Martine, Milan a Laďa jsou svébytní bezdomovci, já myslím, že obvykle mají úplně jiné starosti.

Davide, ti dva jsou schopní bavit se o čemkoli. Milana baví čtení, vždycky si něco vyloví z knihobudky a pak nově nabytými znalostmi udivuje Láďu i náhodného posluchače.

Martine, tohle skutečně vypadá na fantasy, jak už řekl Filip s Václavem. Politické články normálně nečtu a vědět, že i Ty zabrousíš do téhle oblasti, tak bych to taky neotvíral, ale když už jsem tam byl, tak jsem to dočetl. A myšlence těch dvou kluků z ulice dávám zapravdu.

Debaty pouličních filosofů bývají zajímavé a zábavné. Vzpomínám na toho, který mi nějakých 34 minut čekání na autobus zpříjemňoval vyprávěním o tom, kdo podle něj m§že za všechno zlo světa.

Teda, ti dva by zasloužili... Chudák Lorna, takhle ji v hlavě dělat nepořádek. Teta Radka je sice osobně útočná, ale nic takového co ji vkládají do úst nenapsala. Netuším, je li to nedostatkem lékařském péče, kterou lidé na ulici trpí a pak je možné, že písmenka nevidí a špatně to přečetli... Nebo jestli si jako řada lidí na ulici rádi přihnou....

Ale jelikož život na ulici není taková romantika aby se tahle dvojice takhle přežila z devadesátek až do dneška, tak si to nejspíš strejda Martin celé vymyslel. Na rozdíl od jeho ostatních příběhů se mě to nelíbí.

Když se spolu ti dva svérázní pouliční filosofové baví, často jejich debata vede od Šumavy k Tatrám a nazpět přes Čeljabinsk. Nicméně někdy z nich vyleze zajímavá myšlenka.

Martine ty rád píšeš fantazie, takže to že Halík a Malý jsou katoličtí kněží bude také asi fantazie, jinak by přeci věděli kdo to byl Herodes.

Vašek

A to ještě, Vašku, nevíš, jak je kolikrát zábavné poslouchat filosofující bezdomovce.