- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Já vyloženě děsivé sny nemívám, ale nejčastěji se mi zdají tyto scénáře nepříjemnosti:
- jdu domů - výtahová šachta je bez dveří a kabina se volně motá uvnitř, takže do ní musím skočit pevně se držet a ve svém patře opět vyskočit. Když zvolím schody, části jich chybí a musím mezery přeskakovat, případně lézt po římsách ve zdech. Pochopitelně - trpím strachem z výšek
- je bouřka a rámy oken drží jen v jediné poloze. Stačí závan větru a vypadávají. Musím je vracet zpátky a držet.
- stříká voda z vodovodní trubky a ventil opět těsní jen v jediné poloze, kterou musím stále opravovat. Občas je vše zatopeno, hlavně sklepy.
Rozumím Vám, na děsy si pamatuji už jako dítě. Výtah se mnou naopak vždycky stoupal a já jsem věděla, že nezastaví a vyletí střechou do prostoru, naštěstí jsem se pokaždé včas probudila.
O válce a zbraních se mi také zdává, vím, že nás postřílí, nebo před někým utíkám a protahuji se neskutečně těsnými otvory, přestože mám claustrophobii.