva včetně zpovědního tajemství přiznána 7. ledna 2002, přidružený člen ERC (ekumenická rada církví), člen VDS (Vězeňská duchovenská správa).

Právnické osoby podle státního práva a kanonického práva, veřejné právnické osoby

Vznik, změnu a zánik právnických osob řeší, podle státního práva, občanský zákoník. Vznik změnu a zánik právnických osob z hlediska církve, se řeší podle kanonického práva (Kán 113 a násl.). Základní dokument, který podle všeho přešel z Rakousko-uherské monarchie cca v roce 1917, řeší pouze vztah národní církve k nadnárodní církvi a jistě s tím i přechází Kodex kanonického práva, který je tímto zohledněn, i když kanonické právo není součástí našeho právního řádu, ale přesto ho nelze jen tak ignorovat. Má asi stejnou pozici, jako deklarované technické  normy v obchodní smlouvě, které jsou nedílnou součástí kontraktu. Samým právem je právnickou osobou například farnost, kromě jiných a farnosti zřizuje biskup. 

... fyzické a právnické osoby jako držitelé povinností a práv podle kanonického práva

Ustanovení § 2 Kán. 113 říká, že v církvi jsou kromě fyzických osob ještě právnické osoby, totiž podle kanonického práva nositelé povinností a práv, které odpovídají její povaze. V ust. Kán. 114, v § 1 se dále stanoví, že právnické osoby zřizuje buď samo právní ustanovení, nebo zvláštní povolení rozhodnutím příslušného představeného, a to sborové nebo nesborové právnické osoby zaměřené k cíli, shodnému s posláním církve, který představuje cíl  jednotlivce.

... co jsou veřejné právnické osoby a co soukromé právnické osoby

Podle Kán. 116, ust. § 1 veřejné právnické osoby jsou soubory osob nebo věcí, které ustavuje příslušný církevní představený a podle ust. § 2 veřejné právnické osoby dostávají právní subjektivitu buď od samého práva, nebo zvláštním rozhodnutím přímého představeného, a to na rozdíl soukromých právnických osob, kteří obdrží tuto subjektivitu pouze zvláštním rozhodnutím příslušného představeného, které tuto subjektivitu výslovně uděluje, a to na základě toho, že příslušný představený schválil její ustanovení. Kán. 118 hovoří o tom, kdo veřejnou právnickou osobu zastupuje, když jedná jejím jménem. Jsou to osoby, kterým obecné nebo partikulární právo nebo vlastní stanovy tuto působnost přiznávají. Soukromou právnickou osobu zastupují pak osoby k tomu zmocněné stanovami.        

Věcí hmotné a nehmotné

Podle Kán. 115, v ustanovení § 1 se praví, že právnické osoby v církvi jsou soubory osob nebo soubory věcí. Nyní, vzhledem k převodu majetku hovořme o ustanovení § 3 Kán. 115, co se myslí souborem věcí. Soubor věcí neboli samostatné nadace, se sestává z majetku čili věcí duchovních nebo hmotných. A podle ustanovení práva a stanov ji řídí jedna nebo více fyzických osob. Právní jednání upravuje Kán. 124 a násl.

Ekonomická rada a ekonom

Dalším zajímavým článkem pro naše účely je Článek 3, ustanovení Kán. 492 a násl., která zavazuje povinností každou diecézi aby ustanovila ekonomickou radu, které předsedá diecézní biskup nebo jeho pověřenec a sestává se alespoň ze tří biskupem jmenovaných křesťanů, kteří jsou zkušení v ekonomii a i světském právu a jsou naprosto bezúhonní. V ustanovení Kán. 493 je zmínka o knize V., O církevním majetku. 

… majetek církve a jeho správa

V ust. Kán. 634, § 1 je stanoveno, kdo je způsobilý nabývat majetek doslovně takto: "Jakožto právnické osoby jsou společnosti, provincie, domy samým právem způsobilé nabývat, mít v držení, spravovat a převádět majetek, pokud stanoveny nevylučují nebo neomezují tuto způsobilost a v ustanovení § 2 cit. kánonu se pak zavazují takto: vyhýbají se jakémukoliv druhu přepychu, neúměrnému zisku a hromadění majetku. Kán. 635, ustanovení ů 1 hovoří o majetku řeholních společností, jako majetku církevním, které se řídí ustanoveními knihy V Církevní majetek. Kán. 635 pak zavazuje právně samostatné kláštery (ve vztahu ke kánonu 615), aby jedenkrát za rok podávali vyúčtování místnímu ordináři, který má právo znát ekonomické poměry řeholního domu.

… paušální převod majetku na církve vládou

Podle mého názoru, a jak se jistě brzy dozvíme, měly smlouvy uzavírat ty subjekty, které dosud majetek spravovaly, například Pozemkový úřad a jiné k tomu určené, třeba i obce. Já mám obavu, že paušální převod majetku na církve je velmi diskutabilní, ale to neznamená, že by k vyrovnání a odluce státu od církve nemělo dojít. Současně mne znepokojuje, že s tímto převodem (nechť o tom rozhodne soud), se začnou rozmnožovat ve společnosti útoky na církev, potažmo věřící. Myslím, že jsme rozumní lidé a že třeba řešit věci právně. Podle mého soudu, pokud smlouvy byly podepsány vládou, a ta neměla k tomu oprávnění, pak se musí i církve zamyslet nad tím, zda nepodepisují předem neplatnou smlouvu.