- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nepíšete pravdu o možnostech medicíny a bolestech.
To je úměrné chápání smyslu života kde středem všeho není člověk. Zde hlavně roli hrají rodiče a přirozený rodičovský instinkt.
Na druhou stranu je potřeba chápat určité hranice a jakou to bude mít budoucnost.
Zde je to hlavně v naší hlavě.
Máme v sobě dvě roviny tělesnou a duševní. Tělesná rovina je nesmírně odolná a schopná regenerace, duševní ta potřebuje prostor, volnost a podněty, jinak je to pro ní utrpení.
Tělo může a bude bojovat, ale pro duši to může být utrpení. Osobně mám s tím zkušenosti.
Obdobně je to se záchranou předčasně narozených dětí, kde se už překračují hranice a snižuje budoucí kvalita života dítěte a přináší další zátěže do zdravotního a sociálního systému. Zde je občas potřeba poodstoupit ... . Navíc žijeme na planetě kde příroda během mžiku dovede zničit celé ekosystémy a je stavěna na proces obnovy. Tím se udržuje rozmanitost a chod přírody i planety. My stále více žijeme v umělém světě a občas je potřeba vrátit se do rovnováhy. Hlavní je zde kvalita duševního života v delším horizontu času a schopnost rozpoznat jestli už nebojuje jen tělo a duše trpí.
Eutanázie a u nás, kde má každý zákon dvojí trojí výklad? Ani náhodou! Za chvíli by o tom rozhodovaly pojišťovny a posudkoví. Kdo pro ně nebude rentabilní, tak půjde....
Naprosto souhlasím. Máte hlubokou pravdu.
Souhlasím. Navíc si myslím, že každý nemocný, tím spíše dítě, do poslední chvíle touží po životě a po naději. Neumím si představit, jak by to mělo probíhat. Rodič řekne třeba desetiletému těžce nemocnému děcku, že už stejně nemá naději, tak ať se radši nechá rovnou zabít? A sám mu pak podá smrtící látku?
..poznal jsem nemocné...kteří po životě netoužili....
Jojo... Tak moc se učíme a snažíme vítězit, že se neumíme vypořádat s prohrou. A dovést ji do konce.