Vaše fantazie je mocnějším nástrojem, než si myslíte.

Zdají se vám sny? A prožijete si část z nich v tomhle světě? ...někdo tomu říká déja - vu.

Míval jsem sny. A byla jich spousta. Zdálo se mi o dalekých zemích, o neuvěřitelně dráždivých vůních, a nadpozemsky krásných ženách a o hrdinských činech. Byl jsem ve svých snech cestovatelem, který objevuje dosud neobjevené, přinášel jsem do panensky čistých světů špínu a špatné názory světa, kterému se říká civilizovaný; byl jsem ve svých snech ničitelem dosud neobjevených prostor; byl jsem jejich tvůrcem. Svůj snový život jsem si opatroval doslova jako oko v hlavě, nedal jsem na něj dopustit a každý večer jsem byl připravený a natěšený na další dobrodružství.

Dalšího dne jsem si nikdy nic ze svých snů nepamatoval, a také jsem se s nějakým jejich odrazem, někdo tomu říká déja-vu, nesetkal v reálném světě. Potkávaly mě jenom samé špatné věci a nikdy mi nic nevyšlo podle mých vlastních představ, spíše se to většinou celé zhroutilo. Můj snový život byl ten, který jsem žil. Bál jsem se dne, kdy se mi žádný sen zdát nebude. Můžete namítnout, že když si své sny nikdy nepamatuju, jak je možné, že vím, že jsem snil? Já to prostě vím, a nemáte nejmenší šanci mě přesvědčit o opaku.

Dne, kdy se mi nic zdát nebude, jsem se bál oprávněně. Tedy, abych přesnější, mluvíme tu o noci. Ve dne jsem nebyl nikdy schopen zamhouřit oko.

Myslím, že to bylo někdy kolem apríla, venku už dlouho nebyla žádná památka po sněhu. Oteplovalo se a postupně se vyhrabávaly přes zimu pohřbená trička s krátkým rukávem a kraťasy. V práci to bylo tenkrát relativně v pohodě, horší to bylo s mým osobním životem. Nedávno jsem se rozešel s mojí partnerkou a většina mých kamarádů bydlela prostě jinde. Kromě mé bývalé přítelkyně jsem tu ve městě nikoho neznal. Celé to bylo trošku složitější, nechci vás tím zbytečně zatěžovat.

Tenkrát jsem po rozchodu hodně pil, a bylo to znát na mých snech. Ubývalo v nich napětí a nějaká zápletka, nedělo se tam nic zajímavého a většinou to se mnou dopadalo špatně. Buď mě někdo zajal a popravil, nebo se s nějakým zatýkáním nikdo vůbec neobtěžoval a sejmul mě hned na místě. Asi to na mě bylo všechno hodně znát, protože po několika dnech jsem byl povolán k šéfovi na kobereček. Nařídil mi vzít si na pár dní dovolenou a někam odjet. Doporučil mi nějakou rekreační chatu u jezera, v lesnatých horách, budu prý na čerstvém vzduchu a prospěje mi to, přijdu na jiné myšlenky. Řekl mi, že ví, jak se cítím. Kecal. Ale i tak jsem raději přikyvoval a nakonec jsem dal na jeho doporučení a na několik dnů odjel.

Můj týdenní pobyt na horské chatě s romantickým výhledem na křišťálově čisté jezero se točil v podstatě jenom kolem chlastu. Pil jsem od rána do večera. Ani nevíte, jak mi bylo špatně. Ale potřeboval jsem se z toho nějakým způsobem dostat, vím, že by mi s tím čisté a neomámené myšlení nepomohlo. Za celý týden se mi nezdál jediný sen, až na jednu jedinou vyjímku.

Bylo to někdy uprostřed týdne, kdy jsem byl asi nejvíc „na sračky.“ Moje tělo bylo tak vyčerpané z alkoholu, že nebylo schopné jednoho jediného pohybu. Pravděpodobně jsem měl otravu krve. Ale přežil jsem to, a teď jsem spokojenější, než jsem býval.

Válel jsem se na posteli a zíral do stropu, který se se mnou točil. Točil se tak hrozně...

...že jsem si myslel, že mám mořskou nemoc. Kapitán mi dal do ruky, když to viděl, nějaký kousek kůry, ať si to rozžvýkám, že mi bude dobře. Dal jsem na jeho radu. Bylo to hrozně hořké, ale kapitán řekl: „opovaž se to vyplivnout, ty spratku, a budeš tuhle palubu tejden v kuse drhnout mořskejma řasama.“ Nechtěl jsem se přesvědčovat o tom, jestli dostojí své pohrůžky, a raději jsem svůj dávicí reflex netušenou silou vůle potlačil. Po několika minutách mi bylo doopravdy lépe a já jsem se mohl věnovat svým povinnostem. Šel jsem do své kajuty, abych se připravil na můstek, ale na chvilku jsem se posadil na...

...židli s flaškou rumu v jedné ruce a obrovským ňadrem v druhé. Prostitutka si mi sedla na klín a očividně neměla v úmyslu nechat své odhalené poprsí k pobavení jenom mně. V putyce se mnou byla část posádky, většinou to byli hodně zkušení a léty prověření chlapíci. K Marrioně se postavili další dva piráti, kteří měli na palubě kajutu vedle mě, jeden z nich si začal rozepínat poklopec a druhý ženě přikázal, ať si klekne. Tehdy jsem si řekl, že takhle by to dál nešlo, a vytánul jsem svoji mačetu, kterou jsem ukořistil na jednom z ostrovů. Byl jsem hodně opilý. Přesto jsem se divil, jak je možné, že mi vypadla z ruky. Podíval jsem se, jak se její čepel třpytí na podlaze a ohnul jsem...

...se pro nějaký přívěšek. Hledal jsem na tržišti žabí jatýrka pro matku, chtěla si udělat mast na své bolavé klouby. Podíval jsem se na medailonek, který jsem držel v ruce, byl to ten, do kterého se dá umístit nakreslená miniaturní podobizna nějaké vám blízké osoby. Byl stříbrný, a proto mě zaujal, blyštěl se na mě už zdálky a divím se, že si ho přede mnou nikdo nevšiml. Vždyť je tu tolik lidí, že já sám mám problém mezi nimi projít, a to jsem mnohem hubenější, než ostatní. Jsem sice vyšší, ale nejsem obalený žádným masem a tukem; jak se říká, kost a kůže. Cítil jsem ve vzduchu kmín a pepř, koření na drůbež a koření na rýži a koření, která jsem neuměl ani pojmenovat. Byl jsem tu správně, někde se tu dali najít i žabí jatýrka, začal jsem se kolem sebe rozhlížet a nakonec jsem je...

...uviděl. Nemohl jsem od ní odtrhnout zrak. Byla to ta nejkrásnější žena, kterou jsem kdy spatřil. Měla havraní kadeřavé vlasy a pronikavě modré oči. A jak uměla tančit. Nebyl jsem jediný, kdo se do ní zakoukal, byla tu kolem spousta takových mužů; pouliční kejklíři přitahovali vždy pozornost. Ještě že je dnes teplá noc, jinak bych do ulic vůbec nevyšel a nespatřil bych tu dívku. Celou dobu, co jsem se na ni díval, jsem si zároveň dodával odvahy. Chtěl jsem za ní po jejím vystoupení přijít a promluvit s ní. Musel jsem. Pak se na mě podívala, přímo na mě, a já jsem na všechno dočista zapomněl, utápěl jsem se...

...v rozbouřeném přílivu a modlil jsem se ke jedinému bohu, kterého jsem znal. Byl jsem promočený od hlavy až k patě a vzpomínal jsem na poslední lok, který jsem si dal ze své placatice. Zahřál mě, ale to bylo před dvěma hodinami. Teď jsem byl promrzlý až na kost a měl jsem nevýslovnou chuť se...

...napít. Probudil jsem se a měl jsem tak sucho v krku, že jsem se nemohl skoro ani nadechnout. Rozkašlal jsem se a dokodrcal se do koupelny. Napil jsem se ledové vody a pak jsem si dal i ledovou sprchu.

Byl jsem při smyslech; bylo mi sice špatně, ale i tak jsem měl nehorázně velký hlad. Nejedl jsem totiž tři dny. Oblékl jsem se, vylezl z chaty a šel po silnici do města.

Cesta vedla lesem a já jsem vnímal všechny ty příjemně kořeněné vůně. Trošku jsem se ještě motal, s alkoholem totiž není moc srandy vážení, když se to přežene. Měl jsem v puse takovou divně nahořklou chuť, je možný, že jsem zvracel. Cesta byla příjemně zastíněná, sem tam ale pronikl listím sluneční paprsek a rozzářil beton. Provoz nebyl na této silnici nijak hustý, mohl jsem poměrně dobře vnímat všechny lesní zvuky. Někde zahoukala sova, otočil jsem hlavu po směru houkání. Nikde jsem ji nezahlédl, a tak jsem přesunul svůj zrak zpátky po směru cesty, něco mě ale blesklo do očí. Na zemi se třpytila mince, tak jsem se pro ní ohnul. Strčil jsem jí do kapsy, kde se přidala k ostatním mincím. Vypozoroval jsem, že nosit mince v kapse je oblíbený zvyk většiny mužů. Chvíli jsem přemýšlel nad tím, jak asi vypadal původní majitel mince a jak se mohla objevit na lesní cestě, když jsem zaslechl přijíždět auto. Přesunul jsem se ke krajnici, vozidlo ale zpomalovalo. Ohlédl jsem se a viděl jsem stažené okénko pro spolujezdce. Když byl vůz dost blízko, podíval jsem se dovnitř na řidiče.

Přeslechl jsem její otázku, protože jsem byl naprosto uhranutý z její krásy. Její havraní kadeřavé vlasy a pronikavě modré oči mi okamžitě učarovaly. Láska na první pohled funguje, do té doby jsem tomu ale nevěřil. Stejně jako jsem nevěřil tomu, že jí vidím poprvé. Zopakovala svoji otázku: „Nechceš hodit do města, námořníku?“

Podivil jsem se trošku, ale nastoupil jsem. Až ve zpětném zrcátku jsem si všiml svého trička, mělo vodorovné modrobílé proužky.