Vaše vzpomínka mne dojala, člověk nějak nestíhá vnímat, jak letí čas. Před pár dny jsem se dozvěděla o hrozné nemoci mé sestřenice, která je dokonce mladší než já. Už jsme se léta neviděly, ale vzpomínek na naše dětské hry mám spoustu.

Škoda, že na těch pastvinách tam někde nahoře nad námi jednou nepotkáme druhy svých dětských her. A vlastně ani nikoho ze svých drahých.

Ale každý po sobě necháme nějakou tu brázdu, jak mi napsala ta má starší sestřenka, Jiřího sestra.

Setkáváme se jako rodina převážně už jen na pohřbech. Ach jo.

Děkuji za přečtení a hezké dny, nesmutněte, moje kamarádky mě opouštějí jedna za druhou...

Děkuji za přečtení a zdravím

Ludmilo, smutné zprávy kolují v těchto dnech i kolem mne. Lehko se druhému radí, že bude líp, hůř se to prožívá. Vzpomínky jsou pak to jediné, co nám zbývá. Moc Tě zdravím

No ano, Jiří už přelezl svou poslední zídku. Určitě jí přeskočil. Sportovec tělem i duší, biatlonista a člen horské služby v Žel.Rudě. Zdravím Tě a hezké podletí....