nemá to co dělat s češtinou. Většina dětí v mnoha zemích dnes neumí číst (porozumět psanému textu delšímu než jeden odstavec), neumí se vyjadřovat psaným textem, vůbec nechápe koncept exaktní komunikace

jako nástup mechanizace znamenal široký ústup manuální zručnosti, nástup počítačového věku také přinese takovou lavinu masového blbství, že se budeme zdráhat tomu uvěřit

Dítě zvládne bez problémů více jazyků současně a nemíchá se jim to. To je dokázáno na dětech z multinárodnostních rodin.

Naopak čím mladší dítě, tím lépe jazyk vstřebává. Proto jsou v kurzu výuky angličtiny pro předškolní děti.

spravne ta veta zni:

'Dítě z multinárodnostní rodiny zvládne bez problémů více jazyků současně '

Podle vlastní zkušenosti není dobré začínat s výukou dalšího jazyka od první či druhé třídy. Samozřejmě jsou výjimky. Ono nestačí umět slovíčka a základní větné konstrukce, ono je potřeba umět v tom jazyce myslet. Tzn. ne českou větu přeložit jako některé automatické překladače, ale s užitím zvyklostí daného jazykového prostředí.

Tvé oči září. = Your eyes September.

Párek milenců = Sausage of lovers

(něm.) Podvodník = Unterwassermann

- - - -

To byl vtip. Já Vám rozumím.

Je to príma pocit, když přijde ten bod zlomu ve výuce cizího jazyka. Člověk se encyklopedicky bifluje slovíčka, pak nezvyklé fráze, pak gramatiku, ale pořád se chová jen jako překladač, skládá to všechno do sebe jako kostky Lega a myslí přitom na pravidla. Pak ale vyjede ven, nejlépe sám, takže je nucen s okolím mluvit jen tím cizím jazykem - a najednou se v něm něco zlomí, a on začne v tom jazyce i myslet, náhle v tom jazyce vidí logiku a filosofii - a všechno jde snadněji, skoro jakoby samo...

Má sestra celý život učila v mateřské škole. Tvrdí, že postupně se zhoršuje jazyková vybavenost dětí přicházejících do mateřské školy. Podle ní, je to tím, že maminky si dnes s dětmi málo povídají. Raději si hrají s mobilními telefony a i dětem často místo toho nabídnou také nějaké elektronické hračky. To se pak projeví i po nástupu dětí do základní školy.

Problém není v tom, že by se děti nemohly učit anglicky od první třídy. Problém je v tom, že na to nemáme dost učitelů a už vůbec ne takových, kteří by sami ovládali ten jazyk na úrovni téměř rodilého mluvčího.

Česko je z globálního pohledu zanedbatelná zemička. Pokud bychom chtěli vytvořit více, tedy mezinárodní elitu, tak nezáleží na tom, zda mluvíme perfektně dle linie češtínářů, nebo zda se domluvíme i s gramatickými chybičkami.

Sama jsem vyrostla v rodině kde se hovořilo dvěma jazyky plynně a srozumitelně, ostatně jako občané Brna skoro všichni, jen otec byl školákem ještě za monarchie, tedy neuměl česky psát, vždycky někoho potřeboval kdo pomohl. Dnes se taková rodina najde ztěžka.

A co má být?

já myslím, že i dnes se běžní obyvatelé Brna plynně domluví hantecem i česky

Kdo zná jen jeden jazyk, je jako jednooký, který nemůže vidět plasticky. Oba jazyky by se měly učit současně, aby si žáci všímali, které jazykové jevy jsou obecné a které specifické.

Ono se vůbec ve výuce málo využívají mezipředmětové vztahy. Striktní rozdělení na jednotlivé předměty funguje na podobném principu jako pásová výroba: je to sice efektivnější, ale je to otrava a ztrácí se tím radost z pohledu na celkový výsledek.

Žiju (sprívně žiji) už 60 let v Kanadě. Česky jsem nezapomněl, ani český pravopis, (doufám) leč když přijedu na návštěvu do rodných Čech, mladým pubert'áčkům zpravidla nerozumím. Na př. oslovení kamaráda...'TY VÁ' to jsem dodnes nepochopil co znamená. Ty anglicizmy, co oni používají zřejmě pochytili z amerických filmů (propadáků),které se v Čechách promítají, a o kterých nevědí, co znamenají a používají je na nesprávných místech (situacích), leč budiž jim to odpuštěno....hlavně, že jsou kchůl.

Čili paní Indrová, nezoufejte..abych to řekl správně česky...vono je to přejde.

[...] Žiju už 60 let v Kanadě [...]

ne, Vy nezijete ale zivorite. Pamatuj:

„Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, budeš živořit.“

Pokud si vzpomínám existují studie, že dětský mozek je mezi druhým a čtvrtým rokem života otevřený cizím jazykům i několika najednou. Tato schhopnost se po čtvrtém roce ztrácí a nenavrací.

Ta studie asi u nás neplatí. Počet dětí, kteří v tomto věkovém rozmezí nezvládne ani mateřštinu, roste. A k tomu ještě roste počet dětí, které musejí navštěvovat logopeda.