Alexandrovci a národ český

Ceskem táhne Rudá armáda. Tedy ne celá, jen její hlavní vyslanci - Alexandrovci. Všichni je chtějí vidět.  I já jsem podlehla a šla. Hnala mě představa mnohohlasého chorálu Svaté války, Ej uchněm a Kalinky. Co z toho bylo a co ne?

Alexandrovci jsou pojmem nejen u nás, ale prostě v celém světě. Jsou skvělým artiklem a co si budeme povídat - vydělávají své zemi těžké prachy. Když jsem usedla na očíslované místo v ČEZ Aréně - mimochodem  s čísílky poprvé - vzpomněla jsem si na Sovětskou píseň, kde Božský Kája a krásná Helenka pěli překlady ruských lidových i pokrokových písní. Alexandrovci také Božského připomněli zpěvem Lady Karneval. 
Začátek byl úžasný - za zpěvu Písně Rudé armády napochodovali dva vojáci s českou a ruskou vlajkou, které zapíchli do stojanu v rohu pódia, a hned nato na nás  sbor vypálil nejtěžší kalibr - Svatou válku.  Bylo to skvělé! Mrazilo mě a slzy mi kapaly z očí samy od sebe. Bohužel podobný pocit se už neopakoval. Zpěv i vše ostatní bylo skvělé, jsou to profesionálové každým coulem, ale dost zkomercionalizovaní. Malí Alexandrovci byli opět - jak jinak - skvělí, davy šílely, lidé pískali, ječeli, asi nerozuměli, že vlastně tleskají stejným textům, kterými ještě před 20 lety hluboce opovrhovali. Mnohé písně mi připomněly moji pionýrskou sborovou kariéru, a na některé texty jsem si dokonce i vzpomněla a mohla si je zapět s nimi.
Ne, nebudu zlá, Alexandrovci byli vynikající, ale jak jsem již řekla, komerce zasáhla i je, a to mohutně. Oněch nádherných sborových chorálů bylo míň než dřív, zato sólistů víc, sladké dětičky a půvabné slečny. Přiznám bez  mučení, že mnohem víc mě nadchly tanečky, i když jsem se těšila na zpěv.  Na závěr nechyběly ani Kalinka, ani Kaťuša, ale chyběl třeba Večerní zvon nebo Ej uchněm. 
No nic. Přišla jsem, viděla jsem a oni zvítězili na celé čáře. Podobné šílení lidí v důchodovém věku jsem viděla poprvé. Ale  s důchodci  šíleli i docela mladí a na závěr vyprodaná hala povstala. Veškeré zlé asociace byly zapomenuty, nikomu nepřekážely uniformy, všichni obdivně hleděli na předpisový pochod i úklony mužů ve slavnostních uniformách. A partyzáni a hrdinové v jejich písních i salutování dětiček, které zpívaly o hrdosti a vlasti, nikomu nevadily.