V nedávné době jsem si přečetla pár zajímavých článků tady na blogu o diskriminaci, o feminismu a tak. Na jednu stranu jsou potěšující zejména názory žen – autorek, že se necítí být nijak diskriminovány, že rovnoprávnosti bylo učiněno zadost a že zkrátka a dobře nic se nemá přehánět.
vlahu
Na druhou stranu mám pocit, že zde není žádný důvod k oslavám či k usínání na vavřínech. Možná opravdu nadešel čas vyvážet feminismus do méně rozvinutých zemí. I to jsem někde vícekrát zaslechla, že je to jediná účinná zbraň proti šíření islámu do našich končin. Tak pokud osobně znáte nějakou feministku, můžete ji nasměrovat patřičným směrem.
Já, vší tou diskriminací už unavená, jsem si pro uklidnění a změnu vybrala k přečtení článek o tom, jak se správně chovat na facebooku. Taky abych se případně něčemu přiučila, protože se přiznám, že se někdy v těchto netušených prostorách a sítích ztrácím a zamotávám. To jsem si dala. Diskriminace kam se podíváš, zase tam na mě vyskočila jako čertík z krabičky!
Jeden z bodů totiž zněl:“ Ne všechny fotky jsou určené všem: Mnoho lidí má mezi přáteli na sociálních sítích kromě skutečných přátel mnoho známých, ale i kolegů či dokonce obchodních partnerů, a pokud je označíte na fotkách z vaší společné akce, kde vypadají poněkud společensky unaveně či jinak zdiskriminovaně, pak je můžete nejen pobavit, ale i společensky a pracovně zcela znemožnit.“
A tak ruku na srdce, milí přátelé, kdo z nás už se někdy v životě necítil být „zdiskriminovaný“ pod obraz…?
Citovaný zdroj: Osm věcí, co vaši přátelé na sociálních sítích nemusí vědět
