Sexuální revoluce

Z novin na mě vybafl titulek, že  nás zasáhla nová vlna sexuální revoluce. Nevím, nevšimla jsem si. Myslím si ale, že ona vlna se přes nás převalila už dávno, a revoluci si představuji poněkud jinak. Ani naše mládež, ani naši politikové se nechovají nijak nestandartně 

Stačí vstoupit do libovolné školní budovy. Výklenky a jiná zákoutí či okenní parapety jsou v obležení dvojicemi – většinou různého pohlaví – v těsném objetí. Ruce provádějí důkladnou osobní prohlídku a ústa zřejmě dohánějí chybějící snídani – napadá mě text písně Lucie Bílé, že „ochutnávají si hlavy…“ Když zamumlám něco o nepovolením dopingu, provází mě vlna smíchu z řad přihlížejících a přejících voyerů.

V autobuse mám smůlu, že na mě vybylo místo mezi dvěma milenci. Osobní prohlídka je poněkud razantnější a ruka šátralka zabloudí i na místa, jež očím diváků zůstávají obvykle ukryta, a v lepší společnosti se o nich dokonce ani nemluví. Lehce zčervenám a odvrátím hlavu. Smůla. Na sedadle na druhé straně dva mladí trénují zřejmě umělé dýchání z úst do úst. Vždycky se zhluboka nadechnou, vrhnou se na sebe a prudce se k sobě přisají, a když jim dojde dech, odervou se od sebe a ztěžka dýchajíce se od sebe odvrátí a dělají jakoby nic.

Doma si zapnu počítač, že si zkontroluji došlou poštu. Otvírám jeden mail za druhým, až se u jednoho zastavím. Je podepsaný, má smysluplný předmět, jméno je mi povědomé, tak ho nakonec otevřu – a nestačím se divit. Jsem pozvána  dnes večer na mejdan, kam mají přijít dvě najaté slečny a nemám to prý nikomu prozrazovat, aby nám to nezáviděli. A jako závdavek obrázek na tapetu do počítače – tři krásné slečny, které si navzájem provádějí hloubkové gynekologické vyšetření. Nestačím se divit. Raději vypnu počítač a jdu se dívat na VKV. Tam ovšem hlavní hrdina místo toho, aby se šel usmířit s přítelkyní, se kterou má malé dítě, jde si zašpásovat s kolegyní z práce a nejpikantnější na tom je, jak oba stále vykřikují: To bychom neměli, tohle ale bychom neměli, to tedy ne!!!

A jak je to s těmi politiky? O nich totiž ten původní novinový text byl – ty nezasáhla vlna sexuální revoluce, ale vlna  zatmění myslí. Nebo snad vlna zhloupnutí, spíš přímo tsunami. Člověk tak ztrácí přehled, koho že si to má vlastně vážit a koho se má bát. Sexuálního úchyláka, který vám posílá oplzlé maily, nebo politika, který se ne a ne odtrhnout od svého korýtka a ještě k tomu nafukuje své ego do obludných rozměrů, aniž by hleděl na, že za ním deset let tráva neporoste. Ale jednu věc mají obě oblasti přece jen společnou. To, co dřív zůstávalo očím ukryto, se vytahuje na veřejnost buď s cílem pochlubit se, nebo naopak využít toho proti někomu druhému. Obojí je stejně nefér.