Čiň dobře a budeš po zásluze potrestán, udělej opak a uvidíš!

Ale může to být i jinak. Jde jen o to, nenechat na sebe pořád křičet, nechat se ponižovat a utlačovat jak v osobním životě, tak v práci a stát si za svými činy. Pokud jsou v souladu se zákony státu, vírou či přesvědčením. Tím nemyslím extremistické skupiny, ať už jsou jakkoli založeny.

Wikipedie

Může to být i jinak. Jak? Je načase neustále přitakávat pár lidem ve vedení Evropské unie a začít myslet na svůj lid, tedy obyvatele České republiky, všechny. (Teď pomíjím teroristy, vrahy, násilníky a další extremisty „ z obou stran barikády“) A co píšu, dá se aplikovat na jakýkoli stát, ne jen státy v Evropské unii. Všude jsou utlačovatelé, strany, politické cíle, lidé „u koryta“. Jde jen o to, jak si to kdo nazve. Vytunelováno už bylo, co být vytunelováno mohlo. Ukradlo se kde co. Korupce? Ta je všude. Vše se rozprodalo, půjčilo se komukoli a kdokoli z ciziny zde může podnikat i pár desítek let za „korunu“. Ale zkuste jít podnikat ve velkém do ciziny? Úlevy? Pche! Pozemek zadarmo? Za dolar na rok? Dvakrát pche! Tohle jde jen „ u nás v Kocourkově“

Jsme svobodní nebo závislí?

Vždyť jde přece o lidi, kteří jsou hybnou pákou a pohonem státu, republiky, království nebo čehokoli, kde je pár lidí ve vedení.  Obyvatelé si nemůžou a neměli by si stále, a opět, nechat líbit věci, které nejsou v souladu s právy občanů, s výhledem na rozvoj státu, tedy nás lidí, občanů.

Vzor by si měli vzít z americké Deklarace nezávislosti, kde se píše již ve druhém odstavci následující –

Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svojí oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou. Že kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo jí změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svoji pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uzná lid za nejvhodnější pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí.

Co takhle říct svůj názor?

Chci říct, že lidi mají právo se vyjádřit k vládě, která vede jejich stát, a pokud jej vede od desíti k pěti, neplní svou funkci a neplní, co kdysi slíbila, měla by se vláda změnit. Je to sice politika, ale pro lidi je důležitý výsledek a ten je, nová vláda, nové vedení státu, snad lepší vyhlídky na další budoucnost.  Co něco takového protlačit do našich zákonů, bič na vládu, aby si už konečně dali pozor, na čem se usnáší, co projednávají a uvědomili si, že oni jsou tu pro nás, ne my pro ně.

Je ale důležité, aby si lidi prověřili, koho do vlády volí, aby se nenechali uplatit lacinými sliby, aby věděli, že ten, kdo je ve vládě, jim chce pomoci. Pár jedinců by se snad i našlo, ale kde jsou nyní?

Jen tak dumám, jak vyřešit neustálé vládní krize, špatné volby lidí při volbách, pomalé řešení nastalých chyb a neustálé díry v zákonech, které jsou spíše bič na menší podnikatele a soukromníky, než a velké firmy. Každý si zase dělá, co chce, staví si, kde chce a jak chce a vše prochází. Rychlí právníci taky nejsou k zahození, řidičem můžete být každý, když na to má, krade se všechno, co není přikované, přivařené, z kamene – a i to se kradeL

Občas je potřeba udělat něco špatného, co bude mít za následek dobrou věc pro lidi toho kterého státu. Vzpomenete si na Pražskou defenestraci? Zde citace Wikipedie – celý text zde „První pražská defenestrace se odehrála v neděli 30. července 1419. Tato brutální a krvavá událost stála na počátku období, které dnes nazýváme husitské války.“ Trochu síly na správném místě má něco do sebe. Ne hned střílet a házet lidi z oken. Síla je v myšlenkách, v peru a v článcích, v informacích. V návrzích zákonů, peticích a rezolucích. Síla je v nás, lidech, obyvatelích tohoto rozkradeného státu. Pár jedinců se má dobře, ale co ostatní?

Jak to bude dál?

Proč si lidi nedají pět a pět dohromady? Proč nevidí, co se děje? Nebo to nechtějí vidět? Je složité to říci? Bojí se? Znáte něco, co by se mohlo zlepšit? Napište. Bylo by toho víc a víc. Ještě napíšu.