Olga Kupec na téma "Jak být úspěšnou ženou-manažerkou".

Dr. Olga Kupec je jednou z mála žen, které se dokázaly svou pílí a specifickým zaměřením prosadit na předních manažerských postech v oboru ryze technického směru. Její zájem o techniku i ekonomii ji přivedl ke studiu fyz

Co Vás přivedlo k zájmu o technické záležitosti, automobilový průmysl, fyziku a podobně? 

To je dobrá otázka. No, myslím, že to máme v rodině tak trochu od dětství. Tatínek byl strojní inženýr a maminka učitelka matematiky a fyziky a celkově jsme měli doma k technice vždy kladný vztah. 

Jste majitelkou a manažerkou ve slévárenské firmě. Jak se tam jako žena cítíte? Předpokládám, že mnohé lidi překvapuje, že tuto pozici v takovéto společnosti zastává právě žena.

Asi je to skutečně trochu neobvyklé. Na druhou stranu se v této branži pohybuji více jak 15 let, takže si na to již mnozí zvykli. Tato branže není totiž příliš velká a naši zákazníci jsou již poměrně zvyklí, že proti sobě mají ženu. V současné době se čím dál častěji setkávám s tím, že ženy se v těchto oborech, které byly dříve čistě doménou mužů, pohybují mnohem více, než tomu bylo například před 10 lety.

Narazila jste jako žena manažerka v technickém oboru na určitou nedůvěru od podřízených či zákazníků opačného pohlaví? Nemají snahu Vás například zkoušet, zda jste dostatečně erudovaná v tomto oboru?

Tyto reakce jsou opravdu velmi individuální. Obecně bych řekla, že s čím mladšími lidmi se setkávám, tím  je pro ně obvyklé setkávat se s ženami na srovnatelných postech svých oborů, tudíž takováto situace nenastává. Naproti tomu u u starší generaceje možné občas vypozorovat určitý odstup, nedůvěru. Pravda je, že když někdo dopředu neví, s kým dané jednání bude probíhat, občas čeká, jestli tedy ještě dorazí onen manažer a vlastník nebo zda se s ním bude celou dobu bavit jen jeho sekretářka (úsměv). 

Jak jste se dostala k současné pozici? Byla to náhoda nebo předem plánovaná cesta?

Život by se měl podle mně částečně plánovat, člověk by měl mít nějakou vizi, kam směřuje. Nicméně i takovýto život je plný náhod. Co se týká například mého působení ve firmě Abydos, šlo o naprostou náhodu a shodu okolností. Bývalý vlastník firmy, který ji i zakládal a pocházel z Německa, potřeboval někoho, kdo by mu více přiblížil a ozřejmil české prostředí a v této oblasti pomohl. To považuji za náhodu, že jsem na základě této krátké spolupráce, jež probíhala spíše na bázi poradenské činnosti, dospěla až k 16 letům spolupráce, jejíž výsledek už víte.

V roce 2012 jste se stala Manažerkou roku. Čím jste si podle Vás „zasloužila“ tento titul?

Také jsem o tom dlouho přemýšlela (úsměv). Nicméně zřejmě se dá najít několik stěžejních bodů, které mě k tomuto titulu dovedly. Na této úrovni se hodnotí zejména úspěšnost firmy, osobnost manažera a jeho další práce pro společnost jako takovou. Když to shrnu, firma Abydos je velmi úspěšná ve svém oboru. Já jsem kromě působení na pozici prokuristky v minulosti a na pozici jednatelky a majitelky společnosti v současnosti, spolupracovala také s Vysokou školou ekonomickou, věnovala jsem se publikační činnosti či zahraniční spolupráci česko-německých spolků. Poslední kapkou, která mě zřejmě dovedla k úspěchu, pak bylo zřejmě převzetí firmy v rámci managementu buy-out.

Čili šlo o výsledek Vašeho dlouhodobého působení, které vlastně přirozeně vyústilo v toto ohodnocení, namísto nějakého jednorázového či krátkodobého úspěchu?

Přesně tak bych to řekla. A myslím, že je velice škoda, že tak málo žen bývá nominováno do této soutěže. Mnohé z nich by si to podle mně velice zasloužily.

Co ve své práci považujte jako největší přínos pro Vás osobně? Co Vám „dalo nejvíce“?

Myslím, že nejvíce mě obohatila možnost rozhodovat. Firma Abydos je poměrně „malá“ firma se 180 zaměstnanci zaměřená na specifický obor činnosti. To je spojené s tím, že máte možnost rozhodovat o většině problémů a záležitostí ve firmě, samozřejmě ve spolupráci s kolegy. Nejde jen o úzké zaměření a omezenou rozhodovací pravomoc jako například v koncernech, kde jsem měla možnost také pobývat. Po získaných zkušenostech bych už vždy zvolila raději menší či střední firmu. 

Jaká je Vaše motivace? Co Vás žene kupředu?

Jde určitě o kombinaci více faktorů. Rozhodně nejde jen o krátkodobou finanční stránku. Finance jsou pro firmu důležité, aby mohla být úspěšná a konkurenceschopná, ale z dlouhodobějšího horizontu je třeba smýšlet šířeji. A právě tento dlouhodobější horizont a touha vidět firmu úspěšnou i za 15 let spolu s možností uplatnit i svoje vlastní myšlenky a možnosti inovačního rozvoje, to je to, co mě vedlo kupředu.

Kdybyste měla dát všem ostatním radu, v čem podle Vás tkví tajemství úspěchu?

To záleží velmi na tom, co si každý člověk představuje pod pojmem úspěch. Toto pojetí má každý podle mého názoru velmi individuálně nastavené. Já si pod úspěchem představuji především „vnitřní úspěch“ a ne to, co Vaše okolí vidí nebo co považuje za úspěch.. Pokud má člověk to štěstí, dělat to, co ho baví a dělá to dlouhodobě nadprůměrně, úspěch se většinou dostaví sám.

Velice děkuji, paní doktorko, za Váš čas a přeji Vám mnoho úspěchů i do budoucna. 

Rozhovor s paní Dr. Olgou Kupec vznikl za podpory MBA školy Business Institut EDU, které bych tímto rád poděkoval.