Tým snů. Firemní kultura. Pěkný blábol.
Ale já to viděla jinak. Každý den jsem cítila, jak mi chybí vzduch, svoboda, chuť…
Když jsem před 3 lety nastoupila, byla jsem plná energie. Měla jsem představu o tom, že budeme spolupracovat, že se budeme podporovat, že budeme tým. Ta naivita mi vydržela překvapivě dlouho – vlastně mě držela nad vodou i ve chvílích, kdy bylo jasné, že realita je úplně jiná. Ale nějak jsem si to nechtěla přiznat. Prestiž zaměstnavatele i finance samozřejmě také hrály svou roli.
Naše šéfová si na nás nikdy nenašla pořádně čas. Lítala z meetingu na meeting. Informace nám předávala chaoticky a v běhu. Když už s námi mluvila, připadala jsem si jako kus nábytku. Byla to hlavně čísla a cíle, všechno muselo šlapat. Jak jsem se cítila já nebo ostatní, bylo naprosto nepodstatné. „Nechápu, co řešíš, vždyť perfektně frčíme. Kdyby ostatní oddělení pracovala jako my, firma by byla jinde,“ řekla mi jednou, když jsem byla zoufalá a snažila se s ní promluvit o tom, jak strašně se v týmu cítíme.
Normální lidská komunikace jako by přestala existovat. Vše bylo ve fofru. Mluvilo se jen o tom, co musíme udělat, kdy to musí být hotové, a co se nesmí pokazit. Jako kdybychom my, lidé, nebyli vůbec součástí rovnice. Byli jsme nástroje – na výsledky, na výkon, na plnění tabulek. Aspoň tak jsem se já i některé kolegyně cítily.
Před necelým rokem přišla nová kolegyně. Pravá ruka šéfky, která měla převzít aktivity, na které šéfová neměla čas. Doufala jsem, že mezi to bude patřit i čas na nás. Na tým. Že se o nás bude zajímat, občas s námi zajde na oběd, zařídí třeba nějaký teambuilding. Ale skutek utek. Těžko bych pro ni hledala jiné slovo než „policajt“.
Byla tvrdá, chladná, nekompromisní. Naše chyby rozcupovala na kousky hned ráno, ještě než jsme si stihly dojít pro kafe. Během porad jsem kolikrát zapomínala dýchat – musela jsem věnovat maximální pozornost každému slovu, protože sebemenší nepozornost znamenala další kritiku. Začínala jsem mít pocit, že tohle už nedávám. Pracuju dobře a rozhodně nad sebou nepotřebuju policajta s obuškem.
Zvlášť pro nás – citlivější povahy – to bylo skutečně peklo. Dostala jsem se do stavu, kdy se mi rozbušilo srdce šílenou rychlostí, jen když jsem slyšela, jak si vyšlapuje po chodbě. Měla jsem sevřený žaludek, a vždycky jsem si říkala, co zase přijde. Jedna kolegyně dala výpověď a další už si hledala nové místo. Já jsem si pořád říkala, že to dám. Kde jinde mě takhle zaplatí. Kde jinde budu v týmu, který je ve firmě za hvězdu.
A pak se to stalo. Naprosto jsem se sesypala u kopírky. Přijela rychlá. A to byl bod zlomu. Až v nemocnici jsem si uvědomila, že tohle nemám za potřebí. Že mi to za to nestojí.
Z firmy jsem odešla. Pořád jsem si ale říkala – „Proč šéfová nic neudělala?“ Signálů od nás měla dost. Vždyť stačilo jen málo. Trochu zpomalit své tempo a uvědomit si, že úkolem šéfa není jen plnit tabulky, být na každém meetingu a prezentovat výsledky dalším fabrikám. Je to i starost a zájem o jeho tým. Obyčejný small talk. Zabralo by jí to jen pár minut.
Moje výzva pro vás:
Pokud jste vedoucí, dívejte se dál než na čísla a tabulky. Zamyslete se, jestli vaši lidé v práci JEŠTĚ JSOU nebo už vnitřně ODEŠLI a jen přežívají. Možná váš „dokonalý“ tým ve skutečnosti trpí. Možná jsou vaše perfektní výsledky vykoupeny zničenými jednotlivci.
Zeptejte se sami sebe:
Jak moc mluvím s lidmi o tom, jak se mají, jak jsou spokojení, jak se cítí?
Jak moc vím o tom, čím jim nevědomky házím klacky pod nohy já?
Známe se v týmu jako lidé, ne jen jako pracovní funkce?
Prohození pár slov, společné zážitky, smích, zájem o druhé - tyhle „drobnosti“ mohou někdy změnit úplně všechno.
Nepodceňujme sílu lidské komunikace a času i pozornosti, který druhým věnujeme. A to nejen v práci, ale i doma.
Snad tento příběh někoho přivede k zamyšlení, ideálně k nějaké akci, změně.
Irena Houdková
Mají vaši blízcí depku? Hrozí jim vyhoření? Kdy zpozornět?

Žijeme v době, kdy se na nás valí hromady úkolů, zažíváme každodenní stres. Každý zažil situaci, kdy toho na něj bylo prostě moc. Možná jste si všimli, že někteří vaši blízcí nebo kolegové takovým obdobím prochází. Jak pomoci?
Irena Houdková
Zbavte se negativních myšlenek! Mozek je mistr v psaní hororových scénářů!

Přepadají Vás černé myšlenky? Jste smutní, nerudní, vystresovaní, ubrečení? Máte pocit, že se Vám v životě nic nedaří? Vaše myšlenky se dokola točí kolem toho, co vše by se mohlo stát, sužuje Vás úzkost a obavy?
Irena Houdková
Musím. Ale nemusíš. Jen si to musíš dovolit.

Vstáváte s pocitem, že musíte víc, musíte lépe, rychleji, protože jinak nejste dost dobří? Každou noc uléháte vyčerpaní, s hlavou plnou výčitek, že jste to mohli zvládnout ještě líp? A tak to jde den za dnem, dokud nezjistíte, že
Irena Houdková
Být „dvojkou“ může zlepšit váš pracovní život

Kdo by to byl řekl, že místo slz nad kávou přijde úleva a urovnání vztahů na pracovišti! Moje kamarádka měla jasný plán - být vždy na vrcholu. Být jednička. Nicméně zjistila, že být „dvojkou“ má své nečekané výhody.
Irena Houdková
Já mám prostě vždycky smůlu…

Všichni ostatní žijí úžasné životy, jenom já ... Obětovala jsem se pro všechny okolo a co z toho mám? Taky bych si chtěl žít podle svého, co by si o mně ale lidi pomysleli? Vypadal bych pak jako sobec.
Další články autora |
„Dálnicí nás úplně odřízli.“ V obcích kolem nově otevřené D4 krachují podniky
Premium V prosinci nově otevřený úsek dálnice D4 odklonil tranzit přes obce, místní teď trápí úpadek jejich...
Pekarová chválila Kingdom Come. Nemáte zásluhu, neparazitujte, sepsul ji autor
Hra Kingdom Come Deliverance 2 od českého vývojáře Warhorse Studios je celosvětový prodejní hit....
Lékař si nevypnul kameru. Uspokojování od sestry „viděla“ i hlava republiky
Nechtěnými svědky intimních chvilek uznávaného lékaře a zdravotní sestry se v ruském Dagestánu...
Trump nevyhostí prince Harryho z USA. Je to chudák, má hroznou ženu, vysvětlil
Britský princ Harry se podle serveru listu The New York Post nemusí obávat toho, že bude vyhoštěn...
Policie pátrá po identitě ženy oběšené na dětském hřišti, zveřejnila její fotku
Policie pátrá po totožnosti ženy, která se na začátku letošního ledna oběsila na dětském hřišti v...
Jezdí dlouho a dráž, navíc z dotací. Nové mezikrajské linky busů dráždí dopravce
Premium Kraje dotují spoje, které jezdí do Prahy přes četné obce. Podle privátních dopravců zbytečně.
Česko i Evropa si musí vybrat, jestli vymění pohodlí za růst, říká miliardář Tomek
Premium Technologická společnost Safetica, která chrání firmy před únikem dat, se stěhuje z Česka do...
Soused pode mnou netopí a mně je zima. Jak řešit podobný problém
Premium Bydlení v panelovém domě přináší řadu výhod, mnohdy ale i nevýhod. Jednou z nich může být problém...
Pomůže Čína Trumpovi ukončit válku na Ukrajině? Jestli se jí to vůbec vyplatí
Premium Čína do toho půjde, jen pokud jí ze spolupráce s USA pokvetou výhody. Do té doby bude čekat a...

Uvařeno, ochutnáno: Jak si v testu vedlo Nowaco Filé s bylinkovým máslem?
Filé s bylinkovým máslem od Nowaca přináší lahodný zážitek bez námahy. Stačí pár minut ve vroucí vodě a na talíři máte šťavnaté a dokonale ochucené...
- Počet článků 226
- Celková karma 12,92
- Průměrná čtenost 536x
Ráda přivádím čtenáře k zamyšlení, provokuji, zpochybňuji zažité ,,pravdy“ a stereotypy v myšlení a jednání, které jsou mnohdy brzdou na cestě k úspěchu, změnám, vnitřnímu klidu, kvalitnímu spánku i spokojenosti.
Jsem opora mých klientů v náročných životních i profesních situacích, jakou je např. syndrom vyhoření. https://houdkova-profikouc.cz/