Na dlouhou dobu, ne-li na věčné časy poslední premiér kdysi nejvýznamnější pravicové strany Petr Nečas se stal obětí manipulací ženského mozku a patrně i klína.
Jak jinak si totiž vysvětlit poslední zprávy kolem zatýkání Jany Nagyové, nyní Nečasové?
Nemíním se zabývat příčinami červnového policejního zásahu na Úřadu vlády, ono to bude pro člověka odkázaného pouze na média různého druhu a kvalit trochu složitější, zajímá mě míra manipulace, kterou zmíněná paní používala na svého milence a nyní manžela. A ta musela být velká, stejně tak jako důvěra expremiéra ve slova ředitelky (pardon, vrchní ředitelky) svého úřadu.
Že v Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu pracují ostří hoši je nabíledni, v mnoha akcích jde o kejhák. Že se při vstupu do bytu Nagyové chovali přiměřeně je ze zveřejněné části videa patrné na první pohled. Nečasovo zprostředkované a emotivní hodnocení zásahu je zdá se značně nadsazené a tady pouze papouškuje slovo od slova to, co mu jeho nyní ženuška nakukala.
Už ono známé zdůvodňování nepřiměřených odměn této paní slovy – moji lidé dřou jako koně – bylo emotivní a leccos o vztahu těchto dvou lidí prozrazovalo už v době, kdy zpod pokličky natlakovaného hrnce pouze sem tam unikl proužek páry. Komentováním policejního zásahu se pan expremiér dostal mimo mísu totálně a není potřeba celou kauzu sledovat detailně aby bylo jasné, že paní Nagyová, nyní Nečasová, je skutečně mistrnou manipulátorkou.
Škoda. Nějak jsem toho Nečase měl docela rád. Věřil jsem, že sice pomalu, ale jistě očistí politiku své strany alespoň od největšího neřádstva. Nepovedlo se a povést ani nemohlo, protože chlap ve vleku dominantní ženy může jenom to, co mu dáma jeho srdce povolí. Vždyť jsme to pánové všichni alespoň jednou zažili, nebo snad ne?
