Odposlechy II

Presidenské ...sobě.

Divná doba divní, lidé.Už od dětství jsem byl vychováván tak, že špatnost zůstane špatností a je jedno jak se pojmenuje. Vždy jsem si myslel, že president je osoba inteligentní, vzdělaná, která hájí zájmy lidu a tedy státu, jako poslední hradba spravedlnosti. Děkuji, pane presidente, že jste mě probral z mých dětských snů.Přes názor odborné a laické veřejnosti, jste dokázal, kam patříte. Kde je vaše takzvané místo. Hlavně tedy kde je naše místo. Vy, který se pořád oháníte demokracií, jste jí teď neuvěřitelně napráskal, prdel. V podpoře zkorumpovanosti, úplatkářství, pod okovanou botou litery zákona o pošlapání práva svobody a možnosti jejího vyjádření. Práva člověka se hájit a bránit. Jako pyšný páv se můžete promenádovat po vašich vzdušných zámcích a pomyslných zahradách. Špatnost je špatnost. Tu už vám nikdo nesmaže.Kam jsme od sametové revoluce dospěli, když se ohlédnu zpátky. K ochraně mafiánů, zlodějů a krytí kriminální činnosti. Postupným a potupným, oklešťováním práv člověka na to nejzákladnější co mu společnost může poskytnout. Nestát se nástrojem nebo zdrojem kriminálních praktik a živlů, jako jejich zdroj finanční moci. Doufám, že máte klidné spaní, na rozdíl od nás. Ne už dál nebudu psát, mé myšlenky jsou plné zloby, bezmocnosti…, za nás všechny. Plivli jste nám do tváře, snad se vám to ve volbách ale i jinde vrátí…