Před sedmou hodinou večerní
se zvednu od kompu, postavím na kávu a
zhlédnu pár minut zpráv na Primě. Když vroucí vodou přelitá káva udělá nahoře
vrstvu pěny, kápnu něco mléka a přesunu se do obýváku celý (do té doby jsem
televizi sledoval z kuchyně), v křesle najdu jinou polohu než křesle
u počítače a přepnu na jedničku. Protože zprávy - ty seriózní - jsou jenom tam.
Tedy... měly by být. Co jsem ale viděl dneska?
Televize?!reprofoto
Prvních 10 minut Amerika a volby prezidenta. Skutečně důležitá zpráva pro můj - a nejen můj - další vývoj, jakož i vývoj politické scény v českém kotlíku. Při té příležitosti vzpomněl jsem našeho lezdoprdelství před rokem 89 a hned mi bylo jasné, proč je mi tento druh zpráv důvěrně známý. Inu, tehdy na východ, dnes na západ a raději kousek dál, rovnou přes velkou louži. Krátce na objasnění mých postojů - Sovětský svaz náš vzor jsem dvakrát nemusel, s chutí jsem si poslechl Hlas Ameriky a když se poprvé ve velkém slavilo osvobození Plzně americkou armádou (což jsme my západočeští rodáci věděli od narození, na rozdíl od rodáků z Moravy), byl jsem jedním z nadšených diváků. Dneska jenom zírám, jak důležité je pro nás, kdo bude prezidentem zeměkoule. No nic.
Pár dalších vstupů a potom vrchol (alespoň pro mne) profesionality. Marta Pilařová nám z Ostravy líčila dění kolem zápasu Baníku se Spartou. Koktání, ehmm, přebrepty, chvílemi snad i ztráta souvislosti - zkrátka děs. A tady mě napadlo - platím snad 135 korun měsíčně, abych se musel na něco takového dívat? Námitka - můžeš si přepnout jinam - neobstojí. Jinde, ale hlavně tady bych očekával profesionální přístup, čili zprávu jasnou, přehlednou, čitelně podanou. Proč tyhle breptalky(ly) - a Marta Pilařová není sama - vůbec pouští před kameru? A když už, tak proč je pouští na obrazovky? Proč je nedonutí pořádně se naučit své řemeslo?
Pohár mé trpělivosti (na rozdíl od poháru kávy) byl vrchovatý, takže jsem se zvednul a přesunul se před jinou obrazovku. Na které si můžu volit programy sám. A kdy si programy můžu taky vytvářet. Třeba webové stránky. Za které mě nikdo neplatí (www.multiweblog.estranky.cz), ale které se přesto snažím dělat profesionálně...
