Antika: O Sumerech a jejich stylu života

Tak jsem si dala úkol, že dám do pořádku knihovnu. To není snadný úkol, když berete knihu po knize, listujete a čtete si, objevujete něco nového a pak je nemůžete vrátit zpět, protože se do regálů nenacpou  jako před úklidem.

Dobrodružství se Sumery

Já vím, že málokdo má čas se zabývat starou Mezopotámií. Jak se asi hodí do našeho věku? Co s tím? Nepatřím k lidem, kteří čas od času vyhodí už starší knihy, protože život přináší spoustu překvapení a najednou zjistíte, že je právě teď potřebujete. Je to dost tristní okamžik, když je zase sháníte po antikvariátech a všude je poznámka - VYPRODÁNO. Skutečně, knihy Miloše Biče jsou krásné, ale nejen to, také i poučné a jedinečné a některé se nedají sehnat.

Byla jsem docela ráda, že jsem je všechny nakonec v knihovně našla a sedíce na zemi jsem si v nich listovala. Nejde o to hledat v nich informace, jak jsme dnes zvyklí, ale hledat zajímavé souvislosti napříč dějinami. 

Skutečně - na počátku byl Sumer

Sumerové byl pečlivý a systematický národ, zřejmě na  rozdíl od sousedů, kteří měli potřebu vést dobyvačné války a na kulturu neměli dost času. Můžeme být stále vděčni Bedřichu Hroznému, že si dal tu práci a rozluštil klínové písmo.

Věděli jste, že Sumerové sepisovali slovníky? Začali tím, že sepsali přehled různých pojmů. Pořizovali soupisy nejrůznějších druhů živočichů, rostlin, nerostů, bohů, hvězd, zemí a hor, nářadí, oděvů, pokrmů a nápojů, části těla, zaměstnání a společenských tříd. Méně užívaná slova byla vysvětlována synonymními výrazy. 

Akkadové nic nezničili

Když díky Akkadům se rozšířila znalost klínopis i do okolních zemí, osvědčily se zkušenosti získané domácí praxí a vznikaly zase další slovníky. 

Ze starých písařských škol vycházely i různé soubory zahrnující okruhy specializovaných témat - například příručka pro správní funkcionáře a písaře, zabývající se sepisováním smluv, Tato příručka podává ukázku právnické frazeologie souborným výčtem právních a administrativních výrazů a klauzulí. 

Sumerština je svérázná

V jiné knize jsem se dočetla, že sumerštinu dnes ovládá asi 300 lidí na světě. Sumerové však nedovolili, aby se jejich jazyk ztratil.  Staří písaři už před tisíciletími pořídili gramatické a lexikografické příručky, které jsou důležitou pomůckou pro dnešní sumerology.  

Sestavili i soupisy sumerských prefixů, sufixů, slovesných tvarů s připojeným akkadským vysvětlením. Užití gramatikální metody svědčí o velmi vyspělém stupni sumerské jazykovědy.

Sumerské archivy a knihovny

Archeologové odkryli různé archivy a knihovny s mnoha tisíci hliněných tabulek. Kdo by se v tom měl vyznat, že? Jenomže, oni měli i katalog. Můžete ho vidět v pařížském Louvru a druhý v Univerzitním muzeu ve Filadelfii, Díky jejich pořádkumilovnosti a systematičnosti jsou zaznamenány i texty, které dosud neznáme.

Na druhé straně se podařilo srovnáním obou katalogů přiřadit k sobě texty zapsané na jednotlivých tabulkách, přestože jsou dnes odděleny na různých místech oddělených od sebe třeba i oceánem. Záhadou zůstává, podle jakých zásad katalogy zhotovovali. 

Psavci Sumerové psali, kde se dalo

Jejich písemné památky můžeme spatřit na stélách, sochách a jiných plochách, třeba na vázách. Nebudeme je podezírat, že stůj co stůj chtěli po sobě nechat trvalou památku.  Nikdy nevytvořili dějepisectví, nepočítali totiž s vývojem. Současný stav považovali za jednou daný a neměnný. Sice chrámová a palácoví archiváři zaznamenávali jednotlivé události, ale nestarali se o souvislosti mezi nimi. Zřejmě žádný sumerský učenec nesepsal sumerské dějiny nebo politické dějiny.  

Asyřané a Babylóňané vedli stavební deníky

Asyřané zanechali velké množství písemných památek nejrůznějšího obsahu. Tak například do základů významných staveb vkládali nápisy s údaji o tom, co předcházelo zahájení stavby a jaký byl její průběh. A samozřejmě, že neopomněli oslavovat i své válečné úspěchy.  Také z novobabylónské říše máme stavební zprávy Nebúkadnesara II. které počtem a podrobnostmi vysoko převyšují zprávy o vojenských taženích, které podnikl. 

Cenným dokladem je rovněž tzv. Babylónská kronika, která popisuje události u konce assyrské říše (616 - 609 př. n. l.). Objevil ji zapadlou v Britském muzeu G.J. Gadd a vydal r 1923 pot titulem The Fall of Ninive.

Hérodotos nesložil ruce v klín

V 5. století př. n. l. se dostal do Babylónie otec dějepisu Hérodotos. Jeho dějiny jsou cenným historickým dokladem života v sousedních zemích, zejména v Babylóně.  Za vlády Selekuovců psal babylónský kněz Baalova chrámu Bérosos třídílnou kroniku Babylóniaka. Svou popis začíná dobou před potopou a končí vládou Alexandra Velikého.  Známe z ní jen části od Josefa Flavia a Eusebia. 

Na závěr příspěvek od Chetitů

Slunce, můj pane, spravedlivý soudce,

králi nebes a země,

ty spravuješ zemi a určuješ hranice,

ty dáváš sílu.

Jsi spravedlivé, znáš slitování,

vyplňuješ prosby ...

Ceníš si spravedlivého člověka

a podporuješ jej...

Slunce, vznešený králi,

jsi nejoslavovanější z bohů  ...

jsi otcem i matkou veškeré temné země ...

Slunce, jsi otce u matkou postižených a opuštěných,

opuštěným a postiženým nahrazuješ ztrátu ...

Rozhoduješ spory mezi psem a vepřem ...

rozhoduješ spory zvěře, která neumí mluvit.

rozhoduješ spory zlých a špatných lidí ...

Podpoř Slunce, člověka, tvého služebníka,

bude ti stále obětovat chléb a pivo.

Slunce, vezmi jej za ruku, svého spravedlivého služebníka.  

Zdroj: Bič M. Při řekách babylónských. Vyšehrad, 1990.