- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Já si pamatuju,že jsme si myli hlavu normálně mejdlem a potom to spláchli voctovou vodou...a plešatej nejsem,přežil jsem to
Škoda, lidičkové, myslela jsem si, že se zasmějete, já jsem se aspoň nad Onou smála, tak jsem chtěla "přispět svou troškou do mlýna..."
Lak na vlasy byl Lybar. Když se člověk nalakoval, vlasy se slepily do tvrdé přilby. Sousedka si umývala hlavu zásadně jarem na nádobí, aby ty vrstvy smyla. Trvalá se dělala snad proboha roztokem čistého čpavku. Provozovny hygie (kadeřnictví) šíleně smrděly právě po čpavku. A vůbec hygie byla síla - kadeřnice v dederonových pláštích smrděly potem jako hokejisti. Umyvadlo v hygii na vlasy bylo hnědočerné od skvrn od barev a čpavku. Na děti mámy a babičky pletly a háčkovaly. Měli jsme s bráchou háčkované čepice, svetry, šály, všecko. Pomerančový džus byl v plechovce, prodával se v prodejnách ESO (tuzex bez bonů) a stál 13,-, což byly nebetyčné prachy, protože litr benzínu stál 2,60. Benzinky byly v Karviné dvě a nás s bráchou hrozně bavilo stát v autě v té dlouhatánské frontě. V obchodech s oděvy měli třeba dva druhy šatů, tak celá vesnice chodila stejně oblečená. A to je mi 33 let, a už jsem pamětník:)))
No jistě,že se vlasy slepily,když si některá trubka naplácala na hlavu celý Lybar.Ale i dál by se dalo polemizovat.
Podle teorie autorky ty se měli naši pradědové a prabáby smát tomu, jak omezeně žili jejich rodiče; naši dědové se smát a dělat si šoufky z toho, že jejich rodiče svitili petrolejkou a rozhlasem jim byl místní bubeník; naši otcové a matky samozřejmě byli ubožáci,protože neměli teflonové pánve a nelétali po světě. Je to hrůza, jak ten vvoj od středověku pokročil; a do toho ještě ta totální nesvoboda. V osmdesátých letech jsem jezdil pravidelně do Prahy a Brna.Bohužel jsem odtudvždy vozil plné kabele banánů a pomerančů, kterých bylyna Havlláku haldy. V televizi jsem se v sobotu dověděl, že i J.Suchý byl v mormalizaci zakázán, tak si nejsem jistý koho jsem to v Semaforu vlastně viděl.
Takovou teorii jsem tam nenašel, v mé mapě vnímání světa si autorka povzdechla na tím, že i věci, které jsme za bolševika mohli mít a byly technologicky dostupné, prostě nebyly. Ukázkovým příkladem budiž nedostatek toaletního papíru. Neviděl jsem v jejím textu nic ve smyslu "chudáci, neměli jsme mobilní telefony a tak jsme museli stát frontu před telefonními budkami". Spíš bych si tipnul, že by napsala "telefony sice byly, ale někdy se čekalo na jejich zavedení do bytu i deset let". A to je fakt. A co se týče banánů a mandarikek? Nenechte se vysmát. Možná že Praha a Brno ano, ale zbytek republiky je bez front prostě neměl. A častěji i neměl i s frontami... A pan Suchý? Nevím co dávali v té televizi a jeho životopis neznám, ale podle wikipedie dostal stopku na vystupování v televizi a rozhlase, omezení vydávání desek a knížek a spoustu dalších klacků pod nohama. To však na prknech Semaforu vidět nebylo, pravda.
zavzpomínala jsem s Vámi a zasmála se stejně jako ty děti v muzeu. Dávám samozřejmě karmu !!!
to byla bomba,doslova.Vybavuju si ještě voňavky ve skleničce ve tvaru trpaslíka.
pamětnice otázat , jaký PC nebo barevný televizor byl v té době před dvaceti lety na pultech třeba v NSR. Domnívám se, že totéž bylo s různými maskáry, šampony a podobnými nicotkami, které člověk k životu nepotřeboval. Povrchnost z tebe historičko jenom čiší.