zimní

trocha poezie v zimním šílenství

v zimikdo ví  

Příště.

Na květině,usadila se bílá peřina...

na bobulích,jehličí.

Najednou kraj tichý,zdá se...

Les...,pole..,lučina.

V korunách i vítr spí...

jdu sněhem a cítím,tu chladnou…,divokou krásu,

ledové královny.

Můj krok,unavený…,propocený...

ztěžka zvedám nohy,

znovu a znovu...

dál a dál.

Jen hvězdy ví,

kam kráčím...

tichý stín,

v království noci,sněhu,

zrádné krásky...

nohy se boří...

kolikrát ještě,...

Je to naposledy ?

Kdo ví ?