Co udělat proto, aby stáří bylo snesitelné

V jednom malém městečku stojí dům s pečovatelskou službou pro seniory. Bývalý internát, dnes domov pro desítky starých lidí, kteří nechtějí žít osamoceně, ale stále jsou schopni se o sebe - aspoň částečně postarat.

Zvenčí klasický zateplený panelák, uvnitř výplod socialistické architektury - dlouhá chodba, po obou stranách dveře, na jejím konci jediné okno, na zemi gumolino. Podivný smrad, který každý, kdo žil v internátě nebo na koleji, dobře zná.

Pokud se do tohoto "krásného" prostředí toužíte nastěhovat, bude vás to stát bratru sto tisíc -  ty "darujete" městu za to, že vás tam nechá bydlet a slíbí vám, že o vás bude pečovat. Na každém poschodí je zaměstnaná jedna pečovatelka, která většinu dne "pečuje" ve společné kanceláři s ostatními. Je ale připravena kdykoliv - na objednávku - vám ostříhat nehty, umýt vlasy,ohřát jídlo, které vám přivezou z vývařovny, podá vám lék - za všechno si musíte ale zaplatit. 

Po chodbách se plouží staří lidé - o hůlce, o berlích či s vozítkem, posedávají v hale, někteří venku na lavičce. V okolí není žádný park, žádná zahrada, jen zanedbaná louka, kterou jednou za čas přijedou pokosit. Nuda, jednotvárný život, každý den stejný. K civilizaci daleko, pro mnohé výlet na celý den. Žádné kino, divadlo, nic. Nic neobvyklého, že když někdo umře, zjistí to pečovatelky až po pár dnech...

Moc jsem přemýšlela o významu pečovatelská služba, péče, pečovat. Asi mám mylnou představu. Byla jsem totiž přesvědčená, že jejím cílem je udržet tzv. starší seniory co nejdéle fit. Postarat se jim o rozptýlení, aby neseděli doma a necivěli na telku nebo do zdi. Pod pojmem péče jsem si představovala, že někdo se o seniory zajímá - přijde je navštívit, prohodí s nimi pár slov a nenápadně při tom zjistí, v jaké jsou psychické a fyzické kondici. Že v domě bude lékař, knihovna, filmový sál...

Asi jsem naivní, není tam nic. Péčí je zde myšleno - kupte si službu. 

V domovech seniorů mají staří lidé vše v ceně - ale připadají si jak v nemocnici. A co si budeme povídat, ono to cosi takového je. Ale v "pečovateláku" by měli být "pod nenápadnou péčí", aby měli pocit, že jsou zcela soběstační a zároveň na ně někdo dohlížel.

Mám pocit, že jsme si z takových zařízení udělali pěkný kšeft. Není nám hanba staré lidi připravit o peníze a koneckonců i o důstojnost. Ono už to na stáří není jak za mlada, ale proto ještě staří nejsou míň než zbytek národa.

Když někdo ublíží dítěti, je dokonce mezi otrlými kriminálníky za vyvrhela. Ale starcům a stařenám ubližujeme - někdy vědomě, jindy nevědomě - zcela beztrestně. A nejsou to jen "šmejdi". Taková pečovatelka by měla mít celý den na tváři úsměv - jejím posláním - ano není to jen povolání - by mělo být pomáhat, vyslechnout, poradit, pomoct. Ale když slyšíte na prosbu staré paní, aby jí pečovatelka přečetla vyhlášku na dveřích, že si zapomněla brýle: Tak si pro ně skočte, je mi smutno a stydno. 

Uvědomujeme si, že stáří nás dostihne všechny? Tedy až na miláčky bohů - ti prý umírají mladí, což asi málokdo považuje za svůj ideál. Být starý je skoro hanba - nejradši bychom staré lidi někam zavřeli, ať neotravují. Tahají za sebou ty pitomé tašky, chodí za slevami do Kauflandu a pořád vysedávají u doktora, a když pak normální člověk potřebuje potvrzení, musí sedět a čekat a ještě poslouchat to jejich fňukání...Co by nám udělalo je vyslechnout - kdoví, jací budeme my! Co takhle pomoct stařence do tramvaje s vozíkem, mimořádně na ni nevrčet ať se jde motat jinam? 

Stárneme, celá Evropa. Když se už teď neumíme chovat ke starým lidem a preferujeme kult věčného mládí, jak to bude vypadat za dvacet let, kdy starých bude pomalu víc než mladých. Když si nezaplatí, necháme je umřít za plotem? 

Učme své děti vážit si prababiček a pradědečků, jednou jimi taky budeme a budeme toužit po tom, aby nás pravnuci navštěvovali, vyslechli nás, popovídali si s námi, měli pro nás trpělivost a lásku. Vždyť naši dědové byli laskavými rodiči a lásku, kterou dali svým dětem a rodičům, si zaslouží dostat zpátky. Mysleme na to. 

Autor: Jaroslava Indrová | pátek 29.7.2016 18:59 | karma článku: 42,06 | přečteno: 4837x

Další články autora

Jaroslava Indrová

Maturita? Maturita!

Venku je sice zima „jako na Sibiři“, ale kaštany vesele kvetou. Podle kolegyně bioložky nevyšší čas, aby začaly ústní maturity.

22.5.2025 v 18:29 | Karma: 13,94 | Přečteno: 250x | Společnost

Jaroslava Indrová

Jsme češi, ale neumíme Česky

Nevím, jestli pan ministr někdy opravoval středoškolákům diktáty z češtiny nebo maturitní slohy. Ale asi ne, protože jinak by nemohl navrhnout angličtinu od první třídy.

19.4.2025 v 17:54 | Karma: 30,25 | Přečteno: 726x | Diskuse | Společnost

Jaroslava Indrová

Pohádka o chlapečkovi a škole

Byl jednou jeden chlapeček a ten měl spoustu trápení s dospělými. I proto se moc těšil na školu. Chtěl mít jedničky a hvězdičky a sluníčka, ale byl moc často nemocný, a tak začaly přibývat spíš černé puntíky a prasátka.

10.1.2025 v 19:28 | Karma: 34,27 | Přečteno: 3021x | Společnost

Jaroslava Indrová

Stáří se prodraží

Včera jsem si byla koupit kapky do očí, které mi doporučil lékař. Věděla jsem, že nepatří k nejlevnějším, ale cena, kterou vyřkla lékárnice, mi vyrazila dech.

19.12.2024 v 20:19 | Karma: 29,48 | Přečteno: 866x | Ostatní

Jaroslava Indrová

Digitalizace po česku

„Stavební úřady a stavebníci z řad veřejnosti budou mít systémy k dispozici v červnu 2024. Prý se všechny žádosti sloučí do jedné, vše se zjednoduší, řízení se zkrátí. Jenže, jako už po tolikáté, skutek utek.

15.8.2024 v 4:33 | Karma: 25,60 | Přečteno: 498x | Ostatní

Nejčtenější

Poslala manželce zprávu, že jsme milenci. Sekal jsem ji do hlavy, vypověděl primář

16. června 2025,  aktualizováno  11:52

Šokující detaily mimořádně brutální vraždy dnes zaznívají u Krajského soudu v Plzni, kde stanul...

Advokát Prouza spáchal sebevraždu. Nechal po sobě dopis na rozloučenou

16. června 2025  12:20

V sobotu spáchal sebevraždu renomovaný padesátiletý advokát a bývalý českobudějovický soudce Daniel...

Rudé prádlo a finta se třpytkami. Strip klub v Charkově nabízí show i útěchu

15. června 2025  20:19

Když si dvacetiletá Lisa na svou směnu ve striptýzovém klubu v ukrajinském Charkově obouvá boty na...

Sláva v Přešticích. Na svatbu komtesy z rodu Černínů přijel i belgický král

15. června 2025  14:24

Své ano si v Kostele Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích řekli v sobotu v poledne osmadvacetiletá...

Decroix odstraňuje magisterský titul. Vzdělání z Francie je výhoda, zastal se jí Fiala

19. června 2025  9:14,  aktualizováno  22:15

Ze stránek vlády zmizel ve středu večer titul Mgr. u jména nové ministryně spravedlnosti Evy...

Hra na oliheň Korejcům nepřijde brutální. Je to pro ně běžný thriller, říká koreanistka

21. června 2025

Premium Hra na oliheň. Seriál, který šokoval svět. A zatímco většinu diváků ohromil svou brutalitou,...

Od porcelánu po sendviče. Jak vypadá menu v evropských vlacích

21. června 2025

Nároky na služby železničních dopravců se zvyšují a zdaleka se už netýkají jen pohodlných sedaček a...

Jsou jen dva druhy kávy, malé a velké espresso, říká šéf slavné kavárny

21. června 2025

Premium Silvio Spohr, provozovatel Café Louvre, odhaluje, jak se mu podařilo obnovit noblesní kavárnu v...

Pracujících seniorů rychle přibývá. Ženou je životní náklady i touha být aktivní

21. června 2025

Premium Starších lidí v práci za poslední roky strmě přibývá, motivují je peníze i snaha o aktivní stáří....

Ani kapka nazmar: Soutěžíme o dětské designové lahvičky NUK Mini-Me
Ani kapka nazmar: Soutěžíme o dětské designové lahvičky NUK Mini-Me

Hledáte lahvičku, kterou si zamiluje každé dítě? Lahve z řady NUK Mini-Me jsou skvělé pro každodenní použití doma i na cestách. Mají moderní...

  • Počet článků 382
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1892x
Jsem učitelka, která  i po dlouhé praxi učí ráda. 

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.