Krásné počteníčko narozdíl od nožičkovin.

přeji hezké svátky

Martine, i kdyz ja jsem zurivej sjezdar jeste v mem veku, presto si te chci nechat za kamarada a take ti i tve rodine a pratelum prat pohodove dny vanocni bez drzkopadu!

Děkuji Horste já jsem tomu prkýnkaření holt na chuť nepřišel.

Lyžoval jsem začal někdy v první třídě a drželo mě to dlouho, naučil jsem to i děti.

Pak dlouhá pausa a asi pět let před důchodem jsem to zkusil znova a drželo mě to do nedávna.

Ale teď už na to nestačím a docela mi to chybí.

Tak to jste šikovný. Mohu jen závidět.

Zezačátku jsem to viděl uplně stejně - bránil jsem se tomu urputně, povinné kurzy přežil v pátém družstvu......ale dopadlo to uplně jinak. Moji předkové jsou prý ze Severu a to se pravděpodobně projevilo. Časem jsem pocítil sám touhu vyzkoušet běžky a potom přítelkyně, kterou běžky nebavily, mě zbuntovala na sjezdovky a bez cizí asistence jsem to sjel bez pádu a tím mě to začalo bavit:))

To je dobře

Martine, žádný učený z nebe nespadl, ale ze sjezdovky to je jiná ...

V mém případě doslova.

Vy mi dáváte... a hned po ránu

Dělám co můžu.

Jsi můj člověk, já taky furt padal, až jsem toho nakonec milosrdně nechal

Den, kdy jsem uznal, že je nejvyšší čas toho nechat, patří k těm nejpozitivnějším v mém životě.

Díky, potěšil jste mě (mohla bych vám kontrovat lyžařskými historkami daleko děsivějšími).

V tomhle mám jasno. V životě jsem na sjezdovkách nestál a běžkách když byly ještě dřevěný, pak dobře korespondovaly s mejma nohama.

Tak je to samozřejmě správné a tak to má samozřejmě být.