Nezapomenutelné jsou záchvaty smíchu. Vzniknou spontánně, často na základě docela primitivních příčin, nejdou zastavit, stále se vrací a krásně vyčerpají.

Apropó, chechtací pytlík - pamatuji, jak začátkem sedmdesátých let, kdy se chechtací pytlíky objevily, v narvané tramvaji T3, v níž řidič hlásil názvy zastávek do mikrofonu, pustil do mikrofonu právě chechtací pytlík . Od té doby vím, jaké to je, když se lidi umlátí (no tak jenom téměř, no) smíchy ...