Antika: Jak byl objeven Sumer

Uplynulo čtyřicet let od Bottova průzkumu Chorsabádu a věda udělala veliký pokrok. Klínopis byl rozluštěn, ale to postavilo badatele před nový pro

Hádanky a rébusy v nápisech

Klínové nápisy babylonského a asyrského původu vykazovaly nedůslednost ve čtení jednotlivých znaků. Každá slabika se dala vyslovovat různým způsobem, a některé znaky představovaly celá slova. Čí je to tedy Písmo? Odkud ho Babylóňané a Asyřané převzali?  To nemohl být nikdo jiný, než lid s vyspělou kulturou,. ale zatím, do té doby nikdo takový nebyl znám. Hledejme: už nejstarší semitský král Šarrukén užíval titul  Král Sumeru a Akkadu. Možná, že je ta hledaná civilizace ukryta v těchto název a současně je tu ukryto i jméno tohoto neznámého a vyspělého lidu.

Jules Oppert

Jules Oppert dal přednost názvu Sumerové a časem jeho návrh zvítězil. 

Zrození muže, který prokázal existenci Sumerů

V době Bottových nálezů se narodilCharles Ernest Chocquin de Sarze. Ve čtyřiceti letech byl jmenován francouzským konzulem v Basře po předchozím působení v Egyptě a Eritreji. Ve svých volných chvílích se zajímal o průzkumy dávné minulosti.

Na pahorku Tello

Na pahorku Tello na severozápad od Basry viděl, že lidé vykopávají v utajení různé předměty a prodávají je zájemcům. Byla to dioritová hlava zvláštního antropologického typu, kterou získalo muzeum v Bostonu. Dnes už víme, že je to jedna z mnohých soch sumerského knížete Gudey. Pařížský Louvre získal z Tella sumerskou tabulku o čtyři roky dříve, nežli se de Sarzec o tomto místě dozvěděl. 

A tak zahájil svůj vlastní průzkum

Sarzec neměl žádnou archeologickou průpravu, ale přesto se rozhodl, že provede vlastní průzkum pahorku na Tellu. K tomu potřeboval přízeň paši Násira, náčelníka beduínů. a předešel tak jejich nedůvěry vůči cizincům. 

Už v prvních kampaních r. 1887 - 8 narazila na nádhernou sochu kněžského krále Gudey vytesanou z tvrdého dioritiu a pečlivě uhlazenou i úlomky supí stély lagašského vladaře Eannaturma. Následovaly další sochy, hliněné válečky. Všechno šťastně dopravil do Paříže, do Louvre. Francouzské ministerstvo zahraničí povýšil de Sarzeca na generálního konzula v Bagdádu a poslalo mu k ruce architektaLéona Heuzeyho, který byl pro Louvre konzervátorem.

Sarzec objevil zakládající kolíky novobabylónského obnovitele chrámu, krále Nabodina,ctitele Sína, měsíčního božstva. Místo, dnes nazývané Mukajjar je starým sumerským městem Ur. V únoru byla odkryta vrcholová terasa chrámového areálu v Mukajjaru, Objevitelem bylH. R. Hall a svůj průzkum popsal v knize A Season´s Work at Ur.

V roce 1900 podnikli ještě několik archeologických výprav a obohatili sbírky v Louvre ještě o několik krásných soch - konkrétně je jich 12 kněžského krále Gudey, dva válce s Gudeovými nápisy a stříbrnouEntemenovu vázu.

. 

 Pochybnosti se šířily od badatele k badateli

Mnohým se tyto nálezy nezdály docela průkazné a i po nalezení tabulek se sumerskými nápisy někteří badatelé odmítali uznat existenci tohoto lidu. Francouzský semitologHalévy dokonce hájjl názor, že tu jde o umělý jazyk, jímž prý babylonští kněží vedli svou tajnou korespondenci. Roku 1889 došlo z Moskvy několik beden. Jejich obsahem byly mezopotámské památky, mezi nimž byly i různé tabulky s podivnými kresbami a podivným písmem. 

Francouzský badatel Menant je prohlásil za podvrh. Do debaty vstoupil ruský asyrolog Michail Nikolskij. Zjistil, že záhadné písmo představuje nejstarší podobu písma, z něhož se vyvinul klínopis. Dokonce se mu podařilo i určit hodnotu některých znaků.

Sumerská otázka se stala otázkou mezinárodního soutěžení.Sarzec našel pak svého následníka v J.F. Taylorovi. 

Zdroje: Přednášky na FF MUNI, Bič M. Při řekách babylónských, vlastní studium starověkého Sumeru z dalších pramenů..