Jak jsem oživoval Neffovy vzpomínky na rok '68

Prožít byť jeden den ve společnosti spisovatele Ondřeje Neffa je nesmírně zábavné. Nejen proto, že je charizmatický člověk s obrovským rozhledem. Když před kamerou iDNES.tv začal vzpomínat na srpen 1968, který prožil v redakci Svobodného vysílání Československého rozhlasu, otevřel mi svět, o jehož fungování jsem měl jen malé tušení.

Deník Ondřeje Neffa z osmašedesátého pověšený na serveru The Hyena mi přišel do cesty náhodou, upozornil mě na něj kamarád. Ihned jsem se do něj začetl a projel ho doslova jedním dechem za dva dny.

"Poprvé jsem to zveřejnil na Neviditelném psu v šerém dávnověku v roce 1998, to jsem si vzpomněl, že to mám," odzbrojil mě pan Neff, když jsem na něj vybafl, že bych o něm chtěl napsat. Bylo jaro, do srpna daleko, dohodli jsme tedy, že se nad ním potkáme v létě.

Těch téměř šedesát stránek je velmi zajímavé čtení. Bohužel jich několik chybí, za čtyřicet let se prostě ztratily. I když je jeho autor renomovaný autor sci-fi románů, nepodezírám ho z nějaké manipulace, příčinou je stěhování a další shody okolností.

Natáčení s panem Neffem předčilo mé očekávání. S jeho synem Davidem jsme se o tom bavili mockrát, ale věřte, že editování natočeného materiálu bylo nesmírně obtížné. Neff starší je vypravěč. - podívejte se na trailer dokumentárního filmu

Tajná vysílačka
Sledovali jsme Svobodný legální vysílač od jeho zrodu v historické budově na Vinohradech 21. srpna v ranních hodinách až do konspirační vily, neoficiální komunistické redakce italského rádia, o němž si na Apeninském ostrově mysleli, že vysílá z vnitrozemí.

Zde po sedmi dnech hlasy redaktorů Ondřeje Neffa, Evy Kopecké, Vladimíra Príkazského, Jiřího Dienstbiera, Slávy Volného, Jana Petránka, Karla Jezdinského a Karla Lánského utichly. Vzhledem k okolnostem vysílali opravdu dlouho.

"Nechali nás vysílat, nijak zvlášť jsme se o okupaci nebavili," vzpomíná Ondřej Neff v dokumentu Svobodný vysílač na italské kolegy před jejich bývalou vilou, kterou jsme v Nuslích hledali dobrou hodinu a pomohli nám až starousedlíci.

Navštívili jsme také budovu tehdy Armádního vysílání, kde se redaktoři partyzánské vysílačky pár dní skrývali. Mimochodem, v této vile na Vinohradech se zrodil legendární Jára Cimrman. Historka, za jakých okolností vzbouřenci vilu opustili, je také vystřižená jak z pera dua Svěrák a Smoljak.

"Ty vzpomínky jsou stále živé, to víš, že jo," obrátil se Neff starší ke svému synovi Davidovi, fotografovi MF DNES, který dokumentoval celý průběh zfilmování deníku o Svobodném legálním vysílání. Jediné rozhlasové vysílačky, z níž se Čechoslováci dozvídali pravdivé zpravodajství o průběhu ruské okupace v srpnu 1968.

Pozn. autora - Tento dokument věnuji památce reportérů Giga Šikhladze, Alexandra Klimčuka a Stana Storimanse, kteří zemřeli při výkonu povolání v Gruzii.

Pavel Eichler, iDNES.cz