Už ke druhému autorskému čtení se sešli blogeři iDNES.cz ve Švandově divadle. Podívejte se na fotky.
Pohled na podium divadelního studia Švandova divadla.Radek Mikuláš, DreamPhoto
Svoje knížky do pražského Švandova divadla přivezlo sedm blogerů a jeden bloger teprve budoucí - autor první čtenářské kapitoly blogového románu, který psali čtenáři iDNES.cz společně s Michalem Vieweghem.
Stejně jako při loňském autorském čtení jsme představení pojali jako příjemné posezení s přáteli u dobrého vína na podiu v sále Studia Švandova divadla.
Komorní atmosféru - rovněž stejně jako loni - pomohli utvářet i muzikanti, Daniel a Tereza Švecovi.
Na konci první poloviny jsme s Ladislavem Větvičkou vylosovali výherce jeho knihy ze soutěže, která na blogu proběhla před rokem. Dřív se nám nepodařilo se k losování sejít. Vlevo se podívejte, jestli se vám poštěstilo. Každopádně jsme docíli rekordní doby mezi vyhlášením soutěže a vylosováním výherců. Jak také jinak. Ladislav Větvička musí mít zkrátka vždycky něco extra.
A to je on. Ladislav Větvička brzy ráno rozmrazil auto v italských Alpách a zamířil na sever i s dcerami (zrovna se potulují mimo záběr). "Tuž Hanzi, ale malem sem nedojel! Mi to fakt zamrzlo a nemohl sem to nahodit!" hlaholí nezaměnitelnou ostravštinou. Když mi ve 12.00 dorazila první sms ("Innsbruck. Stiham."), pojal jsem naději, že o účinkujícího, "kery dovede dělat srandy" ani letos nepřijdeme. Zleva Jan Dvořák, Michal Kočí, Ladislav Větvička, Štěpánka Bergerová.
Krajané. Jak Ladislav Větvička, tak Břetislav Olšer žijí na Ostravsku.
Posezení na podiu. Břetislav Olšer se vítá s Pavlem Jurutkou, přihlíží Ladislav Větvička.
Tři dámy - blogerky: Irena Fuchsová, Tereza Boehmová a Štěpánka Bergerová. Podle welcome drinku vidno, že se sešly na kus řeči ještě před začátkem představení.
Břetislav Olšer s Pavlem Jurutkou v družné debatě.
Tož welcome a na vaše! Za chvíli začínáme.
Tereza a Daniel Švecovi vdechli večeru hned na počátku komorní atmosféru a pocit příjemna.
Honza Dvořák zve ke čtení prvního účinkujícího, autorku více než dvaceti knížek Irenu Fuchsovou.
"Řekla jsem si, že když jsme v divadle, přečtu tu povídku o hercích. To se hodí, ne?" hodila do publika řečnickou otázku Irena Fuchsová. Kromě toho, že píše knížky, má vlastní rozhlasový pořad Nedělní ráno na ČRo2 a samozřejmě blog na iDNES.cz. Především je ale nápovědou ve slavném Činoherním klubu.
Irena Fuchsová čte svoji povídku z knihy Když Aleš nos moji sukni aneb třiasedmdesát mých stříbrných blogů.
A ještě jednou z dálky.
Muž, před nímž se hodí smeknout. Před šesti lety si na něj počíhala mozková mrtvice, on jí ale nejen nepodlehl, nýbrž ji porazil na hlavu. Podobně jako Václav Neckář nebo Jaroslav Wykrent, jenž byl ostatně jedním z hostů Olšerova pořadu Celebrity za humny televize LTV. Zpátky do života mu pomohly kromě starostlivé manželky také blogy, které během rekonvalescence začal na manželčin popud psát. Dodnes píše blog takřka denně, a to o takové délce, že by ho většina jeho čtenářů za den stihla sotva opsat.
Břetislav Olšer ze své knihy Lžete, pane ministře. Ne, to vy lžete, pane poslanče přečetl fejeton o jidiš a Židech. Publikum si zcela získal. "Lidi si o mně myslí, že jsem Žid, ale vážně, nejsem. Jen mám Židy rád," komentoval to, co napadne v této kombinaci každého.
Pohled ze sálu. Ve vinárně u Blogera na podiu panuje spokojenost a v publiku též.
Mezi knížkami pro autorské čtení figurovala i kniha básní Hledám svůj rým. Její autorkou je držitelka titulu Básník blogu 2010 Andrea Platznerová. Čerstvou maminku ale do divadla nepustilo miminko, proto ji bezvadně zastoupila Štěpánka Bergerová.
Štěpánka Bergerová sama knihu už také na svém kontě má. Jmenuje se Dámský lovecký salon, a název napovídá, o čem by tak mohla být.
Správně, potlesk!
Ladislav Větvička si neodpustil rýpanec do nových diskusí a ještě chtěl chlebíček. Nic nebude, Ladinku!
Ladislav Větvička přečetl blog, který notně neumětelsky citoval ve svém pořadu Uvolněte se, prosím Jan Kraus. Konečně jsme ho tedy slyšeli tak, jak se patří. V podání autora.
Tramvajka č.5 se jmenuje řečený blog. Publikum řvalo smíchy. Než si přítomní utřeli před přestávkou slzy smíchu, stihli jsme konečně vylosovat výherce Větvičkovy knihy Mamulovy děti. (Takový divný, zajímavá věc: už potřetí se podařilo získat knihu blogů čtenáři s přezdívkou hbvernik. Jak vy to děláte, člověče?)
Před druhou polovinou trocha relaxace u momentek z přestávky. O přestávce jsme v sále promítali ukázky z rozhovorů Davida Hrbka se známými osobnostmi v rámci pořadu Hovory Davida Hrbka, který se ve zhruba měsíčních intervalech odehrávají ve stejném prostředí - tedy divadelním Studiu Švandova divadla. Na snímcích uvidíte kromě již jmenovaných Jiřího Prušu, Radka Folprechta či Petra Hanniga.
Druhou polovinu odstartoval muž, který si kvůli autorskému čtení přeorganizoval pracovní povinnosti na Kypru a přiletěl do Prahy dříve, než měl, autor knihy Abeceda reálného socialismu, sportovní pilot, druhdy manažer ČSA Jiří Pruša.
Hesla, s nimiž se Češi setkávali po desítky let v každodenním životě, jogurtem počínaje a Sjezdem KSČ konče, seskupil po úspěchu blogů na toto téma do takřka sedmi set stránkové knihy a doprovodil lidovou moudrostí té doby. Třeba touhle. "Rádio Jerevan: A budou v komunismu zloději? Samozřejmě že nebudou, vše bude rozkradeno už za socialismu."
Však říkám: 678 stran.
O kousek výše použitá parafaráze na slavnou cimrmanovskou hlášku nebyla tak úplně nahodilá. S Pavlem Jurutkou a jeho knihou Česko máš za odměnu totiž cimrmanologové na představení zprostředkovaně nahlédli. A to proto, že Pavel Jurutka dostal stejný nápad jako oni a poslal do nebe slavné osobnosti české historie. Když zjistil, že hra Divadla Járy Cimrmana České nebe je založena na stejném principu, nápad opustil, požádal ale cimrmanologa Miloně Čepelku, aby se stal kmotrem knihy. A on neodmítl.
"Odevšud se valí zmar a věčné kritizování toho, co se v Česku děje. Tak jsem se na to podíval trochu jinýma očima a zjistil jsem, že přes všechen ten nepořádek ještě pořád můžeme děkovat za to, že žijeme právě tady. Proto Česko za odměnu," vysvětlil Pavel Jurutka název knihy.
Pavel Jurutka v plném nasazení.
Muzikanti dohráli další píseň, na řadě je film v divadle. Přesněji nejmilejší filmy Ondřeje Slaniny. Nebo chcete-li nejlepší světové filmy podle autora knihy Slavná světová filmová klasika.
Ondřej Slanina si pro svůj výstup vybral pozadí vzniku a natáčení slavného Formanova filmu Přelet přes kukaččí hnízdo. Třeba o tom, jak se Michael Douglas dobral k produkci filmu, nebo jak se Miloš Forman musel naučit nekompromisnosti.
Ondřej Slanina také prozradil, že připravuje další slavnou filmovou klasiku, tentokrát českou. Ale nejspíš jen v elektronické podobě.
Finále večera obstaral účastník poněkud netypický - není sice bloger, leč je autorem první kapitoly blogového románu Michala Viewegha a čtenářů iDNES.cz. V rozhovoru po uveřejnění své vítězné kapitoly tehdy prohlásil, že v budoucnu určitě napíše knihu. A splnil to. Kniha se jmenuje Lajkána a provede vás životem kluka, jenž se nakonec už jako dospělý podobně jako slavná ruská kosmická fenka Lajka ocitne v pasti, z níž není úniku.
Knihu napsal ale tak svěžím způsobem, že ji zhltnete na jedno přečtení. A budete se smát. Hodně.
Michal Kočí žene večer ve Švandově divadle k závěru. A slíbil, že se stane "řádným" blogerem. Možná. Tak si držme palce, aby si to nerozmyslel.
Účinkující druhé poloviny večera: Jiří Pruša, Pavel Jurutka, Ondřej Slanina a Michal Kočí.
Daniel a Tereza Švecovi. Daniel kromě muzicírování učí cizince česky, můžeme ho tedy směle nazvat českým profesorem Parkhillem z knihy Pan Kaplan má třídu stále rád. Tereza zase jezdí s Čechomorem jako manažerka a občas si pro radost zakoncertuje i sama.
Všichni pohromadě, tedy kromě Ireny Fuchsové, kterou do zasněžené noci vyhnal netrpělivý vlak do Kolína. Tak zase příště!Ve Studiu Švandova divadla fotil Radek Mikuláš. Chcete-li vidět ještě další fotografie, najdete je buď na našem fotowebu Rajče.net nebo na webu Radka Mikuláše Pictorama.cz. Jan Dvořák
img src=
le nazvat
0
