Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
MB

Chyby, stres? Člověk prochází životem, vnímá - je něčím doprovázen. "Myslím, tedy jsem" - Pokud jsem, tak konám. Očekávaně vyprodukuji to popsané. Rozumný člověk přivykne. Jde o normálnost, podobnou, venku svítí slunce, nebo mrzne. Jistě, lze panikařit. Nejlépe ustreresovat ty druhé.- Zjistí, že jsou na tom stejně ...

Nicméně, objeví se ten rozumný. "Co trojčíš? Nic to neřeší. Například bunda> Do parna k ničemu, ke sněžení vhodná!. Shrnuto - Člověk přivykne, naučí se s tím žít. Zocelí se. Předem vyhlíží a budoucí stres eliminuje. Klasika rozumu ...

Každý cosi tropí, je ve stresu. Pofoukat bolístky! Tak jsem kdysi vyrazil za otcem, bude pohlazení! Rodič pravil - "Hle synu. Cokoliv se ti v životě nepodaří? Je to TVOJE VINA. Měl jsi lépe předpokládat, konat. Každý problém je řešitelný. Nechápu, proč tratíš čas nějakým skučním" ?...

Vážně, já nesmírně zklamán. Ba dožrán, ve stresu! Jak už to bývá, čas šel. Rodičova teze se naplnila -Je třeba konat. Počínaje zkouškou na škole, zda obstojí vůbec před životem? Vypučí aktivita a odpovědnost - Shluk přirozené celoživotní zátěže.Možno unést různě. Třeba jít na náměstí, nebo besedovat s rodičem ...

Tvrdím - Každý odpovědný rozumný člověk má strach. Je v přirozeném, tvůrčím stresu. Žádná křeč, vítané koření života, poznání. Moudře lidově ošetřeno - "Co tě nezabije, posílí". Tedy, vítej strese! Překonám tě, jdu konat ... :-)

0 0
možnosti