Bible: Ježíšovy modlitby

Z pramenů víme, že Ježíš neustále pracoval. Ale působil dojmem, že si vždycky udělal čas popovídat si, byť ne o všedních banalitách. Nikdy nikam nespěchal - byl Bohem i člověkem a do jisté míry, zdá se, stál mimo hranice prostoru a času. A zvláště, když se modlil ...

Modlitby

Uměl čas zastavit a také uměl zrušit omezení daná prostorem, a to především tehdy, když se chtěl modlit. Všimněte si, že se modlil na kopci nebo na hoře. A jak si přečteme v Lukášově evangeliu ^{(L 11,2-4)}, když se ho jeden učedník zeptal, jak se má modlit, naučil ho slova Otčenáše. Naučil ho modlitbu Páně, stručné, výstižné oslovení Boha, který je pojímán spíše jako otec rodiny, než neviditelné božstvo. A později, v Gatsematské zahradě se modlil přímo k Bohu v rozšířené a transcedentní verzi Otčenáše, která je podána v plné verzi v Janově sedmnácté kapitole. Když se chystal opustit tento svět, modlil se Ježíš k Bohu za své následovníky: "Už nejsem ve světě, oni ve světě jsou, a já v Tobě. Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi dal mně, aby byli jedno jako my." ^{(Jan 17,11)}

V jeho očích věřící nenáleží do tohoto světa:"Nejsou ze světa, jako nejsem ze světa já," což je důležitá věta, že ji opakuje ^{(Jan 17,14,16)} a dodává ^{(Jan 17,20-26)}

"Neprosím pouze pro ně, ale také za ty. kteří ve mně uvěří, aby všichni jedno byli. Jako ty, Otče, jsi ve mně a já v tobě, ať jsou i oni v nás. Dal jsem jim slávu, kterou jsi mi dal ty, aby byli jedno, jako jsme jedno my: já v nich a ty ve mně, aby li dokonalí v jednotě. Otče spravedlivý, svět tě neznal, ale já jsem tě znal a ti zde poznali, že ty jsi mne poslal. Dal jsem jim poznat tvé jméno a dám jim je poznat, aby v nich byla láska, kterou jsi mne miloval, a já byl v nich".

Tuto úchvatnou modlitbu vyslovil Ježíš v kleče, ne ve stoje, jak učil Mojžíš. Jakoby zaujímal pozici dítěte klečící u rodičova klína: modlitba by měla být tichá, osobní, důvěrná. A také způsob, jakým se modlil, vypovídal i o povaze Ježíšova učení, které rozmetávala všechny dosavadní představy.

Ježíš byl oddaný své věci a nesmírně pracovitý. Když se nemodlil, tak učil, dokonce i v čase jídla. Byl družný a učil rád, když lidé odpočívali a těšili se ze společného jídla i pospolitosti.

Pokračování o lásce k přírodě příště