Putování za Fatou morgánou - jedenáctá část

Za těch několik dnů si připadám jako čerstvě nasolený slaneček. Voda je tady hodně slaná, nejen v moři, ale i v hotelu. A mně se začíná pomalu a jistě stýskat po naší bělostné vaně, plné sladké vody.Tady máme jen sprchový kout.

Dnešní středeční ráno je poněkud  mlhavé a my jdeme podél pláže ve šplouchajícím mírném příboji do nedalekého městečka. U jeho pevnosti nás každou chvíli někdo zastavuje s tradičním: "Jste Němci, Holanďané, Švédi?...  "Et tu - es tu Tunisien? - A ty - jsi Tunisanka?" - je zvědavý prodavač v obchodě se suvenýry. Ani se nedivím, jsem totiž opálená do hněda a připadám si jako uzenáč a slaneček v jednom.

U stánků smlouváme jen to fičí a radost je tím pádem oboustranná. Dva místní prodavači vychvalují zpěvavými hlasy jeden přes druhého své zboží (je všude stejné) a vzápětí nás táhnou ke stánku a snaží se nám vnutit kdeco. Tváří se zoufale když mizíme a vykřikují něco o bankrotu svého "le petit - malého" obchůdku. Když se otočím, visí na krku dalších nešťastníků. 

Cestou k přístavu pozorujeme klubko školních dětí v uniformách, lezoucích po okolních stromech a rvoucích celé trsy červenofialových liči pro své kamarády dole. Děti tu mají tří až čtyřhodinovou polední přestávku a ulice je plná jejich křiku, troubících aut, vychrtlých klusajících koníkú s malými vozíky a hlavně pak těžké vůně kvetoucích keřů.

Konečně jsme znovu u moře a usedáme na veliký placatý balvan s nohama v průzračné vodě. To blaho. Vlny tiše šplouchají a tříští se o zdi pevnosti. Oblohu nad námi křižují padáky s jedním nebo se dvěma rekreanty a vznášejí se nad zátokou jako obrovští ptáci. Padáky mají krásné barvy, každá pláž jinou a nás fascinuje, že se v tom mumraji nahoře nezamotají.

Kousek před námi přiráží ke břehu člun s výletníky, kteří se brouzdají mělčinou husím pochodem s baťůžky nad hlavou. Najednou se nečekaně přižene vlna a podrazí nohy poslední korpulentní dámě. Něco mi to připomíná, taky jsem si před pár dny pořádně lokla vody s pískem a prskala jí pak na břehu jako prostydlý leguán.

Zítra nás čeká další výlet do Kartága a Barda, jeho předměstí, dál pak do Sidi Bou Saidu a tak musíme jít včas spát, protože vyrážíme brzy ráno.