Kterak admini vedou ostudně diskuse a kryjí trolly

Opakuje se to celkem pravidelně. Čas od času se objeví bloger či blogeři, jejichž působení na blogu k sobě přivábí smečku diskusních trollů. Ti blogerovi otravují život diskusní torturou, obě strany se pak odvolávají k soudné stolici, administrátorům blogu. Podle názoru obou stran marně, ačkoli je přece tak snadné rozhodnout (rozuměj v jejich prospěch). Válka je vyhlášena.

Takzvané plamenné války v diskusích jsou fenoménem, o který věru nikdo nestojí, administrátoři diskusí a blogů nejméně, nicméně jsou tu a je třeba se s nimi popasovat. V tom se blogery i většinou diskutérů shodneme. Obě strany konfliktu - a jsou to skutečné konflikty, které dovedou účastníky psychicky zdeptat - mají však zcela protichůdné názory a požadavky na řešení.

Za dob dřívejších se vyprávěl vtip. Jedou dva sovětští občané spolu ve vlaku. "Kudá vy jéchajetě?" ptá se jeden. "Ja idů iz Moskvy v Peterburg," vece druhý. "A vy?" "Ja idů iz Peterburga v Moskvu," na to první. Druhý se na chvilku zamyslí a pak praví: "Vot éto těchnika...". Sovětští soudruzi možná dokázali vozit lidi v jednom vlaku na zcela opačné konce země zároveň, my to ale neumíme. Přesto to po nás blogeři i diskutující chtějí.

Protichůdné požadavky mají jednu společnou vlastnost - jsou většinou ty jediné pravé. Mažete? Hanba! Cenzura! ... Nemažete? Hanba! Ostudně vedete diskuse! 

Nekrmte trolly

Jediné skutečně efektivní řešení, jak se zbavit trollů, zní: Nekrmit! Nepřisypávat pod kotel, případně vůbec nereagovat. To ale není tak nějak ono. Zasáhnout by měli admini. Od toho jsou tady. Vždyť je přece tak snadné blogery jejich obtěžovatelů zbavit zásahem shora. Jak to, že tedy admini nekonají? Stojí vůbec o své blogery? Chtějí jim pomoci? Asi nechtějí, ba mnohem spíš jsou s trolly jedna ruka. A nejen to, ještě si s takovým gustem - opojeni mocí - užívají mazání nevinných diskusních příspěvků, zatímco ty, co by smazat měli, nechávají netknuté v diskusi.

Ti, kdo výše řečené tvrdí, to nebudou chtít slyšet, ale je to jinak - jednoduché mocenské řešení zkrátka neexistuje. 

Na celém iDNES.cz denně vycházejí desítky článků, k tomu na blozích dalších více než sto. Pod články čtenáři napíší každý den 12-15 tisíc diskusních příspěvků. Věnovat se systematicky válkám pod blogy některých autorů proto administrátoři diskusí nemohou, dokonce je to vyloučené. Jednak z kapacitních důvodů, protože mají na starost celý iDNES.cz, ne jen blogy, jednak proto, že je to zkrátka špatně. Jestli dospělí lidé nejsou schopni diskutovat jako dospělí lidé, není jim pomoci.

V případech, kdy se trollové po někom vozí a on nás poprosí o pomoc, je to jednoduché a v takových případech se snažíme pomoci vždy.

Podstatně složitější je to tehdy, když autor vyvolá ostré reakce čtenářů kontroverzními názory, případně vystupováním. Odlišit pak trolling od ostré diskuse (ta je legitimní!) je úplně jiná disciplína, do hry vstupuje svoboda projevu a pokud se diskutující udrží v mezích sice ostré, leč slušné diskuse, není důvod jim v ní ze strany redakce jakkoli bránit (udělat to ale může bloger, může mazat příspěvky bez udání důvodu).

Jakmile se bloger pustí s trolly do boje, šance na spravedlivý zásah se rychle zmenší na nulu, protože chemické zbraně většinou užívají obě strany. Už jsme to řekli vícekrát: vyšetřovat, zda bylo dřív vejce nebo slepice, nemůžeme, nechceme a nebudeme. Spravedlnost si navíc každý účastník sporu představuje diametrálně odlišně, takže skutečně uspokojivé řešení pro všechny neexistuje. A to ani kdybychom pro těchto několik případů vyčlenili samostatný tým, který by rozhodoval na základě kontinuální znalosti situace, historie sporu a aktuálního kontextu. To je ale nereálné. A bez znalosti kontextu a historie, kterou mají zúčastnění bojovníci na rozdíl od administrátorů v malíčku, nelze spor rozhodnout, natož zasáhnout globálně. V bitvě jsou od určité chvíle většinou nevybíravé obě strany. Po nás chtějí rozsouzení nebo rovnou popravu viníků, to ale není možné. Můžeme pouze vyhodnocovat konkrétní příspěvky a pokud možno alespoň těsně přilehlý kontext, soudit nikoli.

Jsme obviňováni, že kryjeme ty, kdo celý problém způsobují, tedy trolly. Že se s nimi kamarádíčkujeme, že jim jdeme na ruku, že záměrně mažeme pouze reakce, ne útoky. Tak to opravdu ne, prosím. Trolling diskuse ničí; ničí i blogery, na které si trollové zasednou. Nepřímo pak vyhání i ty čtenáře a blogery, kteří nám mají za zlé, že „s tím nic neděláme“, nebo alespoň nechtějí číst tu změť vzájemných ataků, nejsou-li masochisty. Není tedy žádný důvod jít trollům na ruku, právě naopak. Řešení stížností a nahlášených příspěvků je ovšem automatická součást práce administrátorů diskusí, ať je nahlásí, kdo chce, a pak se může stát, že administrátoři diskusí (ne blogů) smažou jen část příspěvků, víc času ale jediné diskusi věnovat nemohou. Poznamenáváme, že u nahlášených příspěvků nevíme, kdo je nahlásil, diskusní tým (jeho část stojí zcela mimo blog) nemá navíc obvykle ani tušení, kdo zrovna s kým válčí nebo kdo koho šikanuje, je to mimo jeho dosah. Ano, v takových případech se snažíme do hry vstoupit my, ale to lze jen ojediněle, přičemž i tak platí, co řečeno výše - bez podrobné znalosti problému nemáme šanci spravedlivě spor rozsoudit. V jednoduchých případech ano, v těch složitějších bychom se museli nastěhovat na několik dní či spíše týdnů do jedné takové války, a to si nemůžeme dovolit. 

Trollové jsou závislí na krmivu, které jim jejich oběť poskytne. Ačkoli to nesnižuje jejich vinu, není vždy tak jednoduše jasné, kdo „za to může“. Trolly lze bez uzardění nazvat smečkou; ostatně tak je nazývají i jejich oběti a zastánci těchto obětí a my jsme s nimi v tomto zajedno. Jednotícím znakem trollí smečky je kromě jiného nezřídka zbabělost a ubohost. Pokud se tedy shodneme na tom, že kopat do slabšího je podlé a zbabělé. Troll je však živ reakcemi oběti, a oběti trolly obvykle živí až nepochopitelně ochotně. Trolly tedy nestojí příliš úsilí svého uspokojení docílit, jejich oběť leze do hrnce s vařící vodou ochotně sama. K tomu přičtěme syndrom uvařené žáby - když ji hodíš do vařící hody, vyskočí, když do studené a postupně přidáváš plamen, uvaří se. Na rady, aby včas z hrnce vylezla, nedbá a zlobí se na toho, kdo ji varuje, že ji nevaroval.

Trolling v diskusích považujeme za pokleslou disciplínu, diskuse napadená trollovirem se propadá o několik pater směrem k žumpě. Proto proti trollingu bojujeme, denně smažeme řadu příspěvků, které vykazují jeho znaky. Přesto není možné na trolly vzít plamenonet. Trollové se trollováním baví, dělá jim potěšení, jak jim oběti skáčou na špek. Bývají proto často nad věcí, ironizují, vtipkují, jsou břitcí, ne vždy ale zlí. Břitké a jízlivé příspěvky do diskuse do určité míry patří, najít hranici, kdy už ne, není vždy snadné.

Kyberšikana

Odlišme také trolling od kyberšikany. Zatímco trolling je nežádoucí, kyberšikana je nepřípustná. Dehonestace, vulgarity, zveřejňování osobních údajů, výhrůžky apod. jsou nepřijatelné, s autory takových příspěvků nelze mít žádné slitování. I nadále ale platí, že administrátoři diskusí nemohou být všude.  

Blogování není snadná disciplína. Bloger jde s kůží na trh a pokud přináší kontroverzní názory nebo se kontroverzně chová, musí počítat s ostrými reakcemi. Pokud je neustojí, může příspěvky mazat. Pokud to nepomůže nebo mazat zkrátka nechce, může diskuse pod články jednoduše nemít. Do budoucna připravujeme i možnost, aby mohl konkrétní diskutéry zařadit na black list – ti se pak do jeho diskusí nedostanou. Připravujeme také možnost zapojit do administrace diskusí administrátory z řad diskutérů. Žádné opatření ale neznamená automatickou spokojenost pléna a "vše vyřešeno". To, co jedni přivítají, jiní prohlásí za nehorázné.

Nejsme dokonalí

Víme, že to kritiky neuspokojí, ale znovu říkáme: v diskusích je zcela jistě řada nesmazaných příspěvků, ačkoli by smazány být měly. Neumíme být všude, a nejsme všude. Mrzí nás, když se do někoho, kdo napíše v dobrém úmyslu blog, pustí smečka trollů. Děláme, co můžeme, ideální stav ale neexistuje. Do plamenných válek vstupovat nemůžeme, leda tak, že danou diskusi zavřeme kompletně. Diskuse a problémy kolem nich jsou jen malým výsekem toho, co děláme, můžeme jim tedy věnovat pouze tomu odpovídající čas a energii. Uhlídat všechny příspěvky (administrátoři diskusí hlídají diskuse na celém iDNES.cz, ne jen na blozích, prioritu má zpravodajství) není v ničích silách a není to ani účelné. (Na vysvětlenou: hlídání diskusí mají na starost administrátoři diskusí, nikoli administrátoři blogů. Zní to možná nelogicky, když všichni vědí, že část adminů pracuje na obou frontách, ale je to přesto tak a hraje to důležitou roli. Jsou to zkrátka dvě odlišné disciplíny s jiným zadáním a jinými úkoly v daném čase. Čas od času se propojí, jako například dnes, ale nelze to tak praktikovat běžně.) Hlídání diskusí má především nastavit parametry, intence, v jakých iDNES.cz diskutování nabízí, ne z diskusí vyrobit dokonale vyčištěné sterilní území. Primární je právo na svobodné vyřčení názoru (při zachování podmínky slušně-věcně-kultivovaně), to je víc, než dokonalost. Nedokonalost má kromě toho svůj půvab a jak známo, nikdo není dokonalý. Ani my ne, ani blogeři ne, ani diskutéři ne.

Jan Dvořák, Adam El Chaar, Tereza Boehmová, Petra Bangová