Cena za výhru (2.)

Od dětství se Pavla Tušlová pohybovala ve světě sportu. Nadání pro něj zdědila po otci atletovi i po matce gymnastce. A sama se gymnastice dlouho věnovala.

Až do toho osudového dne, za který by si nejraději nafackovala (kdyby to něčemu pomohlo). Při závodech očekávala, že má výhru jistou a poněkud podcenila seskok z kladiny. Vypadalo to neuvěřitelně, ale dokázala si při tomto manévru způsobit zranění nohy, které ji na několik měsíců vyřadilo ze závodění. A po nich už se k aktivnímu sportování nevrátila.
Zvolila si jiný cíl. Že se stane sportovní novinářkou. Začala s propiskou a blokem objíždět všechny možné i nemožné soutěže, dělala si poznámky a vytvářela své vlastní reportáže, za které by ji možná i Ota Pavel pochválil.
A měla štěstí, vystudovala příslušnou fakultu a začala psát pro regionální periodika. Netoužila po celostátní působnosti; takhle jí to i vyhovovalo.
Na některé sportovní akce ji doprovázela mladší sestra Magda. Ta se nevěnovala ani atletice ani gymnastice, namísto toho se její zálibou stal hip hopový tanec. Prosadila si jej i přes počáteční nedůvěru ze strany svých rodičů.
Kdo viděl obě sestry společně, nabyl dojmu, že jde o dvojčata, a to i přesto, že Pavla byla o půl hlavy vyšší a kvůli tomu, že aktivnímu sportování se už nevěnovala, i zaoblenější. Z Magdy si někteří utahovali, že má postavu jako kluk; naštěstí dokázala podobné poznámky ignorovat. I tak málokdo věřil tomu, že je mezi nimi téměř pětiletý věkový rozdíl, do kterého se ještě vešel prostřední bratr Rosťa.
Poslední dobou Pavlu Tušlovou zaujal příběh Dominika Skaláka. Věděla, že jde o fotbalového rozhodčího, který předloni začínal v krajském přeboru a v současnosti pendluje mezi třetí a druhou ligou. Věkem je skoro přesně mezi ní a sestrou, podobně jako Rosťa, nicméně působí sebevědomě a cílevědomě a ze všech stran na něj prší jen slova chvály.
O stejného člověka měla zájem i její mladší sestra, jen nešlo o zájem profesionální. Tam, kde jiné dívky jejího věku a vzrůstu toužebně vzdychaly nad představitelích hrdinů z různých filmových a televizních ság, Magda obdivovala Dominika Skaláka. Na fotky, které jej zachycovaly, měla ve svém počítači speciální složku, která utěšeně bobtnala.
Dominik Skalák přivádí hráče obou soupeřících mužstev na hřiště.
Dominik Skalák v debatě s kapitány.
Dominik Skalák dává pokyn k zahrání pokutového kopu.
Dominik Skalák uděluje žlutou či červenou kartu.
Magda odmítala hezouny, kteří působili až zženštile. Naopak byla fascinována fotbalovým rozhodčím, který navzdory svému mládí působil dokonale chlapsky. Krátký sestřih, ostré rysy v obličeji, možná trochu víc vystouplá brada, zelené oči, ve kterých viděla radost i vztek, postava, za kterou by se nemusel stydět leckterý kulturista. To všechno působilo Magdě Tušlové točení hlavy a závratě.

Pavla Tušlová dostala nabídku uskutečnit rozhovor právě s Dominikem Skalákem. Protože nechtěla do takové práce jít bez přípravy, hledala, co a kde se jí podaří zjistit.
Brzy věděla, že zmíněný rozhodčí pochází z Lanče; šlo o vesnici o necelých tisíci obyvatelích, kterou procházela jen jedna silnice mezi kopci a horami. Hledala, co by o něm dalšího zjistila. Během několika dní mluvila s Dominikovými rodiči, třídní učitelkou i několika spolužáky.
Všichni se shodovali na jednom. Že Dominik Skalák měl už od útlého dětství silný smysl pro spravedlnost a férovost. Nenechal se vyprovokovat k žádnému podrazu, a to ani ve chvíli, kdy by mu takový podraz zajistil lepší přijetí u vrstevníků nebo podobnou výhodu. A že dokázal rychle a efektivně urovnávat spory. Pro budoucího rozhodčího ideální konstelace.
Během těchto rešerší si poznamenala několik bodů, ze kterých později vytvořila otázky, které chtěla Dominikovi Skalákovi položit.
A pak měl nastat den D. Sobotní odpoledne, kdy měl Dominik Skalák přijet a odřídit třetiligové utkání. Zápas měl začínat úderem třetí hodiny odpoledne.
Pavla Tušlová byla na místě před příslušným fotbalovým hřištěm už o půl jedné a měla s sebou i svou mladší sestru, která si doslova vyplakala, že při rozhovoru se svým idolem nesmí chybět.
„Tak kde je?“ podupávala Magda Tušlová nervózně a rozhlížela se do všech stran, protože netušila, ze které strany oblíbený rozhodčí přijede.
„Klid, určitě přijede,“ řekla její starší sestra. „Musí přijet s předstihem, zkontrolovat soupisky a registračky, projednat detaily okolo zápasu s vedoucími domácích i hostí a vůbec,“ mávla rukou.
Konečně se dočkaly. Chvíli před jednou hodinou po poledni se objevil postarší, nicméně udržovaný vůz jedné německé značky, elegantně zastavil kousek od nich a vystoupil z něj Dominik Skalák.
Pavla Tušlová se nadechla a vykročila k němu. Její sestra vypískla a div vedle Pavly neběžela.
Dominik Skalák se rozhlédl a na obě mladé ženy se vlídně usmál.
„Dobrý den,“ oslovila ho Pavla, „můžu vás požádat, pane rozhodčí, o krátký rozhovor?“
„Ale jistě,“ odpověděl Dominik Skalák s úsměvem, „jen budete muset počkat, až skončí dnešní zápas. Počkejte na mě tady u auta, budu vám k dispozici, jak jen budete potřebovat.“
Pavla souhlasila a Magda málem štěstím omdlela.

Autor: Martin Irein | čtvrtek 31.10.2024 17:55 | karma článku: 6,82 | přečteno: 176x

Další články autora

Martin Irein

Narozeniny Básníka, který koketuje s anděly, aneb Puč mi drát, šestašedesát!

Jestliže existuje Básník, který je svojí tvorbou vždy vpřed, vzad, vlevo, vpravo nebo úplně mimo veškeré směry a proudy, pak to není nikdo jiný než Jan Haubert.

8.2.2026 v 10:00 | Karma: 7,99 | Přečteno: 173x | Diskuse | Kultura

Martin Irein

Únorový příběh

Den, kdy odešel z domova, už dávno vytěsnil ze své paměti. Myslel jen na jedno, že musí přežít do dalšího dne. A pak do dalšího. A pak do ještě dalšího. A do dalšího, který bude následovat.

1.2.2026 v 10:05 | Karma: 9,28 | Přečteno: 162x | Diskuse | Poezie a próza

Martin Irein

Stýskám si, stýskám

Mé první básnické období bylo ohraničeno roky 1994 až 1998. Většina těch básní už nebude nikdy zveřejněna, což není žádná škoda.

27.1.2026 v 17:55 | Karma: 3,16 | Přečteno: 85x | Diskuse | Poezie a próza

Martin Irein

Mrtvý krtek

Tato báseň je určitým způsobem osudová. Existuje v několika desítkách verzí, včetně té nejdelší, která zabírá 12 stránek rukopisu. Dnešní verze je z těch mírnějších, které nemají devastující vliv na duše čtenářů.

26.1.2026 v 17:55 | Karma: 4,83 | Přečteno: 86x | Diskuse | Poezie a próza

Martin Irein

Černá víla

Když potkáte černou vílu, nevyhýbejte se jí. Neubližujte jí. Nevíte, co se jí honí hlavou a z čeho může mít strach.

25.1.2026 v 9:55 | Karma: 5,79 | Přečteno: 134x | Diskuse | Poezie a próza

Nejčtenější

Neposlušné ryby a komické úlovky: tyto rybářské fotografie vás pobaví

Veronika Kolajová na řece Moravě
8. února 2026  9:36

Rybařina není jen o perfektních úlovcích a klidu u vody. Často dochází i na vtipné momenty, když se...

Snowboarding na ZOH 2026: Stříbrná Adamczyková se postaví na start i v neděli

ŽIVOTNÍ ÚSPĚCH. Před deseti lety v Soči 2014 vyhrála olympijské hry.
14. února 2026  7:49

To je jízda! Závody ve snowboardingu na ZOH 2026 přinesly českým fanouškům dvojnásobnou radost. V...

Největší české úspěchy na zimních olympijských hrách. Znáte je všechny?

Tisíce fanoušků přivítaly na pražském Staroměstském náměstí české hokejisty po...
vydáno 6. února 2026

Jsou tu XXV. zimní olympijské hry! Hostí je italská města Milán a Cortina d’Ampezzo. Pro...

Program ZOH 2026: Kdy fandit Čechům na olympiádě

ŽIVOTNÍ ÚSPĚCH. Před deseti lety v Soči 2014 vyhrála olympijské hry.
14. února 2026  7:08

Zimní olympijské hry 2026 jsou tu. Největší sportovní svátek roku potrvá až do 22. února. Přinášíme...

GALERIE: Schody v Krči vedou do prázdna. Betonová záhada z dob krize

Pozůstatky schodů jsou patrné i po bezmála 90 letech.
9. února 2026  15:56

Uprostřed Kunratického lesa stojí dodnes betonová ruina, která mnohé kolemjdoucí mate: schody,...

Hřbitovy na Vysočině jsou plné. V Bystřici tak uloží urny pod křišťálový strom

Takto by měl vypadat strom vzpomínek Eiwa na bystřickém hřbitově.
14. února 2026  9:12,  aktualizováno  9:12

S nedostatkem míst pro uložení uren bojuje na svých hřbitovech řada měst na Vysočině. Zcela...

Provozování vodáren se obce na Chrudimsku vzdaly rychle, změnit to bude drahé

ilustrační snímek
14. února 2026  8:42,  aktualizováno  8:42

Obce vlastnící Vodovody a kanalizace Chrudim se rozhodly, že si koupí provozní firmu, kterou z 95...

Ledopády, tunely, mosty. Zimní jízdy na nejstrmější trati pokračují

Souprava na ozubnicové dráze na cestě z Harrachova do Kořenova (28. prosince...
14. února 2026  8:32,  aktualizováno  8:32

Každý pátek a sobotu až do 14. března svezou cestující krajinou Jizerských hor a Krkonoš historické...

RECENZE: Divadelní Arabela v Hradci coby výpravný retro remake nemá konce

Královskou rodinu v Říši pohádek zděsily nové televizní verze dávných příběhů.
14. února 2026  8:12,  aktualizováno  8:12

Uvádění filmů na divadle nemusí mít kasovní důvody ani vycházet z dramaturgicky cynické představy,...

  • Počet článků 431
  • Celková karma 6,31
  • Průměrná čtenost 411x
(vlastním jménem Archibald Rautatieasema, též známý jako Pan Hodný) je známý český básník, filosof, trbadúr a alchymista.

Svou básnickou tvorbu shrnul ve sbírce „S anděly když koketuji“ (2024), jejíž stěžejní součástí je dvanáctistránkový hrdinský epos „Chcíplej krtek,“ což je báseň, jejíž tvorba mu, jak sám ostatně přiznává, trvala ze všech básní naprosto nejdéle. Začal s ní 12. března nebo 3. dubna (o to se dodnes vedou spory) 1994 a dopsal ji 22. dubna nebo 6. května (o to se také dodnes vedou spory) 2017. Jinou jeho často citovanou básní je lehce sebeironická „Zítra porazím Lendla.“

Svou filosofii shrnul ve dvou svazcích svých úvah a esejů, z nichž první nesl název „Tráva je zelená a Pikaču žlutý“ (2011) a druhý vyšel v upraveném, rozšířeném a lépe uspořádaném vydání pod názvem „Nevěřte nikomu, komu je pod deset“ (2019). V současné době připravuje další výbor svých textů pod pracovním názvem „Nepropadejte žádné naději.“

Jako alchymista se proslavil tím, že vynalezl první stoprocentně účinný elixír proti nesmrtelnosti. Díky tomuto vynálezu se stal provozním náměstkem Ústavu pro ověřování smrtelnosti.

Na památku regionu, ve kterém vyrůstal a dospíval, mu byl udělen čestný titul Valašský Bard. Pro svůj věk je titulován jako Ctihodný kmet.

Mimo to je všeobecně znám a oblíben jako labužník života, elegán, gurmán, ochránce lidských práv a husitský gentleman (i když husitství a gentlemanství prý nejde dohromady), milovník přírody (nebo aspoň toho, co z ní zbylo), krásné literatury, německé poezie, středověké filosofie, moderního pětiboje a paličkování (i když údajně dosud neví, co je to herdule).

Příležitostný herec (česko-německý film „Kryštof,“ německý seriál „Naše báječné roky,“ český seriál „Místo zločinu: Ostrava,“ a další) a zpěvák (legendární skupina „Drobný za bůra“).

Všechny mé články jsou 100% uhlíkově neutrální a vyjadřují stanovisko Ústavu pro ověřování smrtelnosti.

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.