Však oni se kluci časem rozehrajou, Martine

A já mezitím určitě přijdu na nějakou pěknou historku s Monikou. Jen ta holka chudák neví, že jsem ji přejmenoval.

Martine, je dobře, že je tady David, jehož rodina je ve sportu aktivní. Tobě

Horste, přeji slunečnou sobotu. Díky Tobě konečně vím, na co je u kytary ta díra za strunama.

Martine, tak tyhle zápasy znám velmi dobře. Synek chytá a hraje za několik týmů a kategorii a v té jeho (5. třída) jsou ty utkání jak z Vašeho příběhu. Akorát těch gólů padá mnohem víc. Letos na něj v jednom zápase šlo 70 střel a naši vystřeli na soupeřovu branku 7x. Prohráli 1:6 a on jediný z toho byl nešťastný. Kamarádi i trenéři to brali jako super výsledek.

Mě k tomu příběhu inspirovaly vzpomínky na spolužáky, co na prvním stupni základky chodili na hokej. Při trénincích to byli největší borci široko daleko a při zápasech naopak měli co dělat, aby vůbec někam směrem k brance vystřelili. Polovina z nich s hokejem sekla někdy okolo šesté třídy a druhá polovina příchodem na střední školy.