Letošní zima není nijak krutá, mráz nás zatím občas jen tak lehce pošimral. Nevím, co na to říká příroda a netuším, jak jsou na tom bezdomovci. Když mrzne až praští, je prý pro ně lépe nechat se zavřít. Já tvrdím, že pobyt za mřížemi by se některým z nás vyplatil i v parném létě. Ne lidem bez domova, ale rozvedeným otcům.
Rozvodovost nám dost (ne)utěšeně stoupá. Jsme jako v obrovské tělocvičně, kde každý druhý musí vystoupit z řady a nechat se semlít tou příšernou hrou bez pravidel. Téměř nikdo to nepřežije bez újmy. A naše děti doplácejí na chyby svých rodičů, nesou si svá těžká břemena, neléčená zranění a traumata dál svými životy a další hořké ovoce sklidí i naše vnoučata.
Jak může být rodina základem státu, když ten jen přinejlepším nečinně přihlíží jejímu rozbíjení? Zuří mezi námi rozvodová válka. Možná jí historie dá přízvisko "horká", protože každý se v ní spálí. Nebo "neviditelná", protože nikdo nevidí nebo nechce vidět to množství obětí, ty plačící siroty... Na jedné straně zákopů jsou tu zoufalé matky, jejichž bývalí muži či partneři na děti kašlou, neplatí výživné, prostě dělají naschvály, říkám tomu pracovně MIZEJÍCÍ OTEC I. A na druhé straně jsou také matky, které naopak brání zoufalým otcům podílet se na výchově svých dětí, mít s nimi fungující vztah a trávit společně dostatek času (každý druhý víkend by žádné ženě nepostačil k tomu, aby byla dobrou matkou, mají to snad muži jinak?) tak to je dle mého MIZEJÍCÍ OTEC II. Takže našim dětem prostě mizí otcové a teď jen pro jistotu připomínám, že dítě není pes. Tomu stačí jeden páníček, ze smečky je totiž zvyklý na jednoho vůdce. Ale dítě prokazatelně potřebuje rodiče dva. Oba. To asi každý ve svém nitru cítí a všichni to víme, i bez různých výzkumů a studií.
Co tedy se syndromem MIZEJÍCÍHO OTCE? Žádná sociálka, poradna, žádní právníci, soudci, nikdo vašim dětem nezaručí, že po rozvodu rodičů dřív nebo později citelně nezačnou postrádat tátu. Myslím teď vlastního, ne nějakého strejdu, co tu dneska je a zítra bude kdoví kde. Nebo možná s mámou i zůstane, ale geny jsou geny a krev není voda. Dětem z rozvedených rodin velmi chybí to pevné pokrevní pouto, otcova autorita, láska, jeho přítomnost a osobnost. I proto jsem ráda, že jsem se narodila jako žena a mám tedy přece jen větší naději a pravděpodobnost, že tu budu pro své děti jako matka pokaždé, když mě budou potřebovat. Dá - li Bůh. Kdybych však byla mužem a otcem, nechala bych se asi po případném rozvodu raději rovnou zavřít.
Dítě totiž snáze pochopí, že tatínek umřel (na to jsou prý také studie), nebo že je v "chládu", než že o něj tak nějak nemá zájem. Nebo že by zájem i byl, ale mamince to právě nehraje do karet. Pak je tu ovšem ještě to výživné, ten kámen úrazu. Kdo nechce platit, nikdo ho nedonutí a kdo platí, nikdy se nedoplatí. Pokud máte třeba dvě děti, které budou chtít studovat, může vám teoreticky výživné postupně dosáhnout až na 48% vašich příjmů. Podle tabulek. To jsou vyhlídky, co? Kdežto když se ocitnete za mřížemi
a budete tam mít chuť a možnost pracovat, na veškeré vyživovací povinnosti vám může být strženo maximálně 30% čisté mzdy. Samozřejmě dluhům na svobodě neuniknete, ale vždy budete mít 20% svého příjmu na kapesné, na své vlastní potřeby. No neberte to? Obvzvlášť se to vyplatí těm víceplodným dobrodruhům. Ti třeba ze svého kapesného ve vězení něco našetří, na svobodě se jim pak nějak podaří doplatit dluhy na výživném a jejich děti je nakonec možná ani nebudou tak moc postrádat... Takže tátové, hurá za mříže!
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
PS: Jak je rozúčtována pracovní odměna odsouzeného?
Rozúčtování pracovní odměny (podle obecně platných předpisů zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a Vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb. o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány…….):
1. ze 100 % hrubé pracovní odměny je odváděno 6,5 % na sociální pojištění + 4,5 % na zdravotní pojištění, zůstatek a daň ze mzdy (15% ze superhrubé mzdy – sleva na dani), zůstatek = čistá pracovní odměna
2. ze 100 % čisté pracovní odměny se provádí srážky ve výši:
- 30 % na srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí,
- 32 % na srážky k úhradě nákladů výkonu trestu, maximálně však 1500,- Kč za kalendářní měsíc.
- 12 % na další srážky prováděné na základě nařízeného výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy,
- 4 % na ostatní srážky,
- 20 % na kapesné,
- 2 % na úložné.
