s článkem +- souhlas,

jen to s tím prodlužováním mládí bych nepodceňovala... zvlášť, když si uvědomíte, jaká je u nás rozvodovost a že je tu dobrý způsob, jak i lajdající a věčně přestupující študentík může ždímat z otce alimenty! Za 24% tátova platu + možná i něco od mámy, to se snad i v tý Pze dá nějak vyžít, ne?

Nesnažte se rozhasit něco, co funguje, Indruchu

a uvědomte si prosím, že v současná propaganda již nechce pomocí školného počet studentů zvýšit, jak si to ještě Vy pamatujete z doby před 6-ti lety, a bezmyšlenkově tro opakujete, NÝBRŽ NAOPAK, propaganda nyní chce pomocí téhož školného počet studentů snížit

Re: Nesnažte se rozhasit něco, co funguje, Indruchu

Já jsem to tam sice nenapsal, ale vím to - o tom snižování. I o tom, že se dokonce mluví o tom, že by se měly některé obory či snad školy dokonce zavřít. To považuji za kardinální hovadinu.

A pokud je o to "fungování" - naše VŠ školství sice funguje, ale je to v mnoha případech obraz bídy a utrpení.

... s lecčím nesouhlasím...

... ale z větší části je to na karmu - taky vidím největší efekt školného jako motivaci k odpovědnosti jak k výběru oboru, tak ke studiu samotnému - mě připadá systém půjček, které by se splácely po dosažení určité příjmové hranice, jako rozumný... s tím pražský/mimopražský je to celkem zbytečný úlet k bezobsažnosti, podobných "nespravedlností" zažíváme všichni až až, a to, že student musí během studia z něčeho žít, je taky trochu od věci - z čeho žil do té doby? ... a nemusí platit zdravotní pojištění a další věci - sice nastoupí k životnímu startu později, ale z daleko výhodnější pozice, takže často celý deficit oproti nestudujícím vrstevníkům srovná během 1-2. let, a dál už je vysoko v plusu...

Výborný článek!

Ještě bych dodala, že málokterý student si může dovolit při studiu nepracovat. A to nejen kvůli penezům, ale také kvůli praxi, kterou může vykázat, když se po ukončení VŠ uchází o místo. Nikdo není dnes zvědavý na premianta, který o zkušenosti v práci ani nezavadil. .Většina zaměstnavatelů preferuje studenty s dokazatelnou praxí.

naprostý souhlas,

jenom dvě poznámky. Únik mozků není důsledkem "školství zadarmo", ale systémovou chybou společnosti. Společnost sice sama vloží nemalé prostředky do vzdělání svých nadprůměrně inteligentních jedinců oni sami do toho vloží nemalé úsilí - ale pak není ta společnost schopna adekvátně zaplatit jejich odbornou práci.Za to by neměli být trestáni oni,, ale politici,kteří takto nastavili parametry společnosti.

Druhá věc-nikoliv "Zavedením školného by se mohl průběh křivky maličko změnit ve prospěch těch snaživějších.". Ale změna způsobu vysokoškolského studia by měla průběh křivky významně posunout ve prospěch těch snaživějších. .neboli, ať je to studium náročnější, s více povinnostmi,ať tedy studentům nestačí, že se nepřetrhnou, škole se nevěnují,  a pouze nějak "za dobrou " udělají zkoušky. Ale to je právě v rozporu se záváděním školného. Pokud budou studenti nuceni během studia chodit do brigády a do práce, a jen tak mimoděk  "za dobrou " skládat zkoušky..kvalita půjde naopak dolů.

Re: naprostý souhlas,

Myslím, že kombinace školného se stipendii či nevratnými půjčkami vázanými na prospěch by byla docela účinným motivátorem.

Ještě k dojíždění či platbě ubytování v Praze

Dnes je univerzita snad v každém krajském městě. Přitom leckde dojíždění do druhého krajského města není asi problém. Myslím třeba dojížděním mezi Ústím a Libercem či Pardubicemi a Hradcem. Naopak, vím o dosti lidech, co nešli studovat do Prahy jako pražáci, ale radši to absolvovali v Liberci, Plzni, Hradci, Pardubicích atd.

Praha má zas nevýhodu. Pražák musí u přijímacího řízení konkurovat venkovanům z celé republiky, opačně to platí výrazně méně.

Re: Ještě k dojíždění či platbě ubytování v Praze

Ale každá univerzita má všechny obory. A také znám Pražáky, co studovali nebo studují jinde. Byl to jen takový příklad.

xxxx

Podle navrhovaného zákona o vysokých školách se nejedná nástroj přílivu peněz do státní kasy.  V zákoně se velmi jasně mluví, že školné bude vybírat vysoká škola a to v rozmezí nula až maximum  deset tisíc korun. Takže pokud vysoká škola řekne nebudem vybírat nic, tak nebude vybírat nic.

Re: xxxx

Jenže ze všech komentářů, co jsem četl, vyplynulo, že se obecně počítá s tím, že každá škola sáhne okamžitě k maximální částce. A zcela jistě se předpokládá, že o co víc školy vyberou, o to méně od státu dostanou. Takže je to v podstatě totéž, akorát ten výběr peněz má probíhat technicky jinak.

Většinou věcné argumenty, s kterými bych

souhlasil. Ale jednu věc autor opomněl. Sice studium nepotřebných oborů, tj. skutečných oborů, kde ovšem tolik absolventů se v oboru neuživí. A pak studium pseudoborů, kde není potřebnost vůbec, myslím např. genderová studia. Sice se tím mnohé dámy solidně živí, ale přínos tu nevidím, jedině záporný, tj. škodu.

Nejsem moc příznivcem školného, ale ani zarytým odpůrcem. Prvně bych ale ušetřil peníze, pokud jde o to, jaké absolventy trh práce a společnost potřebuje. Egyptologů potřebujeme pár, stejně tak religionistů. Nemá cenu, aby vystudovaní odborníci ztráceli svůj talent i nabyté vědomostí pak prací na recepci v nějaké firmě nebo měli jiné zaměstnání zcela mimo obor. Matematik, co skončí jako programátor, to beru spíš, stejně jako vystudovaný učitel češtiny, který pracuje někde v redakci.

Zavést něco jako směrná čísla pro státem dotované studium (s školným či bez, ale se stání dotací). Nelze mít absovlenty jen podle toho, co si lidi umanout studovat, když tu po tom není fakticky poptá

Re: Většinou věcné argumenty, s kterými bych

vka na trhu práce. Pro dost lidí je snadné vystudovat "nějaký" humanitní obor a pak se "nějak" uchytí mimo obor, ale dělá jim dobře ten papír ze školy. Tohle je luxus, aby stát masivně podporoval. Studentů vůbec je zbytečně moc. I v oboru, potřebujeme bakalářky zdravotní sestry na odběry krve, stlaní postelí či jiné úkony, z nichž mnohé lze zvládnout bez jakékoli školy? Bez toho Bc to není plnohodnotná sestra, ale jen nějaká zdravotní asistentka. Ale zde jsme u oboru, kde lidi v oboru pracují.

Radši méně studentů a absolventů, ale kvalitnějších. Nadanějších, pilnějších a těch, co učili lépe placení učitelé. Méně studentů, méně učitelů - ale obojí v lepší kvalitě. Tj. ne vš pro skoro každého, ale výběrově.

Místo školného by mohl fungovat závazek práce v oboru. U lékařů či učitelů závazek pracovat ve veřejném zdravotnictví či školství. Pokud by soukromá firma měla platit nějaké peníze za vystudovanou recepční, asi by usoudila, že tu vš nebude tak striktně požadovat. Rázem by se zjistilo