ad bod č.2

hospodářský růst provázený růstem dluhu je pitomost (to je stejné jako řítit se do zatáčky a přidávat plyn), hospodářský pokles se zastavením zadlužování je jednak logický a zároveň i nezbytný (dlouho jsme si žili nad poměry a návrat k normálu bude bolet - myslet si že narovnáme anomálii za pokračujícího růstu zavání perpetuum mobile) každopádně to však bude z dlouhodobého hlediska výhodné a čím dříve začneme , tím méně to bude bolet.

druhou otázkou je, zda naše malá ekonomika má šanci ve zdraví přežít až okolní giganti padnou na hubu (nevěřím že kdy někdo vyřeší dluhy ve výši 100% HDP jinak než hyperinflací nebo válkou), pak by bylo nesmyslem začít žít asketicky, vyrovnat rozpočet a splácet dluh a nechat se smést ekonomickou katastrofou, pak bude opravdu racionálnější kupit dluhy v podobném poměru (klidně i víc, ať si to pořádně užijem dokud je čas) a připravovat se na to co nevyhnutelně přijde.

Re: ad bod č.2

Proč by měl být za všech okolností pitomost hospodářský růst provázený růstem dluhu? Pokud jste si všiml, nikterak nehoruji pro nárůst dluhu, ovšem v některém momentu má logiku vytvořit dluh právě proto, že si potřebujete pořídit investiční aktivum, na které z běžné hotovosti nedosáhnete (koupě výrobní linky na bankovní úvěr vám zajistí růst fabriky i nárůst dluhu). Typické jsou ony tolik diskutované dálnice: je naprosto úchylné stavět zoufale potřebné páteřní dálnice po kilometrech z průběžných peněz, daleko rozumnější je si na dálnice půjčit, postavit těch chybějících pár set kilometrů za pár let v jednom kuse a pak dejme tomu splácet z mýta.

Jde Vám jen o Vaše kšefty, autore - vymahači

Re: Jde Vám jen o Vaše kšefty, autore - vymahači

V tom případě jde o kšefty v oboru vymáhacím zhruba polovině akademických ekonomů, kteří upozorňují plus minus na to samé.

A japa byste to řešil?

Dluhy nejsou strašení, ale realita. Existují, platí se z nich úroky a jednou se budou museti splatiti.