- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Mně by hráblo. Před pár lety měl jeden z máminých kocourů problém se mnou a počůral postel, kde přespávám. Inu, péřový polštářek mazal do pračky, prozíravě v síťovaném pytlíku na jemné prádlo. Sypek z přelomu 70. a 80. let to nedal...
O sypku jsem se nezmínila, letěl do popelnice jako první-:)
Šlak mě z toho netrefil a tak - pohoda... a Díky
Zdá se, že se vaše záliba v praní nechtěně zvrhla v draní (peří). Ještě že máte za domem tu louku - představte si byt plný peří.
I to "draní" peří pamatuji, toho vyprávění, co jsem zažila...
Ale vyprání polštářku byla přímo Sodoma, Gomora... Díky "
KAPESNICEK V PRACCE. VYTOCI MNE HLADCE!
I to u nás párkrát bylo a moc se mi to nelíbilo -:)
Když jsem byl v Maroku, tak tam ženy praly v potoce. Myslím, že takové starosti nebo radosti neměly. Ale Vám samozřejmě karma za krásné čtení.
To si pamatuju z mladi z dnesnich Babisovaic. Tenkrat tam zeny praly pradlo v botici pod mostem mezi Pruhonicemi a Holi. A to uz nebyl stredovek nebo kapitalismus, ale socialismus Antonina Novotneho to taky jeste nebyl. A ty starenky jak jsme je tenkrat videly byly vsechna tak nejak ohnute. Jestli se nepletu se tomu dnes rika skolioza, ale je videt cim dal tim mene.
No to byl tedy élent.
Ono stačí zapomenutý papírový kapesníček v kapse u praného oděvu a je o "zábavu" s černým postaráno... natož peří...
Tak snad už je dobře.
Je to tak, i to už mám za sebou, ale to s peřím byl šok....
Díky za čtení -:)