- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
I když jsem v mládí kdysi závodně běhal, tak chápu, že někdo nemusí mít běh rád. Kdo nemá nadváhu, tak tolik nezatíží klouby a může se jen lehce proběhnout někde v krásné přírodě na měkké trávě nebo v lese na jehličí. Kdo má trochu natrénováno, tak za odměnu zažije tak zvanou "běžeckou euforii" , při které máte příjemné pocity a prožíváte přírodu okolo sebe. Tělo vám funguje, srdíčko pravidelně pumpuje a nohy běží tak lehce, že se jen vznášíte. To je ta běžecká extáze bez drog. Ale odborníci na fyziologii vám potvrdí, že při běhu (nebo i tanci) si tělo vytváří uvnitř hormon tzv. endorfin, kterému se říká hormon štěstí. Asi o tom napíšu krátkou povídku do blogu. Teď v srpnu jsem si po delší době zase zaběhl první letní kilometr souvisle. Motivací pro mne byla zajímavá letní výzva pro srdcaře.
Zapomněl jsem přidat link na wikipedii - https://cs.wikipedia.org/wiki/Endorfin
Povídka, blog, vyprávění ...běžecký motiv? :) Místo té klasické letní povídky, co tu byla už pár let jako soutěž?:) Tak to je mi i docela líto, ale co naplat, své chystané povídky prubnu tedy jinde v jiných soutěžích, pokud budou umožňovat pravidla, nechám tady aspoň jako blogy...ale běhání na dlouhé tratě jsem nenáviděl od mala, to fakt není nic pro mne :))
Taky běhání nesnáším, já nedoběhnu ani na tramvaj, uběhnu tak metr a ne kilometr Na to číslo účtu se může poslat nějaká částka určitě i bez běhání