Následující příběh sice patří do oblasti science fiction, ale možná ještě letos by mohl dojít naplnění...
Z. Huspek
Pan Tvarůžek představuje klasického českého človíčka, jakých zde žijí tisíce. V letošním roce už třetí rok pobírá starobní důchod (fuj, to je ošklivý název!), jemuž říká státní apanáž. Celý život pracoval jako seřizovač ve fabrice na textilní stroje, po převratu tamtéž, pouze s jiným vlastníkem. S předchozím režimem se nezapletl víc, než bylo nutné, členem byl pouze ROH (revolučního odborového hnutí).
Pan Tvarůžek je člověkem disciplinovaným a tak chodil k volbám i v době, kdy už to nebylo povinné. Je celkem snadné uhádnout, které strany lístek pravidelně (kromě jediné výjimky) házel do volební urny, byť se mu její vedení v posledních letech líbilo čím dál méně. Za jediného solidního předsedu považoval Miloše Zemana, všichni jeho další nástupci to vedli už jenom hůř a hůř a pan Tvarůžek začal uvažovat o volbě jiné strany.
Že něco není v pořádku uvědomil si při volbách do kraje. Za jeho hlas bylo mu slíbeno odpuštění třicetikorunového poplatku u doktora. Uvěřil a přes předchozí pochybnosti jim ho dal. Jaké bylo jeho překvapení, když třicet kaček platil dál, protože proplacení poplatku se vztahovalo jen na nemocnici a tam když dvakrát za rok přišel na vyšetření, nestály mu tři desetikoruny za námahu vyplňovat formulář s tisíci údaji.
V roce 2010 měl vcelku jasno – volba bude stejná, jako jindy. Protože vláda těch druhých, občanských demokratů, mu už dva roky nevalorizovala důchod! Byly to sice tři, čtyři stovky měsíčně, ale dobrý jsou, že. Trochu ho sice zneklidňovaly řeči o značném zadlužení státu, ale o tom šéf sociálních demokratů nemluvil. Naopak, slíbil po vyhraných volbách jeden důchod navíc – no jeden, ona to byla necelá čtvrtina, ale dobrá by byla, že.
Čtyři měsíce po vyhraných volbách se vláda, složená především z členů jím volené strany, k vyplacení slíbeného dalšího důchodu nějak neměla. Ba co víc, koncem září dostali všichni důchodci do schránky osobní dopis předsedy vlády.
Vážený seniore, seniorko, je nám líto, že nemůžeme splnit slib, daný Vám před volbami. Netušili jsme, v jak špatném stavu jsou státní finance a na vyplacení Vašeho třináctého důchodu bohužel nemáme rezervy. Děkujeme za pochopení.
To pana Tvarůžka rozčílilo a napadlo ho, jestli volbou sociálních demokratů tentokrát nešlápl vedle. Že vedle šlápl a dost mu došlo s definitivní platností před koncem roku. Jako pozornost vládnoucí strany dostal opět dopis. Nikoliv s přáním hodně zdraví, ale se zdvořilým, leč nekompromisním oznámením o dočasném pokrácení státní apanáže o 40 procent. Do doby, než na tom stát bude lépe.
Na pokraji infarktu chtěl pan Tvarůžek odjet autobusem (za volant auta si v tomto stavu sednout netroufl a zavolání záchranky mu zase tak špatně nebylo) do nemocnice, kde se platilo ne třicet, ale padesát korun a povinně, jenomže autobusy nejezdily. Dopraváci stávkovali, protože jim vláda sebrala všechny zaměstnanecké výhody.
Smutně usedl pan Tvarůžek před televizní obrazovku a pustit si zprávy. Zasedal parlament, poslanci bloumali jednacím sálem, bavili se, někteří četli noviny, jiní cosi sledovali na svých laptopech... řečníka za pultem si příliš nevšímali. Byli vysmátí, před ukončením funkčního období minulé sestavy si odsouhlasili třetinový plat poslanců evropského parlamentu a tak dvacetinásobkem důchodu (před jeho pokrácením) pana Tvarůžka žili na jiné planetě...
Jeví se p.t. čtenáři tato představa přehnaná i na scifi? Nejsem si tak jistý. Až tenhle stát bude v bankrotu (cu grunt, říkávalo se), mohla by skutečnost předčit i fantazii autora!
