Kolegové stále něco NEVÍ? Přimějte je myslet!

V předešlém článku jsme si připomněli, jak můžeme naší permanentní pomocí zabít kreativitu, chuť i nadšení ve vašem týmu. Jak tedy přivést své kolegy k samostatnému myšlení i rozhodování?

Odpověď je jednoduchá, přestože vám může její osvojení zabrat trošku víc času a dá hlavně hodně přemáhání. NEUDÍLEJTE „dobré“ a často nevyžádané rady. Základem je neradit, ptát se a soustředěně poslouchat. Říkáte si, že se ta Houdková asi zbláznila? Ne, tohle opravdu funguje. Nemusíte na své kolegy ihned praktikovat koučovací metody, doporučuji jednodušší cestu, a to kombinaci mlčení a otázek typu: Co navrhujete vy? Jaké řešení vám osobně přijde nejlepší? Jaká je podle vás optimální cesta? Co už vás v této souvislosti napadlo? K jakým postupům jste zatím dospěl? Máte jiný nápad? Co vám říká vaše intuice? Dejte svému protějšku dostatek času na přemýšlení i vyjádření myšlenek a snažte se neradit ani nehodnotit.
Podstatně těžší je prostě mlčet. Může to být pro vás zpočátku velmi náročné a možná i nepříjemné, ale opravdu to zkuste.
Aby se váš protějšek cítil v rozhovoru dobře, je třeba mu ukázat, že ho plně vnímáte, že jste tu pro něj. Pozorně naslouchejte, můžete souhlasně pokyvovat hlavou, pohlédnout zamyšleně stranou a chvilku nic neříkat. Vydržte aspoň minutku, dvě, tři. Vaše mlčení donutí váš protějšek hlouběji se zamyslet.
Pokud ani výše uvedený postup druhou stranu „nenakopne“ k tomu, aby navrhl řešení problému, zopakujte velice stručně hlavní myšlenku, se kterou dotyčný přišel. Můžete použít formulaci: Abych vám byl schopen pomoci, potřeboval bych si to pro sebe ujasnit a shrnout, pokud dovolíte. Říkal jste, že potřebujete… A teď si nevíte rady s…, ale chcete to vyřešit, aby… Rozumím tomu takto dobře? Poté opakujte dotazy a postup z předešlého kroku, např.: Jaký postup navrhujete?
Garantuji vám, že se ve většině případů stane nečekané. Lidé začnou sami myslet! Prakticky vždy si odpoví na dotazy, se kterými za vámi přišli. Často naleznou ideální řešení, jak se s danou situací či problémem vypořádat. Navíc jsou svou vlastní myšlenkou či nápadem nadšení a je tedy mnohem pravděpodobnější, že se vrhnou do realizace s větší vervou, než kdybyste jim pouze řekli, co a jak mají udělat.
Pokud jste to zvládli až sem, gratuluji. Rozhodně to není lehký postup, a na začátku se nemusíte cítit komfortně. Pozor! Tady vaše práce nekončí! Ba naopak, ke společnému cíli vede ještě dlouhá cesta, spojená s vaší pozitivní podporou, chválením, ale i kontrolou průběhu jednotlivých kroků. O tom až někdy příště.
Potrénujte se v mlčení, dejte svým lidem prostor k přemýšlení. Možná budete překvapeni, jak je tato metoda účinná, a s jakým novým postupem či kreativním řešením vaši kolegové přijdou.
Neodpustím si poznámku. Je samozřejmě rozdíl, pokud váš kolega přijde s tím, že tomu či onomu nerozumí a potřebuje radu. Pak je naprosto přirozené mu tu radu poskytnout. Vy přece sami víte, kdo je z vašeho týmu líný myslet a třeba se i trochu bojí zodpovědnosti. Mlčením a otázkami mu dáte šanci.