Jak asertivně zvládnout i konfliktní situace?

Nenechat se ovládat emocemi, ale reagovat ve vyhrocených situacích s klidnou hlavou, ustát verbální útoky druhé strany a zároveň dokázat vyjádřit a prosadit svůj názor.

To je přáním asi každého, kdo je pracovně denně v kontaktu s lidmi a musí s nimi komunikovat i v náročných situacích.

Dobrým pomocníkem je právě asertivita, která Vám přinese mnoho výhod v profesním i osobním životě. Techniky Vám zvednou sebevědomí, budete schopni jasně definovat své požadavky, ale i lépe naslouchat druhému, přistoupit na kompromisy či hledat nová řešení.
Dostanete pod kontrolu své emoce, snížíte stres a zlepšíte kvalitu Vašich vtahů. Otevřete svou mysl, odhoďte předsudky a pojďme na to.

Asi jste si i u sebe všimli, že drtivá většina z nás v konfliktních situacích jedná podle určitého naučeného a léta používaného vzorce, který nám ve stresové situaci automaticky „naskočí“. Právě dovednost asertivity Vám pomůže toto automatické jednání postřehnout, zastavit a upravit. Díky tomu získáte odstup, opadnou emoce a Vy přestanete jednat instinktivně ale naopak maximálně racionálně a asertivně.

Uvědomte si, že to, jak s Vámi druhý mluví, mnohdy vůbec nesouvisí s Vámi, Vašimi kompetencemi či znalostmi.  Mnohem více to vypovídá o druhém, jeho vnímání a prožívání té situace, o jeho vidění světa.  
Pozor, na druhou stranu platí i to, že druzí s Vámi budou jednat tak, jak jim to Vy dovolíte.

Asertivní přístup je pomocníkem v náročných stresových či konfliktních situacích. Pomáhá nám je zvládnout tak, abychom byli vnitřně maximálně v pohodě. Díky tomu dokážeme vyjádřit svůj názor nebo nesouhlas, oponovat i říci NE a prosadit vlastní myšlenky, aniž bychom někoho urazili nebo se sami cítili nekomfortně či dokonce trapně. Cílem tohoto jednání je podpořit aktivní spolupráci s druhými a získat jejich respekt. „Vedlejším účinkem“ je posílení sebevědomí.

Asertivní komunikace stojí uprostřed mezi pasivním a agresivním jednáním. Pro pasivní jednání je typické, že si nedokážeme nastavit hranice, neumíme se prosadit ani říct svůj názor, často „sklopíme uši“, máme tendenci všem vyhovět i na svůj úkor, neumíme říkat NE.  Mluvíme potichu. Působíme slabě, nejistě, naše okolí nás často zneužívá.  Obáváme se kritiky, odmítnutí či ztráty vztahu s danou osobou.

Při agresivním jednání se osoba chová jako buldozer. Jde si přes mrtvoly za svým.  Sahá k verbální i fyzické agresi – křik, bouchání do stolu, házení s věcmi, shazování či zesměšňování a zastrašování druhé strany. Často používá výčitky, výhružky a moralizování, neumí uznat svou chybu a je 100% přesvědčena, že má pravdu. Mnohdy si agresivní lidé takto kompenzují své komplexy, pocity méněcennosti či nízké sebevědomí. Neumí přijímat kritiku a berou ji jako útok na svou osobu.

Asertivní člověk dokáže věcně vyjádřit své požadavky. Hovoří jasně, přímo a upřímně.  Umí se postavit sám za sebe, tak, aby nejednal na úkor druhého. Říká, co potřebuje a o co mu jde, jak danou situaci prožívá a co si o ní myslí.  Má zdravé sebevědomí, nepotřebuje druhé shazovat ani se nad ně povyšovat. K druhému přistupuje s respektem k jeho názoru, snaží se ho pochopit a umí mu naslouchat. Nechce za každou cenu „vyhrát“ a prosadit svůj názor, ale najít spolu s druhou stranou nejlepší řešení pro danou situaci. Je schopen přiznat, že udělal chybu
a po zvážení i přistoupit ke kompromisu, nebo změnit své původní rozhodnutí.

Kromě toho dokáže výborně zvládat stres a pracovat s vlastními emocemi, má od situací i lidí odstup a neprožívá je jako útok na svou osobu. Nebojí se požádat druhé, včetně partnera nebo nadřízeného o pomoc. Sám umí podávat konstruktivní zpětnou vazbu a zároveň přijímat pozitivní i negativní feedback.

Jak jste na tom s asertivitou Vy?

 1. Jak byste ohodnotil/a míru Vaší asertivity na škále 1–10? Přičemž 1 - znamená totální katastrofa, 10  – naprosto perfektní.
 2. V čem se podle Vás asertivní jednání liší od Vašeho standardního jednání?
 3. Uveďte, co Vám konkrétně z asertivního jednání chybí? 
 4. Jaké 3 předpoklady vnímáte jako základní pro to, abyste ve vyhrocené situaci jednal/a asertivně? 
 5. Co obecně přispívá k tomu, že je člověk agresivní?

 6. Co přesně u ve Vaší práci přispívá k tomu, že jsou lidé agresivní? 
 7. Co Vy osobně zde můžete ovlivnit?   

POKUD CHCEME OD DRUHÝCH RESPEKT, MUSÍME RESPEKTOVAT I MY JE.

SMIŘTE SE S TÍM, ŽE JEDNÁNÍ DRUHÝCH NEMÁTE ŠANCI KONTROLOVAT. MŮŽETE HO ALE ČÁSTEČNĚ OVLIVNIT VAŠÍM VLASTNÍM CHOVÁNÍM.

ZBAVTE SE MYŠLENEK TYPU: JAK TO, ŽE TO PRO BOHA NECHÁPE? VŽDYŤ JE TO PŘECI JASNÝ!

NIKDY NEŘÍKEJTE VĚTY JAKO: PROSÍM VÁS, UKLIDNĚTE SE. ZKLIDNI SE ATD. UŽ JSTE NĚKDY ZAŽILI, ŽE BY TOTO FUNGOVALO? 

POKUD CHCEŠ NĚKDE ZMĚNU, ZAČNI U SEBE.